Podle Robejška důležitým aspektem celé problematiky je, že utečenci nepřicházejí jen ze zemí, kde se bojuje. „V některých zemích vznikla masová psychóza odejít pryč, ‚teď, nebo nikdy do lepšího‘. Takový jev má v sobě potenciál ochlazení,“ uvedl. Na námitku, že tato masová psychóza zatím zřejmě neopadá, odpověděl, že to závisí i na reakci evropských zemí. Ta je podle něj podmíněna zejména tím, nakolik tlačí občané své politiky, aby se chovali, jak vyžaduje většina národa.
„Na druhé straně stojí ‚mravnostní policie‘ – lidé, kteří bdí nad tím, jestli se naše společnost chová morálně, nebo nemorálně, přestože k tomu nemají mandát a nikdo je o to nežádal. Oni to však považují za své poslání,“ upozorňuje s tím, že k této mravnostní policii patří zejména část novinářů, ale i někteří akademici.
Celý text je ZDE
Bude tak záležet na tom, jak se politici s těmito dvěma silami vyrovnají . Tedy s tím, co si přeje většinová společnost, a tím, co se znázorňuje jako veřejné mínění.
Jsem si jist, že ve všech zemích zasažených migrační vlnou převládá odmítání uprchlíků
Na námitku serveru, že mezi jednotlivými evropskými zeměmi jsou rozdíly a asi nelze říct, že ve všech zemích je většina lidí proti imigrantům, Robejšek uvedl, že někdo je při vyjadřování postojů vůči imigrační vlně ostřejší a jiný méně. Takříkajíc v první linii podle něj není jen jihoevropské pobřeží a Velká Británie, ale také Německo, protože je skutečným cílem většiny imigrantů.
„Jsem si jistý, že ve všech těchto zemích převládá odmítání migrační vlny. Jen je různě vyjadřováno, protože ne každý se to odváží říct,“ domnívá se. A poukazuje na to, že ti, kteří nesou odpovědnost, se lidí neptají na jejich názor. „Dřív nebo později ale nastane, že se vlády začnou chovat podstatně restriktivněji než dosud. Bude to pro ně nepohodlné, mravnostní policie je za to pokárá, budou muset porušovat smlouvy a nebudou se chovat solidárně mezi sebou, ačkoli to od nich evropské instituce očekávají. Nakonec se ale budou muset starat o své národní zájmy, jinak je smete vlastní veřejnost,“ předvídá Robejšek další vývoj.
Západ nemůže fungovat jako pohotovostní stanice, kam se občas odloží pár set tisíc běženců
K častému tvrzení politiků, že by se měly řešit hlavně příčiny migrace, tedy situace v zemích, z nichž lidé do západní Evropy utíkají, upozornil, že za řešení jsou zodpovědné především elity v zemích, z nichž imigranti pocházejí. „Elity mají povinnost starat se o prospěch své země. Když tuto povinnost neplní, nevyplývá z toho automaticky povinnost jiných zemí, aby ji plnily za ně. Úlohou Západu není spasit svět. Tím spíše, že je nám ze všech stran jasně dáváno najevo, ať si své hodnoty necháme,“ uvedl.
Z toho zároveň podle Robejška vyplývá, že nejsme zodpovědní za selhání jiných hodnot, které platí v jiných zemích. „Západ nabízí celá léta pomoc a modernizaci. Ti, kteří se o to nestarají, mohou za problémy, které z toho vyplývají, sami. Západ nemůže fungovat jako pohotovostní stanice, kam se čas od času odloží pár set tisíc běženců, když jeden potentát svrhne jiného potentáta,“ podotýká Robejšek.
Upozorňuje na to, že lidé, kteří sem přicházejí, jsou z jiného kulturního okruhu. To ale neznamená, že to je horší okruh. „Liší se ve vnímání elementárních věcí, jako je vztah mezi mužem a ženou, postoj k práci, jak zacházíme s penězi, co si myslíme o vzdělání a podobně,“ řekl s tím, že právě toto je velmi důležité, protože se na to často rádo zapomíná. „Nelze všechny lidi přijmout a počítat s tím, že splní požadavky poptávky na trhu práce,“ dodává.
Islám není tak opotřebované náboženství, jako ta západní
Velká hysterie kolem migrační vlny souvisí také se strachem, že by islámský kulturní okruh mohl ovládnout náš kulturní okruh. Robejšek přiznává, že tyto obavy mají reálné jádro. „Nejdůležitější důvod spočívá v tom, že islám není stejně opotřebované náboženství jako ta západní, ale naopak stále velice vitální. Druhý aspekt spočívá v tom, že islám má velmi silnou ambici upravovat okolí, ve kterém věřící žije. Islám od vás jako věřícího požaduje, abyste dělali misi a upravovali své sociální okolí. K tomu stačí zmínit pojem šaría,“ vysvětlil.
Elity nemají povinnosti ani právo určovat správná řešení
Dotkl se také problematiky elit. Podle něj se osamostatnily a pohybují se jako ponorka nebo vzducholoď, „každopádně mimo společnost“. Podle Robejška se zcela neoprávněně domnívají, že když studovaly, umějí se lépe vyjadřovat, přečetly pár knih a obstojí v kavárenské debatě, mají nárok na pravdu. „A že vědí, jak má společnost vypadat a že mají povinnost a právo jí to říkat. To je platónský přístup rady moudrých. Jenže kdyby tito moudří byli skutečně moudří, chovali by se jinak. Moudří ale nejsou a až příliš často jsou obětí vlastních vizí, iluzí, snobství, ješitnosti i omylů,“ domnívá se.
Na povzdechnutí serveru, že to vypadá, jako by Evropa neměla žádné rozumné vůdce, uvedl, že povinností elit je respektovat, že jsou velmi omylné. Tudíž mají být pouze vykladači světa, nikoli určovat, jak má vypadat. „Mají pomáhat společenské diskusi, vytváření názorů, formulování odpovědí a usnadňovat moderování procesu, v němž celá společnost hledá řešení, které bude nakonec přijato,“ předestřel Robejšek svou představu o roli elit ve společnosti. A závěrem k tomu dodal, že není povinností ani právem elit určovat správná řešení. „Podívejme se, co elity dokázaly, ať už mluvíme o světovém hospodářství, eurozóně, globalizaci, nebo energetické politice, jejich neúspěšné projekty převládají,“ dodal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
