Profesor Dušek si hned na úvod postěžoval, že jeho život se z přítmí a klidu vědeckých sálů a knihoven přesunul do mediálního prostoru, což se mu nelíbí. Jednalo se prý o nejstrašnější chvíle jeho pracovního života.
Kdo víc přispěl ke zvládnutí koronakrize?Anketa
Nelíbí se mu, že někteří akademici přeskočili ze světa vědeckých debat, vedoucích se podle uznávaných pravidel, do světa médií a sociálních sítí, kde se hraje na silné titulky a prohlášení. Sám Dušek prý o tomto světě „nemá nejlepší mínění“ a myslí si, že o ovlivňuje život společnosti více, než by bylo správné.
„Já sám jsem stará dřevní struktura. Nemám žádné facebooky ani jiné sítě, nehodlám svůj život kontaminovat virtuálním světem. Chci si svůj život dožít ve svých 80 kilogramech uhlíku a jiných krásných látek a tudíž nejsem vůbec připravený na to, co někdo dělá za mými zády ve virtuálním prostoru,“ poznamenal k tomu profesor.
Pak popisoval, jak během března v Ústavu zdravotnických informací a statistiky krkolomně sháněli data o pandemii a dávali v rychlosti dohromady modely jejího vývoje. Nikomu proto nechce vyčítat, že v počátcích situaci kolem epidemie podcenil. Naopak se pustil do médií, která podle něj velmi vyděsila veřejnost.
Psali jsme:
On sám se stal „hrdinou“ jedné takové nahrávky, když na uzavřeném jednání před poslanci vysvětloval, že situaci se mohla vyvíjet mnohem hůře, mimo jiné na ní také přiznal, že v určité době měl velký strach, a média z jeho vystoupení udělala senzaci. Duškovi se to hrubě nelíbí.
Co už ale nezaznělo, a to zdůrazňuje, že se daří budovat systém, který do budoucna hrozbám má předejít.
On sám proto nechce působit jako borec, který přispěl k záchraně republiky před italským scénářem. „Můj nejniternější pocit je ale pokora. Uvědomuji si, jaké jsme měli obrovské štěstí – i v predikcích, i ve vývoji epidemie. Vůbec to nemuselo dobře dopadnout a teď bych tu proti vám neseděl jako člověk, který něčemu pomohl,“ vykládal Zdravotnickému deníku.
Hlavní zásluhy přičítá včasnému přijetí nouzových opatření, ukázněnosti národa a trochu i přírodě. Varuje, že „běh neskončil“, ale oceňuje, že jsme si „koupili čas“, ve kterém se můžeme připravit.
V souvislosti s „druhou vlnou“ se hovoří o podzimu, ale podle něj to nemusí být právě v tento čas, klidně se pandemie může vrátit dříve.
Na koronaviru je podle něj nejnebezpečnější snadný přenos v kombinaci s velkou pravděpodobností těžkého průběhu v rizikových skupinách. „Scénáře z Itálie, Španělska, New Yorku mají podobný tvar křivky, která ukazuje, že virus napáchá škody v relativně krátké době. Strategie boje proti němu nespočívá v eradikaci (úplném vymýcení- pozn. PL.cz), ale v předcházení nekontrolovatelnému průběhu epidemie,“ popsal své poznatky.
Na druhou stranu cena, za kterou jsme si čas koupili, je podle něj skutečně vysoká a rozumí ekonomům, kteří tuto cenu vyčíslují s děsem.
Ze své pozice zdravotního statistika nabádá lidi, aby se nebáli chodit k lékařům na kontroly a s problémy, které se čekáním mohou zhoršovat.
V České republice podle něj nebude koronavirová pandemie v datech úmrtnosti za první pololetí, která zveřejňuje Český statistický úřad, vůbec vidět.
Pak se rozpovídal o zdravotní statistice a o tom, že na počty obětí se nemá dopředu „tipovat jako na fotbalový zápas“. To mu připomíná heslo „poručíme větru, dešti“, kterému se příroda již mnohokrát vysmála.
„Opakuji klíčové slovo. Pokora. Čelíme přírodnímu jevu. Ani se nezapojuji do debat na téma, zda virus vznikl uměle, či nikoliv, protože tomu nerozumím. Ono je to v podstatě jedno. Teď virus v přírodě je a je potřeba se s ním vypořádat s pokorou,“ zdůraznil profesor Dušek.
A v tomto směru se pustil i do těch, kteří v těchto dnech dramaticky komentují opětovný nárůst reprodukčního čísla. „Donedávna nikdo nevěděl, co to vlastně reprodukční číslo je, a nyní z něj stala národní modla,“ kroutí hlavou Dušek. Při nízkém výskytu v populaci podle něj denní odhady tohoto parametru nemají logiku. Pokud jsme ve fázi lokálních ohnisek, ne plošného ohrožení populace, nemá reprodukční číslo jako celkový údaj vlastně žádnou vypovídací hodnotu.
Nízká imunizace české populace proti koronaviru má podle něj pozitiva i negativa. Za pozitiva považuje především to, že situace je zjevně pod kontrolou. Negativem je, že jsme „imunologicky naivní“, tedy nepromořená populace a musíme si dávat pozor. Ale ani to neznamená, že máme všichni čekat na smrt. „80 procent lidí v dobrém fyzickém stavu prodělá lehké respirační onemocnění, ale hlídejme těch zbývajících 20 procent,“ zdůrazňuje Ladislav Dušek.
Data podle něj dokazují, že zvládnutí pandemie bylo výsledkem včasného „zatažení za brzdu“.
„Existovala nenulová pravděpodobnost, že nám to ujede, a nestalo se to. Určitě na to měla obrovský vliv nouzová opatření. V populaci skutečně byla virová nálož a jestli by nabrala rychlost typu Itálie, nebo ne, to už je opravdu na nějakou skoro filozofickou debatu. Tak mějme chvilku radost, že se nestalo nic zlého,“ vyzval.
Studie z Jihočeského kraje, která zjistila řádově vyšší výsledky promoření, se podle Duška zaměřovala spíše na exponované skupiny, kde se vyšší čísla dala očekávat. Je to podle něj sonda do určité oblasti, zatímco studie prováděná jeho ústavem byla reprezentativnější a ukazovala čísla věrohodnější pro celou společnost.
Výzkum také podle Duška ukázal, že podíl lidí, kteří již nákazou prošli, se výrazně liší mezi regiony. To mimo jiné dokazuje, že brutální zatažení za brzdu, kterým byla uzavřená celá oblast Litovelska, zabránilo nekontrolovatelnému vývoji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: jav
