Nejprve hovořila o tom, proč do aktivních záloh vlastně vstoupila. Ovlivnila ji prý zkušenost z Ameriky. „Že vůbec existuje taková možnost vstupu do armády, jsem si poprvé uvědomila až tam. Na střední škole nám často chodili přednášet třeba mariňáci. Do záloh jsem ale vstoupila až čtyři roky po návratu ze Spojených států, takže nešlo o nějakou fascinaci armádou,“ uvedla.
Záložáci jsou povoláváni v případě potřeby, a to nejen v případě vojenského konfliktu. „Například při živelních pohromách, k ochraně hranic nebo objektů. Působí jak na území Česka, tak nově i v zahraničí. Ale pouze pokud s tím voják souhlasí,“ vysvětlila.
Celý text je ZDE
Do aktivních záloh prý nevstupovala kvůli vlastenectví. „Spíš mi jde o obranu hodnot, ve které věřím. Je to především svoboda, kultura a liberální demokracie,“ uvedla. Přiznala, že bezpečnostní situace se zhoršuje, ať už jde o agresivní revizionistické Rusko, migrační krizi či šíření islamistické ideologie.
Nemyslí si, že by při vstupování do aktivních záloh hráli roli peníze. Nově se totiž odměna pro „záložáky“ zvýšila ze šesti na osmnáct tisíc korun ročně. „Ta částka se pořád nemůže rovnat platu v civilním zaměstnání. Spousta lidí, které jsem potkala na výcviku, si dokonce v práci museli vzít neplacené volno, čímž ztratili část své výplaty. Peníze rozhodně nejsou primárním cílem. Naopak platí, že pokud chtějí mít i záložáci kvalitní vybavení a dát do své služby maximum, tak musí často investovat do lepší výstroje.“
Ne všichni ale tvrdé podmínky zvládnou: „Součástí výcviku je komplexní výcvik – dvoudenní cvičení, kdy se jde v plné polní a se zbraní v ruce se brodí rybníkem a plní různé úkoly. Vůbec to neulehčují archivní batohy, které nemají žádný bederní pás... V noci nám pak nadřízení výbavu sebrali a my si museli postavit přístřešek a přečkat chladnou noc. K jídlu jsme dostali mražená kuřata a jen dvě hodiny na rozdělání ohně, upečení kuřat a zhasnutí ohně. V noci jsme pak ve vojenském prostoru ve tmě hledali batohy, které nám prý někde shodil „vrtulník“. To bylo docela náročné, pamatuji si, že jsem se bála například úrazu kotníku. A právě jeden člověk se rozhodl celý výcvik ukončit z vlastní vůle. Ostatní skončili kvůli zraněním nebo horečkám.“
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vam
