„Anexe Krymu, vyzbrojování separatistů i jasný podíl na sestřelení civilního letadla MH17 lze bezpochyby považovat za válečný akt. Západoevropští lídři však zatím neudělali v podstatě nic, co by mohlo Putinovi znepříjemnit život. Navrhované sankce americkým prezidentem Obamou jsou v jednotlivých evropských zemích bohužel vnímány rozdílně. V závislosti na tom, jak moc je daná země závislá na obchodu s Ruskem. Zejména tedy v oblasti energetické politiky,“ upozorňuje Goble. 

Podle Gobleho může Putin vyčíst z reakcí Západu tři sdělení, které jej bohužel od jeho narůstající agrese neodradí. „V prvé řadě se Putin utvrdil v tom, že lídři na Západě jsou nerozhodní a vhledem k silnému vlivu energetického byznysu na politiku i snadno ovlivnitelní. Za druhé je mu nyní ještě jasnější, že vzhledem k ruským jaderným zbraním se Západ neodhodlá k žádné masivní vojenské akci. A za třetí, že Západ nepochopil jeho politické uvažování, které je od toho klasického evropského natolik odlišné. Putina totiž vůbec nezajímá, že vhledem k sankcím budou obyčejní Rusové trpět," míní Goble.

Sankce mohou být podle Gobleho jakkoli tvrdé, ale pokud budou Francouzi i nadále prodávat Rusku zbraně a Německo nakupovat plyn, Putin nemá žádný důvod měnit styl zahraniční politiky země. „Putin však nebere v potaz, že současní váhaví západní lídři mohou být po nejbližších volbách vystřídáni. Už nyní se ukazuje, že jejich voliči by proti Rusku postupovali mnohem více razantněji,“ je přesvědčen Goble.