„Nadcházející volební kampaň v naší zemi, respektive už sama skutečnost voleb je tématem, kterým se církev musela a musí zabývat. Je to tím, že značná část věřících hledá nějakou radu, stojí o kritéria, podle nichž by se měla při volbách rozhodovat. Víme však také na druhé straně díky zkušenosti února 1948, že to nejsou jen politické strany, ale v podstatě mocenské struktury, které se do tohoto boje zapojují, často i ‚contra legem‘, tedy protizákonně, aby obhájily své postavení a výhody,‘ poznamenal úvodem Dominik Duka.

Ve svých slovech pak vzpomíná na druhý vatikánský koncil, kde se církev distancovala od vytváření klerikálních vlád, i na to, jak se například v 19. století objevily až laicistické státy. 

Následně zmínil, že pokoncilní kodex kanonického práva, tedy zákoník církve, zakazuje duchovním osobám usilovat o politické funkce na všech úrovních. „Předpokládá pro kleriky i zákaz aktivní účasti v předvolebních bojích a šarvátkách. To ovšem neznamená, že by věřící křesťané, laici, neměli vstupovat do těchto kampaní, pokud budou respektovat svobodu rozhodování každého jednotlivce i rodinných příslušníků,“ řekl Duka. 

Tím nejspíš narážel na svého oponenta Tomáše Halíka, který se k politickým a veřejným záležitostem vyjadřuje často a s chutí. Například samotného Duku nazýval pro údajný servilní vztah k součanému prezidentovi i jeho předchůdci "oleandr moci". Jindy zase vyjádřil názor, že klíčové otázky typu členství v Evropské unii nejsou běžní lidé schopni pochopit a tudíž by o nich rozhodně neměli rozhodovat. A rád si bere na paškál též prezidenta Zemana, o kterém prohlašuje, že je poznamenán alkoholismem a tento poznatek obohacuje o své zážitky se  závislými alkoholiky na klinice U Apolináře, kde působil před rokem 1989.