Výše uvedené země zastávají názor, že jsou příliš chudé na to, aby pomáhali bohatšímu Řecku z potíží. „Slyšela jsem, že někteří Řekové mají důchod tisíc eur na měsíc. To je příšerné. Odmítám platit jejich dluh, když si oproti mému platu klidně bohatnou,“ řekla například agentuře AFP bratislavská servírka Martina Lelovičová.
Slovenský premiér Robert Fico nicméně už prohlásil, že řecká krize jeho zemi nepoškodí, protože „Slovensko nedalo Řekům žádnou hotovost“. Estonský prezident Toomas Hendrick ale na svém Twitteru upozornil na to, že věřiteli Řecka nejsou jen banky. „Země eurozóny, které jsou chudší než Řecko, mohou ztratit až 4,2 % HDP,“ uvedl Hendrick.
V pobaltských zemích, jako jsou Estonsko, Lotyšsko a Litva, museli pro vstup do eurozóny zavést přísná úsporná opatření, která těmto chudým zemím pomohla překonat finanční krizi z roku 2008.
Estonsko původně s plánem na pomoc Řecku souhlasilo, nyní svůj postoj ale změnilo a ostatní státy eurozóny by podle něj měly zavést podobná úsporná opatření, která zvolil Tallin. „Estonci nerozumějí řeckému postoji. Jsme zvyklí šetřit a žít střídmě,“ uvedla šéfredaktorka estonského deníku Postimees Merit Kopliová. „Rozumím tomu tak, že řecký životní standard je vyšší než náš tady v Estonsku,“ komentovala situaci důchodkyně Maie Metsová. „Je přece normální, že lidé splácejí svoje dluhy,“ dodala.
Finanční krize zasáhla zvláště Lotyšsko, jehož HDP se za dva roky snížil téměř o čtvrtinu. Bankrot ale země odvrátila mezinárodní půjčkou ve výši 7,5 miliardy eur, jejíž podmínkou zároveň byly přísné škrty. „Pro Řeky nemám vůbec pochopení. Už dávno měli začít platit daně. Pokud chtějí peníze z Evropy, měli začít šetřit“ říká podnikatelka z Rigy Brigita Petersoneová, která se zároveň táže, jak je možné, že oni to vydržet museli, ale Řekové to nedovedou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
