Držitel Nobelovy ceny Paul Nurse na 160 stranách vysvětlil, jak funguje život

05.06.2021 12:05

Otázku po původu a podstatě života si lidé pokládali odnepaměti, ale odpověď na ni se po většinu historie nesla v duchu domněnek a více či méně podložených spekulací. Paul Nurse (*1949) se jako genetik a buněčný biolog zabývá především otázkou regulace buněčného dělení, a to především na buňkách kvasinek. Ve své knize, kterou společně vydávají nakladatelství Dokořán a Argo, poutavě, a především neformálním jazykem popisuje, co všechno k významným objevům vedlo.

Držitel Nobelovy ceny Paul Nurse na 160 stranách vysvětlil, jak funguje život
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Držitel Nobelovy ceny Paul Nurse

Anketa

Vážíte si exprezidenta Václava Klause?

37%
32%
hlasovalo: 18892 lidí
S rozvojem genetiky, evoluční, molekulární a buněčné biologie ale vědci získali nové nástroje, které jim umožnily hledat odpověď na tyto věčné otázky přímo na hranicích mezi živým a neživým a dovolily jim zkoumat nejzákladnější rysy, které činí život životem. Pokrok, jehož jsme na tomto poli dosáhli, se ve své populárně-naučné knize rozhodl přiblížit britský genetik a nositel Nobelovy ceny Paul Nurse, který se po schodech vybudovaných z pěti základních myšlenek biologie pokouší vystoupat až na vrchol a zodpovědět kardinální otázku: Co je život?

Cílem jeho stručného a zároveň hlubokého pojednání protkaného řadou osobních vzpomínek není seznámit čtenáře pouze s některými nejnovějšími biologickými poznatky, nýbrž i s fungováním samotné vědy a výzkumu. Nurse se svou knihou zároveň snaží poukázat na to, jak je pozemský život úchvatný, jedinečný a provázaný, což by nás mělo přimět, abychom si jej vážili, pečovali o něj a nepřehlíželi problémy, jimž i kvůli nám čelí.

Autor v ich-formě absolutně srozumitelným jazykem popisuje své anabáze v laboratořích v Edinburghu i jinde, píli i náhody, které vedly k významným objevům, stejně tak vypichuje své učitele a rádce. Pokora, s jakou k textu přistoupil, ční v mnoha případech nad obsah.

Za výzkum buněčného cyklu získal v roce 2001 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství. Obdržel také Copleyho medaili udělovanou Královskou společností a Cenu Alberta Laskera. Roku 1999 byl pasován na rytíře, v roce 2003 obdržel ve Francii Řád čestné legie a v roce 2018 mu byl udě-len japonský Řád vycházejícího slunce. Patnáct let působil v britské Radě pro vědu a technologie, byl poradcem premiéra a vlády, v současnosti zastává funkci hlavního vědeckého poradce Evropské komise a je členem dozorčí rady Britského muzea. 

Bezchybný překlad, díky němuž mohly PL vynikající knihu číst, obstaral Pavel Pecháček.

Redakce zároveň děkuje nakladatelství Dokořán za poskytnutí recenzního výtisku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…