Duel Gregora a Prokopa: Lidé platí ČT, ať rozhodují

Dostupnost bydlení: Prázdné byty má stát, říká Gregor

Před každými volbami zaznívá slib, že se postaví více bytů a že bydlení bude dostupnější. Realita však zůstává jiná – Česko má jednu z nejméně příznivých dostupností bydlení v celé Evropě, konkrétně druhou nejhorší.

Matěj Gregor, lídr moravskoslezské kandidátky Motoristů, popsal, co by jeho hnutí udělalo, pokud by se dostalo k vládní odpovědnosti. „Téma bydlení by bylo na dlouhou mnohahodinovou debatu, ale ve zkratce: nestaví se, nevyplatí se stavět, a problém je i v tom, jakým způsobem se ve státě bydlení organizuje. My bychom chtěli kompetence rozdělit správným způsobem, tak aby stavební úřad nebyl něčím, co dokáže výstavbu důležitého projektu pozdržet klidně o 10 let,“ řekl v duelu na XTV.

Dodává, že významnou roli hraje i stát samotný: „Nejvíce prázdných bytů má samotný stát,“ zdůraznil.

Upozornil i na rostoucí byrokracii a složitost systému. „V neposlední řadě, máme tady obrovský problém s dostupností bydlení, právě i proto, že roste obrovský počet regulací, které jsou na bydlení uvalovány. To nám bydlení prodražuje. Dnes až o 20 %, zdržuje to tu výstavbu. Jsou to naprosto neefektivní věci, které vedou a prohlubují tu nedostupnost toho bydlení.“

Podle něj je ale příčinou i širší ekonomická situace. „Problém je, že si lidé ani to bydlení nemohou dovolit. To je způsobené i tím, že ta daňová zátěž… podmínky pro to, aby mladí lidé mohli začít v této zemi pracovat a podnikat, jsou velmi těžké. Je to soubor velkého množství faktorů, na kterých je třeba pracovat.“

Nakonec shrnul hlavní záměr Motoristů: „My jako Motoristé chceme jít cestou toho, že stavět bude jednoduché, že to stát nebude prodlužovat umělými regulacemi. A kde jsou ty prázdné byty – protože nejvíc prázdných bytů má sám stát – budou je moci obce obhospodařovat tak, aby se tam dalo bydlet,“ dodal Gregor.

Fotogalerie: - Motoristé sobě, rozumíme době

Zahájení kontaktní fáze kampaně Motoristů sobě pře...

Státní stavební holding: Prokop navrhuje systémové řešení dostupného bydlení

Vítek Prokop z hnutí STAČILO! na jeho slova navázal s tím, že nabízí jiné nástroje pro řešení bytové krize. „Včera jsme měli tiskovou konferenci, kde jsme představili sedm kroků, jak bytovou krizi řešit. Jedním z nejzásadnějších kroků, které jsme navrhli, by bylo zřízení státního stavebního holdingu, jenž by přímo stavěl dostupné a levné bydlení – startovací byty určené zejména pro mladé rodiny s dětmi nebo pro studenty,“ zdůraznil, že navržený stavební holding je klíčovým prvkem řešení krize.

Předpokládané financování by mělo vzejít z úprav daňového systému. „Stát na to vezme z daňové politiky. Pokud optimalizujeme daňovou politiku, zabráníme tomu, aby nadnárodní korporace odčerpávaly obrovské zisky. Pokud zavedeme sektorovou daň, kdy zdaníme rekordní zisky bankovního sektoru atd., ty prostředky tu budou,“ sdělil Prokop s tím, že stát v této otázce neplní roli, kterou plnit má.

Fotogalerie: - Základní české potraviny bez DPH

Představení volebního programu hnutí Stačilo! pro ...

Prokop kritizoval Českou televizi jako nedůležitou

Dalším tématem duelu Volby 2025 bylo postavení veřejnoprávních médií. Na otázku, zda považuje média veřejné služby za důležitá, Vítek Prokop odpověděl kriticky – a odkázal i na výsledky průzkumu agentury SANEP pro XTV, podle nějž větší část dotázaných uvedla, že média veřejné služby už nepovažuje za důležitá. „Bylo by to důležité, kdyby to médium veřejné služby fungovalo tak, jak má. Ale jak víme, tak Česká televize je dlouhodobě nevyvážená, neobjektivní. V minulosti přicházely nejrůznější i odborné zprávy, které upozorňovaly, že ČT nepřiměřeně prezentuje například TOP 09. Už v minulosti, kolem roku 2016, vyšla zpráva upozorňující, že politici z TOP 09 dostávají disproporčně větší čas, než by odpovídal preferencím této strany,“ připomněl

Podle Prokopa důvěra veřejnosti v ČT slábne, protože lidé si našli alternativy. „Myslím si, že všechna tato selhání České televize přispěla k tomu, že lidé začali hledat alternativy, ty úspěšně našli, díky novým projektům, jako je například XTV, a tím pádem už nepovažují veřejnoprávní médium za důležité.“

Matěj Gregor: Pokud lidé nejsou s ČT spokojeni, neměli by mít povinnost platit

Na téma veřejnoprávních médií navázal Matěj Gregor s umírněně kritickým postojem. Podle něj média veřejné služby už dávno neplní původní roli pojistky demokracie, ale zároveň uznává jejich praktický přínos v oblastech, kde soukromá média nestačí. „Já osobně nevnímám média veřejné služby jako důležitá v tom smyslu, že se jedná o pojistku demokracie, že bychom bez nich nemohli fungovat. Na druhé straně je spousta lidí, kteří Českou televizi sledují. Ve spoustě věcí dělá dobrou práci, protože soukromá média zatím nejsou ve stavu, že by do těch nejmenších regionů vysílala redaktory a pokrývala by tolik kulturních akcí. V ČT je nemálo zajímavých věcí, podílí se na dokumentech,“ řekl.

Podobně jako Prokop ale kritizoval ztrátu důvěry veřejnosti a nefunkčnost systému. „Na druhou stranu, dlouhou dobu, jak říká kolega Prokop, ta média veřejné služby nefungují, proto klesá ta důvěra společnosti směrem k nim. Myslím si, že je tam spousta otazníků hlavně proto, že se to platí z veřejných peněz. Když to lidé platí, jsou k tomu přirozeně kritičtější. Proto bychom měli hledat ten model tak, aby lidé buď byli většinově spokojeni s tím, co platí, a pokud nejsou, tak aby neměli povinnost to platit. Tak to vidím já,“ doplnil Gregor, který by ČT označil za „spíše nedůležitou“.

Prokop: Politici raději chodí do podcastů než do debat v ČT

Vítek Prokop z hnutí Stačilo! rozšířil svou kritiku České televize o argument, že tato instituce ztrácí diváky nejen kvůli nevyváženosti, ale také proto, že se nedokáže přizpůsobit požadavkům současné doby, „Proč by politik měl jít do debaty, kde ví, že mu moderátor bude každé tři vteřiny skákat do řeči. To si radši zajde na nějaký podcast, kde může hodinu, dvě normálně lidsky povídat. Divák se daleko víc dozví a je to pro něj i příjemnější a informativnější sledovat, než když se bude dívat na nějakou debatu České televize,“ poznamenal.

Gregor: Jsme pro zrušení koncesionářských poplatků

Matěj Gregor, lídr Motoristů v Moravskoslezském kraji, se v debatě jednoznačně vymezil vůči současnému způsobu financování veřejnoprávních médií. Reagoval tak na aktuální rozhodnutí o navýšení koncesionářských poplatků. „My si myslíme, že se má Česká televize financovat ze státního rozpočtu. My jsme pro zrušení koncesionářských poplatků. To je pro nás jedna z těch klíčových reforem směrem k České televizi,“ řekl s tím, že pokud by měl možnost hlasovat, rozhodně by navýšení poplatků nepodpořil.

Prokop: Lidé by poplatky akceptovali, pokud by měli rozhodovací pravomoc

Vítek Prokop z hnutí STAČILO! šel ve své úvaze o veřejnoprávních médiích ještě dál – vyslovil se pro jejich úplné zestátnění. Podle něj by klíčovým prvkem bylo zapojení občanů do rozhodování o směřování institucí, které platí. „Myslím, že lidem by nevadilo hradit ty poplatky, kdyby ale mohli přímo ovlivňovat dění v té České televizi. Kdyby se mohli přímo podílet na volbě těch orgánů. Kdyby se ustanovil takový model, tak si myslím, že by to lidem nemuselo vadit. Věděli by, že za své peníze získají nějakou rozhodovací pravomoc. Muselo by se vymyslet celý nový model, naprosto unikátní, který podle mě nemá nikde obdoby, ale mohla by to být nějaká cesta,“ dal za příklad.

Prokop: Rusko nezmizí, musíme s ním znovu jednat

V debatě se řešila i otázka energetické politiky a vztahu České republiky k ruským surovinám. Agentura SANEP zjišťovala, jak se na tuto otázku dívá veřejnost. Celkem 66,5 % respondentů uvedlo, že nechtějí, aby se Česko odstřihlo od ruských energií, a naopak podporují vyjednávání s Ruskem. Pouze 14,2 % dotázaných podpořilo úplné odstřižení od ruských energií, i za cenu zdražení. Dalších necelých 10 % by souhlasilo s odstřižením pouze v případě, že by to nevedlo ke zdražení energií.

Podle Vítka Prokopa se téma ruských energií stalo předmětem přehnané politizace. V debatě Volby 2025 odmítl myšlenku úplného odstřižení od ruských surovin a apeloval na racionální přístup k energetice i k mezinárodním vztahům. „Téma ruských energií se silně zpolitizovalo. My potřebujeme dovážet energetické suroviny, které tu nemáme. Pokud chceme, aby náš průmysl a naše ekonomika fungovala, tak samozřejmě z logiky věci chceme suroviny, které budou co nejlevnější. A ty dodává Rusko. Takže si myslím, že bychom se neměli odstřihávat od ruských energií,“ vyslovil svůj názor.

Prokop zároveň varoval před iluzemi, že se Rusko po válce vytratí z geopolitického prostoru. „Je iluzorní představa, kterou razí podle mě někteří, aniž by o tom reálně věděli, si myslet, že po skončení té války Rusko někam zmizí. Ne, nezmizí. Rusko tu bude, Rusko je součástí evropského prostoru a vždy jím bylo. A my musíme najít nějaký způsob, jak s ním můžeme znovu jednat a jak navázat vztahy, které budou vzájemně prospěšné,“ doplnil.

Gregor: Dva roky jsme platili nejdražší energie, ale stejně šly z Ruska

Matěj Gregor z Motoristů se kriticky postavil především vůči vládnímu přístupu. Podle něj bylo rozhodnutí o odstřižení od ruských surovin motivováno spíše politickým marketingem než skutečnými strategickými zájmy státu. „Všichni bychom si asi přáli, aby všechny strategické suroviny byly z diverzifikovaných zdrojů, abychom si měli možnost vybírat, když něco vypadne z jakýchkoliv důvodů, aby to bylo nahrazeno. Ale my jsme se dostali do politické situace, kdy se velkým politickým tématem – aby ta vláda zakryla neschopnost v domácí politice – stalo přesně tohle: ruský plyn a nutnost se od něho odstřihnout.“

Zároveň připomněl, jaký dopad měla politika na ceny energií v Česku. „Dva roky tu lidé platili naprosto přestřelené energie. Nejdražší v celé Evropě, s domněním, že se tedy odstřiháváme od závislosti na Rusku – abychom následně zjistili, že veškerá ropa a plyn, které jsme měli, byly buď přeprodány přes prostředníka z Ruska, anebo k nám proudil přímo z Ruska.“

„To znamená, že tohle téma, které si vláda sama zpolitizovala a sama nastřelila, tak sama ve výsledku prohrála a sama na něm ukázala tu vlastní neschopnost a tu absurditu toho, jakým stylem my vedeme debatu o energiích,“ pokračoval Gregor.

V tomto kontextu zmínil, že odstřižení od Ruska je nereálné jako rychlé gesto, a že Evropa včetně Ukrajiny stále spoléhá na ruský tranzit surovin. „Já si samozřejmě myslím, že není možné se odstřihnout od Ruska – že je to něco, co jde udělat slovem odstřihnout, okamžitě přerušit veškeré toky. Jediné, co můžeme, je, že budeme budovat svoji energetickou bezpečnost, budeme se snažit ty zdroje diverzifikovat. Ale celá Evropa, včetně Německa a dalších zemí, bere plyn a ropu z Ruska. I samotná Ukrajina má jeden z největších příjmů z toho, že dovolila, aby ten ruský plyn do Evropy proudil – dovolila své území použít pro ten tranzit,“ řek. A že politika Česka v této oblasti mu přijde „směšná“.

Zdůraznil, že do hlubší závislosti na cizích mocnostech nás dovede nesmyslný Green Deal. „Evropa neustále hodlá bojovat proti Putinovi obnovitelnými zdroji a dalšími věcmi. Ale my tu největší závislost na Rusku si nebudujeme tím, že od nich bereme ropu a plyn pro náš průmysl, což jsou nějaké základní obchodní vztahy, které chápe i Ukrajina. Ale největší závislost na cizích mocnostech nám nakonec přinese ten Green Deal, který nás pošle do té energetické nesoběstačnosti,“ upozornil Matěj Gregor.