Sněmovní vyšetřovací komise, jež se zabývala okolnostmi privatizace společnosti OKD, došla po dvouleté práci ke svým závěrům. Jak v ČT informovala Daniela Písařovicová, komise hodlá podat 14 trestních oznámení, mezi nimiž jsou jména bývalého premiéra Bohuslava Sobotky a dalších ministrů. Závěry komise podepsalo všech 8 členů, ovšem Lubomír Zaorálek z komise musel odejít, když se stal ministrem kultury. Se závěry nesouhlasí, trestní oznámení jsou dle něj nepodložená.
Písařovicová zmínila, že Zaorálek byl do Událostí, komentářů pozván, ale z časových důvodů se nemohl zúčastnit a ostatní členové ČSSD také odmítli. Nicméně, konfrontovala se Zaorálkovým vyjádřením Lukáše Černohorského. „Určitě nestřílíme od boku. Když se podíváte do přílohy, kde jsou podrobně rozebrány ty skutky, ze kterých jsou podezírány ty konkrétní osoby, tak tam je i soupis možných trestných činů, kterých se mohli dopustit,“ tvrdil předseda komise. Josef Hájek dodal, že Zaorálek, když ještě byl v komisi, neměl problém s žádnou etapou, kterou komise řešila. „Měl problém s rokem 2004, který se týkal prodeje minoritního podílu, kde je angažovaný pan bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Myslím, že pro něho to bylo vysvobození, že z té komise odešel, protože z mého pohledu ta komise byla absolutně apolitická, svědčí o tom i to, že 8 zbývajících členů souhlasilo se zprávou. Naším úkolem to nebylo řešit napříč politickým spektrem, ale řešit to skutečně od toho roku 1990 až do roku 2016, kdy došlo k vyhlášení úpadku společnosti.“
A pokračoval: „Otázka je ta, že to trvalo 15 let, než se rozhýbala Poslanecká sněmovna a zřídila tu komisi, protože předcházející období, když ve většině byla ODS nebo ČSSD, tak Sněmovna neměla tu sílu zřídit tu vyšetřovací komisi a nám se to teď, zaplať pánbůh, podařilo.“
Moderátorka pak zmínila i námitky Bohuslava Sobotky, který trestní oznámení považuje za „výhradně politicky motivované, populistické a taktéž zcela nepodložené“. Černohorský zdůraznil, že Sobotka byl předsedou prezidia Fondu národního majetku a zároveň ministrem financí, který měl na starost vyjednávání o ceně. „Problém nastal ve chvíli, kdy oni s panem Urbanem, tehdejším ministrem průmyslu a obchodu, předložili cenu, která ve výsledku neodpovídala té skutečné tržní ceně.“ Vývoj ceny byl podle něj dost divoký, a kdyby byla soutěž otevřená, tak se prý dosáhlo ceny mnohem vyšší.
Fotogalerie: - Někdejší byty OKD
Následně Černohorský čelil otázce, zda všichni, na které je podáno trestní oznámení, se vědomě dopouštěli podvodu. Šéf komise odpověděl, že se nemusí jednat o podvod, ale například u Bohuslava Sobotky může jít o zneužití pravomocí veřejného činitele, a dodal, že se také mohlo jednat o trestný čin z nedbalosti.
Josef Hájek vyvracel, že by se jednalo o politicky motivované vyšetřování, tím, že trestní oznámení bylo podáno i na úředníky a politici tvoří ze čtrnácti podezíraných osob menšinu. Dodal, že Sobotkovi vyčítal privatizaci již dříve. „Já jsem ve svém projevu panu Sobotkovi zdůraznil, že pouhým selským rozumem, kdybych byl na jeho místě a privatizoval OKD, tak jenom cena bytů byly 3 miliardy, OKD prodávalo 4 miliony metrů čtverečních při 50 Kč za metr čtvereční jsme někde u dvou miliard, tak já jsem jenom selským rozumem dokázal, že ta cena byla absolutně mimo mísu.“
Písařovicová se pak zeptala, zda mu už tehdy v roce 2004, když byl ředitelem dolu Doubrava, cena 4,1 miliardy připadala špatná. „Paní redaktorko, je vidět, že jste v životě nefárala, to znamená, že já jsem byl horník, technik a naším úkolem bylo kopat uhlí...“ začal Hájek, ale Písařovicová namítla, že sám mluvil o selském rozumu a že předpokládá, že i horník, technik má selský rozum. „V roce 2004 jsem ještě nebyl v nějaké managerské pozici, měl jsem úplně jiné starosti, a pravdou je, že hornictví nás vyčerpávalo, že jsme neměli čas sledovat politiku, neměli jsme čas sledovat okolí, my jsme prostě rubali, rubali, rubali,“ vysvětlil Daniele Písařovicové Hájek. O tom, že je vše v pořádku, začal prý pochybovat, až když se začal více zajímat o politiku, tedy v roce 2013.
„Proto jsem také byl jeden z těch iniciátorů, který se zabýval tou nevýhodnou privatizací, začal jsem studovat materiály, které s tím souvisí, a ten výsledek je takový, že jsem podpořil závěry vyšetřovací komise, protože pokud budete mít vy nebo diváci čas a pročtou si tu naši zprávu, tak prostě to nebyla náhoda, že ten menšinový podíl byl prodán za tu licitovanou částku, kterou když si diváci poslechnou nahrávku z vlády, tak to byla licitace, když se tam šibovalo s desetinnou čárkou, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ dodal Josef Hájek z ANO.
Následně se Písařovicová zeptala Černohorského, jaký nyní očekává rozdíl, když policie již jednou politickou linku vyšetřovala a důkazy pro obvinění Bohuslava Sobotky nenašla. Pirátský poslanec podotkl, že prý při průběhu soudního jednání se ukázalo, že policie například neměla ani audionahrávku z jednání vlády. „Protože tam se jednak Milan Urban přiznává k tomu, že byl na jednání, na kterém dojednali s panem Sobotkou cenu, což mimochodem u soudu tvrdil, že nic takového nedělal, že se na vyjednávání ceny nepodílel, a následně jsou tam ještě informace, kdy třeba někteří členové vlády se podivovali nad tím, jak jsou oceněné byty, například Pavel Dostál, na to, že byl ministr kultury, tak většina jeho otázek, kdyby se nad tím opravdu reálně zamysleli, tak by...“ vysvětloval Černohorský, ale Písařovicová ho přehlušila shrnutím, že se tedy k soudu nedostaly všechny důkazy, které měla komise k dispozici. „Co se týče privatizace minoritního podílu, tak určitě,“ dodal Černohorský.
Celý pořad ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
