Poplatky za pobyt v nemocnici podle Hegera přinesly zdravotnickému rezortu celkem 1,5 miliardy korun. „Jestliže někdo doma nejí, netopí, nesvítí, tak samozřejmě ušetří,“ odmítl Heger ironicky stížnosti diváků, podle nichž stokorunový poplatek zatěžoval sociálně slabší jedince.
„Když jste zvyšovali poplatky na sto korun, bylo nám řečeno, že se zlepší péče a jídlo v nemocnici, byl jste se někdy podívat v nemocnici například v Jindřichově Hradci? Za to chcete sto korun?“ obořil se na něj jeden z diváků. Jiná divačka pak označila současný systém jako "nehorázně drzý". Heger jim odvětil, že díky zákonu o zdravotní péči má nyní pacient mnohem větší práva než kdy dříve. Jestli se mu tedy v dané nemocnici nelíbí, může si dle svého uvážení vybrat jinou.
Zdravotnictví prý nezbyde nyní nic jiného než vytvořit nějakou klauzuli, podle níž například lidé starší 65 let nebo děti budou od poplatků oproštěni úplně, nebo bude zpoplatněno jen prvních 30 dnů pobytu v nemocnici. Rezort však podle něj ztratí minimálně tři čtvrtě miliardy korun. „Ústavní soud považuju za konečnou instituci, vůči níž není odvolání, ať si kdo chce, co chce myslí,“ vyslovil přesto Heger svůj respekt k tomuto orgánu.
Regulační poplatky jsou poněkud zkřivené
Hlavním účelem regulačních poplatků je podle jeho slov odradit lidi, aby neběhali za lékaři s každým obyčejným nachlazením. „Vládne tu kultura, kterou nezměníte ze dne za den. Poplatky byly jeden ze způsobů, jak dokázat, že k lékařům se má chodit jen v případě, kdy je to nezbytné,“ poznamenal.
A podařilo se – v roce 2006, tedy v roce, kdy byly poplatky zavedeny, počet ambulantních ošetření výrazně poklesl. A v tomto procesu je podle jeho názoru zapotřebí stále pokračovat. „Ten princip je tady a připravený pro další dopilování mého nástupce,“ dodal. Přesto připustil, že současná podoba poplatků je poněkud zkřivená, protože se platí při každém kontaktu s lékařem. Ideální by podle Hegera bylo platit při prvním setkání více, třeba padesát korun, avšak poté už nic.
Diváci ve svých dotazech ministra v demisi se svou kritikou příliš nešetřili, v souvislosti s regulačními poplatky mu vyčítali, že pro sociálně slabší a často nemocné lidi představují velkou finanční zátěž. „Chudí lidí dobře vědí, kdy je jim opravdu zle a kdy jsou třeba jen nachlazení,“ odpověděl jim a dodal, že například v Německu funguje dokonalý systém podle výše platů a daňového odvodu.
Zdravotnictví bude v dobrých rukou
„Jsem skromný člověk a úspěchy hodnotím skepticky,“ prohlásil. Rozhodnutí Ústavního soudu ale považuje i z části za svůj úspěch. Jeho argumentace se totiž odehrává ve dvou rovinách, v technické, v níž je řečeno, že takové věci musí být ukotveny v zákoně a nikoliv pouze ve vyhlášce, a ideologické, která nebyla dle jeho slov zatracena a právě to lze považovat za úspěch. Za dobu třech let v čele rezortu zdravotnictví se mu prý podařilo několik věci, ovšem nejvíce pyšný je na snížení korupčního prostředí v rezortu.
Budoucnost zdravotnictví vidí Heger poměrně optimisticky. Svého nástupce Martina Holcáta totiž osobně zná a považuje ho za zkušeného manažera a moudrého člověka. „Myslím, že to převezme mírově a uváženě,“ očekává ministr v demisi.
Psali jsme:
autor: nem
