Ve Francii panuje zvýšené napětí kvůli politické nestabilitě a ekonomickým výzvám. Profesor Petr Drulák v rozhovoru pro XTV komentoval aktuální vývoj ve Francii, kde premiér Sébastien Lecornu podal 6. října demisi jen několik hodin po jmenování nové vlády. Prezident Emmanuel Macron rezignaci přijal, ale za pět dní ho opět jmenoval premiérem a žádal ho, aby se opět pokusil sestavit novou vládu. „Rozumím tomu tak, že krize francouzských institucí se prohlubuje. To, co se odehrálo ve Francii za poslední rok, je z tohoto hlediska naprosté šílenství. To, že Lecornu první vládu položil a druhou hned sestavil, ukazuje, že oni v podstatě nevědí, kudy kam,“ říká bývalý velvyslanec ČR ve Francii.

Blíží se konec Macronovy éry i tzv. páté republiky

Francouzská politika se podle jeho slov ocitla ve stadiu, kdy vládne spíš chaos a osobní zájmy než skutečná vize. „Ve Francii dochází k obrovskému manévrování a politikaření. Nazrál čas pro nějaký rozhodný krok, ale není tam ten generál de Gaulle, který by přišel a řekl by – podívejte se, takhle to dál nejde, tak tohle jsou nová pravidla. To on udělal na přelomu padesátých a šedesátých let, tak vznikla pátá republika, která dnes umírá,“ sdělil Drulák.

Zároveň dodává, že Emmanuel Macron se bude snažit zabránit dojmu, že selhal. „Macron samozřejmě nechce skončit jako jediný prezident, který by nebyl schopen dokončit mandát, protože by to otřáslo jeho pověstí i jeho dalším působením. Bude velmi mladým bývalým prezidentem. Na politický důchod má brzy a určitě už má vyhlédnutý nějaký zajímavý evropský nebo mezinárodní post. Odcházet s takovým flastrem by rozhodně nechtěl. On říká, že bude bránit demokracii proti populistům a  extremistům, ale ve Francii už mu nevěří vůbec nikdo,“ říká politolog Petr Drulák.

Macron se i přes vnitropolitické problémy snaží profilovat jako evropský státník, který se soustředí především na zahraniční politiku a na dění kolem Ukrajiny. Touto aktivitou částečně odvádí pozornost od napětí uvnitř Francie. Podle diplomatických zdrojů má plánovat další schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem. Zelenským, který podle všeho hledá větší podporu od evropských lídrů poté, co jeho návštěva v Bílém domě nepřinesla očekávaný efekt a prezident USA Donald Trump zůstává v postoji k Ukrajině zdrženlivější.

Trump ukázal Zelenskému jasně hranice

Drulák v rozhovoru hodnotí také nedávné setkání Zelenského s Trumpem v Bílém domě. „Tentokrát už se nemůžeme spolehnout na ten přímý televizní přenos jako při první návštěvě prezidenta Zelenského v Bílém domě. Máme svědectví evropských diplomatů, kteří se toho účastnili, protože Evropané už nechtějí pouštět Zelenského samotného do Bílého domu, aby se mu tam něco zlého nestalo. Teď jejich jedinou rolí je, že referují, co zlého se Zelenskému stalo,“ podotkl Drulák.

Podle něj se schůzka vyvíjela napjatě: „V momentu, kdy tam Zelenskyj přichází se svou konstantní pozicí o pokračování války a s neústupnosti vůči Rusku, se prezident Trump očividně rozzlobil, dal ten svůj hněv najevo. Považuji za věrohodné zprávy, které přinesly Financial Times, protože to jsou zprávy, které přicházejí ze strany, která podporuje válku. Trump podle nich Zelenskému říkal – takhle nemůžete pokračovat, Putin vás zničí. Putin vás zničí – a to bylo podle mě realistické odhadnutí situace,“ doplnil profesor Drulák.

Kompromis bude podle ruských představ

Co se prezidentu Trumpovi nepodařilo, že realisticky nevyhodnotil podmínky, za nichž by mohl nastat mír mezi Ruskem a Ukrajinou. „Přichází s podmínkami, které nevycházejí z ruských představ. Je zřejmé, že když Rusové v podstatě tu válku vyhrávají, ten kompromis bude spíše podle ruských představ, a ne podle představ amerických nebo ukrajinských. Myslím si, že Američané to ještě nevzali úplně dostatečně na vědomí,“ míní zakladatel spolku Svatopluk.

A upozorňuje, že v samotné terminologii možného ukončení války se skrývá zásadní rozdíl mezi postoji obou stran. „Možná, že ten háček je v tom slově ‚příměří‘, protože Rusové dávají od začátku najevo, že nestojí o nějaké příměří, které povede k tomu, že Ukrajinci nasbírají síly a pak budou pokračovat ve válce. Rusové chtějí mírová jednání a myslím si, že možná v tom je ten zádrhel. Že vlastně, když druhá strana mluví o ‚příměří‘, tak to vidí jen jako taktický krok. Něco jako byla minská jednání před vypuknutím té současné války,“ pokračuje Petr Drulák.

Fotogalerie: - Macinku ne!

Čeká se, až Ukrajina bude dostatečně zoufalá

Podle Druláka cílem Moskvy je nejen ovládnutí Doněcké a Luhanské oblasti, jak se často uvádí, ale také oblastí Chersonské a Záporožské. Ruské jednotky tato území z velké části kontrolují, nikoli však úplně. Připomíná, že důvody ruského postupu jsou nejen strategické, ale také demografické a kulturní. V těchto oblastech převažuje obyvatelstvo, které mluví rusky a dlouhodobě se necítí být plnohodnotnou součástí západně orientované Ukrajiny. „Jde především o tu ruskojazyčnou Ukrajinu. Žijí tam lidé, jejichž mateřštinou je ruština, a kteří jsou od roku 2014 majdanským režimem konstantně diskriminováni. Jsou to lidé, kteří se narodili na Ukrajině, mají ukrajinské občanství, ale mluví rusky,“ dodává Drulák.

Pozastavuje se nad postoji části ukrajinské opozice, která i přes ztrátu významných území trvá na tom, že země se jich nikdy nevzdá. „Moc nechápu ukrajinskou opozici. Oni ta území vojensky prohráli, nemají šanci je získat. A to, že teď říkají před veřejností, že se jich nechtějí vzdát, tak akorát oddalují ten mír, který Ukrajina zoufale potřebuje,“ říká profesor.

„S oslabováním Ukrajiny hrozí, že to dojde k prolomení. Rusové v této chvíli systematicky ničí energetickou infrastrukturu. Jakým způsobem Ukrajina bude dál přežívat? To jsou možná podstatnější otázky, než kde je momentálně jejich obranná linie,“ upozorňuje, že i v případě pokračování bojů hrozí Ukrajině další zásadní ztráty.

Na otázku, co nyní rozhodne o dalším vývoji války – zda dodávky zbraní, tlak evropských lídrů, nebo iniciativa prezidenta Trumpa – odpovídá Petr Drulák s pesimismem: „Obávám se, že se bude čekat na další zničení Ukrajiny. Až prostě ty ztráty, které Ukrajina utrpí v následujících týdnech a měsících, budou takové, že Ukrajinci dojdou k závěru, že se těch zmíněných čtyřech oblastí budou muset vzdát a že prostě přistoupí na ty ruské podmínky,“ míní Drulák.

Podle něj už v této fázi nejde o otázku spravedlnosti, ale o čisté mocenské přetlačování. „Mluvíme tu skutečně o přetlačování, není to o žádné spravedlnosti. Tady je to boj někoho, kdo je slabší, se silnějším. A samozřejmě ten silnější bude v pozici, aby ty podmínky stanovoval, diktoval, a Ukrajina přes veškerá ujišťování Západu nebude mít sílu, aby tam prosazovala své podmínky. Bude se čekat na to, až bude Ukrajina dostatečně zoufalá a Ukrajinci se začnou proti tomu režimu více bouřit a zjistí, že prostě bude muset ukončit ten konflikt,“ dodává bývalý diplomat.

Věří proto, že konečné řešení se bude týkat územních ústupků. „Myslím si, že Ukrajina se tak jako tak bude muset nakonec vzdát těch území, které Rusko požaduje. Nedokážu si představit, že by Rusko slevilo z Krymu a z těch čtyř oblastí. Samozřejmě je možné mluvit pak o hranicích u Chersonské a Záporožské oblasti – jak přesně budou vypadat. Ale Luhanská a Doněcká jsou celkem jasné. U Chersonské a Záporožské jsou Rusové patrně připraveni o něčem jednat. A myslím si, že tam se Rusko zastaví, až to všechno skončí,“ říká.

Zároveň odmítá představu, že by Moskva měla ambice pokračovat dál na západ. „Pro Rusko to není nic, co by si nějak zvlášť užívalo. Ta válka přináší velké náklady. Nevidím žádný důkaz ani evidenci toho, že by Rusko chtělo pokračovat dál na západ. Nemyslím si, že by v případě míru byla ohrožena západní Ukrajina nebo Kyjev. Samozřejmě, pokud se bude pokračovat, tak Rusko bude pokračovat v destrukci Ukrajiny – pak je možné ledacos. Ale nemyslím si, že Rusko usiluje o další expanzi,“ uzavírá profesor Petr Drulák.

Psali jsme:

Zůstane Trump prezidentem po roce 2028? Vlivný muž z USA vidí cestu

„S Lipavským nebylo o čem mluvit.“ Překvapení od diplomatů, Turek nevadí

Odstoupí i Macron? Krize ve Francii se prohlubuje

Respektujte volby! Spolek Svatopluk vyrazil na Hrad