Do politického boje v Mostě zapojili seriálovou hospodu. „Něco ze socialismu bychom si nechat měli.“ Třeba kádrování a složky na „nepohodlné“?

Legendární malebná hospůdka ze seriálu MOST! se stala dalším petičním místem za záchranu městské knihovny. „Luďanův syn Tonda nám to poradil. DYCKY knihovna!“ okomentoval to šéf mosteckých Pirátů Adam Komenda.

Petiční místo najdete uvnitř hospody Severka. Foto: Adam Komenda

Několikaměsíční kampaň proti přestěhování knihovnických služeb do Reprezentačního domu v Mostě, ale také obdobná aktivita v Chomutově proti hrozící demolici lázní ze 70. let se na severu stala konfrontací s trendy, které přetrvávají z komunistické éry: neschopnost městských politiků nakládat se svěřeným majetkem, nepovedené privatizace, kulturní barbarství zhýralých podnikatelů, rozhodování bez účasti veřejnosti, předražování staveb, které jsou mnohdy označované za „komunistická monstra“, přitom by mohla být vnímána jako kulturní dědictví.

V Mostě se politická rivalita kolem zdánlivě okrajového tématu stala i zápasem o svobodu projevu 30 let po revoluci a přechází někdy až do osobních rovin: „Nechápu, jak může primátor ulehnout vedle své manželky,“ jsou věty, které zaznívají u Zelených směrem k primátorovi města.

Právě dnes také na Facebooku „knižní aktivisté“ odstartovali akci „Vánoční pohled pro knihovnu“. Událost je zveřejněná na facebookové stránce Zachraňme mosteckou knihovnu.

Bezďáky si vemte. Něco ze socialismu nám tu nechte

Na aktivitu Pirátů a Zelených jsou různé reakce. Mnozí lidé podporují jejich neodbytnou šarvátku s novým vedením, které ignoruje petice i demonstrace. „Nechte laskavě knihovnu tam, kde je. Už se nám tu odebralo a zavřelo vše, co bylo pro naše obyvatele a hlavně děti. Pořád vám tu něco vadí. Přestěhujte si do centra i nádraží, ať je tu míň bordelu a bezďáků,“ „vysvětlila“ to politickému establishmentu na sociální síti například obyvatelka Alena Machuldová.

Antonín Kopáč ve veřejné skupině „Most“ upozornil na to, že v podstatě toto je demokracie, protože tyto politiky si lidé po revoluci svobodně volí: „Kdyby se necpaly peníze do těch darmožroutů, co tohle kdysi hezké město totálně zničilo a ničí. Kdyby sem nenatáhli svoloč, která tohle město totálně zaneřádila, a nemuselo se do téhle společenské spodiny investovat tolik peněz, tak si myslím, že kulturák by už opravený byl. Ale chtěli jste to. Ty klíče a zapalovače vám asi za to stály. Chce se mi blejt.“ Na stejné stránce je názor Vojtěcha Klimta: „Nemohu říct, že by se mi ta stavba líbila, ale něco z dob socialismu by kromě paneláků zůstat mělo. Toto není nic obrovského a vysokého a nahradí to leda tuctové železobetonové sklo-nic.“

Snímky z listopadové demonstrace před knihovnou. Foto: Adam Komenda

Po demonstraci, o které najdete zprávu zde, se téma propíralo i na listopadovém jednání zastupitelstva (zápis z jednání je od pátku 29. listopadu zveřejněn na webu města).

Pozn. red.: Na demonstraci před pár dny do Mostu dorazil například i Peter Dekastello, spoluorganizátor první demonstrace na Mostecku 15. listopadu 1989. „Vadí mi nekomunikativnost radnice s veřejností. Připomíná mi to dobu před 30 lety, kdy rozhodoval jeden názor a ani ne odborný,“ zmínil před knihovnou.

Mezi lidmi, kteří nemají pro aktivisty pochopení, je i Tomáš Ondrášek, novým vedením vyhozený ředitel knihovny. „Je to s křížkem po funuse. Je to jako kdybychom ženě v šestém měsíci těhotenství radili, že má brát antikoncepci. Nyní už existuje projekt,“ odpověděl na otázku ParlamentníchListů.cz, proč se nezúčastní aktivit proti záměrům radničních politiků, kteří jej nedávno odvolali z funkce šéfa knihovnického zařízení. „Kde byli před dvěma lety?“ dodal ještě Ondrášek směrem k aktivistům. Na dovětek, že před dvěma lety nebyli zastupiteli, má rychlou reakci: „Pokud tehdy nebyli zastupiteli, pak mohli být přeci aktivní i jako občané města.“

Příměr s těhotnou ženou, která chce během těhotenství zrušit početí antikoncepcí, použil Ondrášek i ve vyjádření pro Deník, kdy na něj reagoval pirát Lukáš Ryšavý z Mostu: „Rezignace jednoho člověka na věc ovšem neznamená, že průběh věcí nejde zvrátit.“

V diskusi občanů na listopadovém zasedání zastupitelů vystoupil v diskuzi s tím, že by město mělo objekt knihovny zachovat z hlediska jeho architektonické hodnoty z období sedmdesátých let. Vyzval zároveň město, aby respektovalo tyto hodnoty a vyhlásilo řádnou architektonickou soutěž na úpravu Repre, kam se má knihovna stěhovat.

Co Lukáš Ryšavý sarkasticky napsal k průběhu listopadového jednání Zastupitelstva města Mostu:

Zpočátku mi bylo lehce nevolno z průběhu i výkonu většiny zúčastněných, přesto jsem našel dostatek pozitiv.

Je pozitivní, že si naše vládnoucí garnitura na nic nehraje. Mluví autentickým jazykem, nepřetvařují se a člověk nemusí být žádný velký psycholog, aby hned poznal, jaká sorta lidí to je.

Je pozitivní, že jsou opoziční zastupitelé verbálně napadáni, kádrováni a hodnoceni za své projevy na sociálních sítích. Slavíme 30 let svobody a vnímám velmi pozitivně, že se dnes člověk nemusí tajit žádnými estébáckými praktikami.

Je pozitivní, že pan primátor zesměšňuje své občany v živém přenose se záznamem, takže si to každý Mostečan může pustit zpětně.

Je pozitivní, že se pan primátor účastní předávání maturitních vysvědčení gymnázia. Pamatuji si, jak mi popřál, ať se mi daří. Jelikož si neodpustil trapný komentář ohledně mého mladického vzhledu (před mým výstupem se mě tázal na občanku), znamená to, že neměl nic jiného, čím by mě mohl veřejně napadnout a zesměšnit. Myslím si, že se mi tedy celkem daří.

Sdílejte pozitivní zprávy, třeba zpříjemní den i našemu panu primátorovi, který zpětnou vazbu od svých občanů jistě ocení.

„Nechápu, jak může ulehnout vedle své manželky“

„Myslím, že za chvíli trumfneme seriál Most,“ poznamenal k jeho reakci na sociální síti zastupitel mosteckých Zelených Luděk Prošek. Kauza někdy přechází až do osobních intervencí. „Když jsem na veřejném jednání zastupitelstva poukazoval na neodborné zacházení vedení města s mosteckou architekturou, kontroval pan primátor tím, že se jako učitel gymnázia špatně vyjadřuji na Facebooku… Já to prostě nepochopil,“ popíchnul Prošek veřejně na Facebooku primátora Jana Paparegu.

„Starosta je asi kandidát KSČM, jinak si to nedovedu vysvětlit,“ odpověděl mu Jan Frohlich. „Je to člověk, který dělá takový věci, že nechápu, jak může večer ulehnout vedle své manželky. Jeho svědomí bych fakt mít neměla,“ připsala k tomu Karolína Nodesová. Podle Mirka Korandy pro změnu „primátor nemá kapacitu porozumět, a tak jede v klasických bolševicko-estébáckých schématech: mít na oponenty vždycky nějakou ‚složku‘, kterou může vytáhnout namísto argumentů. Neva, že to nemá hlavu ani patu“. Klára Smrčková, která zastupitelstvo sledovala, se svěřila s tím, co ji osobně „rozbilo“: „Mě tedy osobně nejvíc rozbila odpověď na otázku: Proč tedy nebyla vypsána architektonická soutěž na kulturní dům? No, prostě jsme se tak rozhodli... To za mě mluví za vše!“

Další socialistické „monstrum“ na tapetě

Ryšavý se shodou okolností angažuje také v Chomutově, a to v zápase za záchranu jiné stavby, která vznikla za minulého režimu: jde o zchátralé městské lázně, které jsou uzavřené od roku 2012.

Městské lázně v Chomutově, „socialistický pohrobek“, kterému hrozí demolice.

Severočeští Piráti považují liknavé opouštění socialistických domů za neúctu ke kulturnímu dědictví. „Neschopnost městských samospráv nakládat se svým majetkem, nepovedené privatizace či kulturní barbarství zhýralých podnikatelů jsou obrovské rány našemu dědictví. Budovy realizované v období od 60. do 80. let jsou mnohdy označované za komunistická monstra za účelem jejich poškození v očích veřejnosti,“ napsali už v říjnu na své celokrajské ústecké stránce v reakci na záměr zbourání unikátních chomutovských lázní.

Piráti Ústeckého kraje letos na svých stránkách připomněli, že lázně otevřel Chomutov veřejnosti 1. října 1980. Jednalo se tehdy o jeden z nejmodernějších plaveckých areálů na severu Čech. Moderní technologie umožňovaly přepouštěcímu bazénu, do kterého se vejde 2 360 metrů krychlových vody, snížit hladinu vody až o půl metru, čehož bylo využíváno jak při údržbě, tak při plaveckých lekcích pro děti. Kvůli umístění lázní na okraj městského parku musela ustoupit část Mánesovy ulice i protestantský novogotický kostel z 19. století, který byl odstřelen po 73 letech od svého dokončení. „Samotnou stavbu lázní provázel i dnes běžný nešvar prodražení, kdy se z původního odhadu patnácti milionů finální částka vyšplhala na astronomických 59,8 milionů korun československých. Je tedy patrné, že existují trendy, které z komunistické éry přetrvaly až do té dnešní, kapitalistické,“ zdůrazňují na webu.

Nedokončené město, „prasácký přístup radních“

Debata o mostecké knihovně a tamním Repre se řeší dlouhodobě i na odborné úrovni. Toto visí i po dvou letech na stránce Archwars:

„Přes veškerou snahu architektů nedošlo k vypsání architektonické soutěže na projekt rekonstrukce kulturního domu Repre v centru Mostu. Nedošlo ani na jiný vhodnější výběr projektanta. Veřejnou zakázku vyhrála firma jejíž největší zkušenosti jsou v oblasti navrhování průmyslových hal a kruhových objezdů. Prasácký přístup radních, kteří dělají takováto výběrka, patří na smeťák. Kulturní dům, jako je tento, si ale nezaslouží navrhovat dopravní inženýr, nebo ocelář. Já se taky nes*ru do biomedicíny. V Čechách bohužel kralují prasátka, podobně jako ve Farmě zvířat. Zapomínáme na své dědictví a historii. Už nikdo si nepamatuje, že architektura je součástí našeho života a formuje naše osobnosti. A tak tu budeme mít celorepublikový vepřinec.“

Sundají kamenný obklad, parter bude místo žuly ze zámkovky, úpravu interiérů si ani nedovedu představit od této firmy. Polystyren s barevnou fasádou se naštěstí nepřijal, ale polepí celou fasádu kachlemi, které budou potištěné vzorem kamene, takže něco, jako když si koupíte lino s potiskem prken.

(Luděk Prošek, výtvarník a zastupitel města Mostu, vyjádření ve facebookové skupině Most)

Zastupitel Luděk Prošek zveřejnil na internetu čerstvý komentář od architekta Ondřeje Beneše. Ten v něm mluví o uvažování, které uvízlo v 90. letech. „Město, v šedesátých letech koncipované pro sto tisíc obyvatel, je navíc dodnes nedokončené, a ani na současných šedesát tisíc obyvatel nebylo adaptováno. (…) V této mnohonásobně nejasné situaci je obtížné podnikat tak výrazné kroky a opatření, jako je přesun současné knihovny, nebo hledání nové náplně hlavního kulturního domu celého Mostu. Repre je mimořádně cenný objekt, který si zasluhuje speciální zacházení.“

Pozemky a primátorův otec

Zmínil mimo jiné územní plán. I kvůli němu se Piráti a Zelení čertí, a dokonce k němu v roce 2017 posílali připomínky. Na to, že budoucí tvář města, jak byla ve strategickém dokumentu zpracovaná, neseděla řadě obyvatel, poukazuje i počet námitek. Upravený návrh totiž musel zapracovat 181 námitek a připomínek z roku 2017. Schválit by jej mostecké zastupitelstvo mělo nejpozději do dvou let – tehdy přestane platit územní plán z roku 2002. Nyní písemné podněty přijímala radnice do 2. prosince.

Návrh počítá s 35 hektary pro výstavbu výroben a provozoven služeb, které přinesou vyšší zaměstnanost. Plán dále vyhrazuje 60 hektarů pro vilky a 20 hektarů pro bytové domy. Během 15 let by to mohlo znamenat navýšení počtu bytů zhruba na 1 500.

Jednání letos nebylo tak rozjitřené jako poprvé v roce 2017, kdy se lidem nelíbilo zejména využití volných parcel v lokalitách Vtelno a V Sadech (za prodejnou Baumax). Vášnivé diskuze tehdy vyvolal záměr na jedné straně zrušit statisíce metrů čtverečních pro výstavbu rodinných domků a na druhé straně schválit k výstavbě rodinných domků nové pozemky ve Vtelně o celkové výměře 91 179 m2. Návrh byl kontroverzní zejména proto, že vtelenské pozemky patří firmě Bestla, jejímž jediným majitelem je Ivan Paparega, otec primátora. „Práce na novém územním plánu započaly dříve, nežli jsem byl zvolen primátorem města Most. Rozvoj města navíc není v kompetenci primátora, ale v kompetenci náměstka primátora, který bude finální podobu nového územního plánu předkládat,“ reagoval na to primátor Jan Paparega. „Zdůrazňujeme, že je-li v rámci projednávání územního plánu ve střetu zájmu primátor města, musí jako ‚první občan‘ města Mostu předpokládat a snášet mravně přijatelné dotazy ze strany občanů a veřejnosti,“ prohlásil v té souvislosti tehdy předseda mosteckých Zelených Jan Hrubeš. Současná verze má být kompromisem, kdy výměr pozemků pro stavbu domků V Sadech může zabrat 16 hektarů a ve Vtelně by měly zůstat 3 hektary zemědělské půdy, což je o dvě třetiny méně než v původním návrhu.

Plán již počítá i s ukončením dolování uhlí, což bude znamenat několik set hektarů zemědělské půdy, lesních pozemků a také další vodní plochy, které je možné využít rekreačně či pro energetické využití.

Město, které vzniklo jako náhrada za starý Most, jenž musel ustoupit těžbě uhlí, je atypickou obcí. Chybí mu totiž stará zástavba, historické jádro. Jakékoliv urbanistické úpravy nebo stěhování je tak pro některé pamětníky háklivým tématem a otevíráním jizev po opuštění někdejšího starého královského města, jehož území je dnes zatopeno vodou.