Důchodci věří fake news. Děti, musíte jim pomoci se orientovat! ČT vysílala výbušnou debatu

28.11.2018 10:30

Pravidelný večerní pořad ČT24 Devadesátka se v úterý 27. 11. věnoval tématu „Mediální gramotnost a výchova v Česku“. Z veřejnoprávní obrazovky promluvili experti, ale například i učitelé, kteří dnes zajišťují mediální výchovu dnešní mládeže.

Důchodci věří fake news. Děti, musíte jim pomoci se orientovat! ČT vysílala výbušnou debatu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize, ilustrační foto
reklama

Hlavním hostem ale byl ministr školství Robert Plaga. Tomu moderátor Jiří Václavek hned na přivítanou předčítal výroky jeho šéfa, premiéra Babiše, zpochybňující některá média a novináře. Poté, co sdělil, že podle průzkumů se „ve světě médií neorientuje více než šedesát procent respondentů“.

Anketa

Důvěřujete Emmanuelu Macronovi?

hlasovalo: 10234 lidí

Ministra se pak vyptával, jestli by se proti takovým útokům neměl novinářů zastat. Robert Plaga uvedl, že premiérovo vyjadřování vzhledem ke specifické situaci chápe, což moderátora zjevně nepotěšilo a pustil ministrovi další ostrá slova na adresu médií, tentokrát názor od prezidenta Zemana, že českým médiím nevěří ani nos mezi očima, nebo od Tomia Okamury, poukazující v rok starém vyjádření na fakt, že řada médií je vlastněna oligarchy. Vše završil výstup amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jakémusi novináři říkal, že by se měl stydět, že pracuje pro televizi CNN.

Pak se moderátor Václavek pustil do další debaty s ministrem Plagou, při které spojil nedůvěru k velkým a tradičním médiím s „relativizací pravdy“ a zamíchal do toho i neúctu ke vzdělání. „Na sociálních sítích vidíte, že lidé daleko více kvitují to, čemu říkají ‚Vysoká škola života‘, než titul z prestižní školy typu Univerzita Karlova nebo Masarykova univerzita,“ kroutil hlavou. Pak se ještě podivoval nad tím, že „člověk bez formálního vzdělání má radost, když to nějakému intelektuálovi, lidově řečeno, natře“, a ptal se ministra, zda je riziko, že takoví lidé mají ze sebe dobrý pocit.

Fotogalerie: - Braňme svobodu slova

Konference "Braňme svobodu slova," kterou pořádala...
Konference "Braňme svobodu slova," kterou pořádala...
Konference "Braňme svobodu slova," kterou pořádala...
Konference "Braňme svobodu slova," kterou pořádala...
Konference "Braňme svobodu slova," kterou pořádala...
Konference "Braňme svobodu slova," kterou pořádala...

Pak moderátor opustil ministra Plagu a začal se věnovat aktuálnímu průzkumu, zabývajícímu se tím, jak lidé poznají falešnou zprávu.

Podle tohoto průzkumu si 62 procent dotázaných si myslí, že dokáže poznat falešnou zprávu. „Když ale mají říci, podle čeho přesně dokáží tuto zprávu odlišit, bylo to pouze padesát na padesát. Mírně převažovali ti, kteří správně uvedli, podle čeho lze falešné zprávy odhalit,“ prozradil moderátor Václavek. Pak vysvětlil, že zpráva se má odhalovat ověřováním z jiného zdroje, ale ne tím, že se bude příjemce spoléhat na vlastní úsudek nebo zkušenost.

Pak už do studia dorazil další host. Tím byla Markéta Zezulková z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ta zahájila výklad slovy, že být „mediálně gramotný“ je velmi náročné.

„Mediální gramotnost není jen o tom hledat pravdy, ale hlavně o tom být schopen si kriticky vytvořit vlastní názor,“ vysvětlovala. Pak připustila, že běžný uživatel kolikrát ani není schopen si všechny získané informace ověřit. Navíc nová média jsou podle ní skutečně „nová“ a ještě se moc neví, jak se s nimi vypořádávat třeba ve školách.

Moderátora Václavka při jejích slovech napadlo: „Není to všechno jenom kritické myšlení? Není všechno to rozlišování na mediální gramotnost, finanční gramotnost, digitální gramotnost, není to vlastně jen umělé?“

Expertka ho vyvedla z omylu, že tak jednoduché to není. Mediální gramotnost podle ní znamená například i to, že lidé za své názory budou bojovat a „budou vytvářet mediální obsahy“.

Na dotaz moderátora, zda fake news jsou jen nepravdivé zprávy, nebo do této kategorie mohou spadat i zprávy pravdivé, pak přišla odpověď: „Fake news, pokud je tak chceme nazývat, tak je to opravdu mix všeho“ .Problém fake news je podle ní hlavně ten, jak se tyto informace ve veřejném prostoru šíří.

Printscreen: Vysílání ČT24

Moderátora pak zajímalo „praní špinavých informací“, tedy to, jak se z fake news stane zpráva, která vypadá věrohodně.

„Když nemáte soudnost a víte, jaké máte cíle, tak se ze všeho dá udělat zpráva, která vypadá jako pravdivá,“ vysvětlila expertka Zezulková. Dělá se to prý třeba tak, že se vymyslí fiktivní jména zdrojů, nebo se překroutí výsledky nějaké studie.

„Třeba co se týká globálního oteplování a ekologické otázky, tak tam se velmi často hraje s grafy a s daty,“ varovala. „Takže pokud známe tyto techniky, které se používají k vytvoření pravdivé informace, tak je samozřejmě můžeme použít i k vytvoření fake news,“ shrnula.

Moderátor pak popisoval, že na to, jak mají k ověřování informací přistupovat lidé působící ve veřejném prostoru, už dokonce existuje i definice Výzkumné služby Evropského parlamentu. Politici a další veřejně činní lidé podle bruselských výzkumníků mají za povinnost říkat jen tvrzení, která jsou ověřená, a „aby jejich reportování zajistilo vhodnou rovnováhu užití komentátorů“.

Expertky se ptal, jak tyto zásady dodržují čeští politici. Zezulková má pocit, že s informacemi nepracují tak, jak by měli, a „i oni jsou součástí české populace, která potřebuje vyšší mediální gramotnost“.

Moderátor Václavek pak hovořil s ministrem Plagou, jak moc tyto zásady dodržuje on, a pak u velkoplošné obrazovky prezentoval vlastnickou strukturu českých médií.