Dva zkušení američtí jestřábi promluvili: Dejme Ukrajině zbraně a zastavme Putina, jinak půjde do Estonska!

19.09.2014 15:47

Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině Steven Pifer a bývalý náměstek ministra zahraničních věcí Jamese Bakera Strobe Talbott se ve svém společném textu publikovaném na serveru CNN vyjadřují pro poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině.

Dva zkušení američtí jestřábi promluvili: Dejme Ukrajině zbraně a zastavme Putina, jinak půjde do Estonska!
Foto: plus.google.com
Popisek: Prezident Ukrajiny Petro Porošenko
reklama

„Petro Porošenko při své čtvrteční návštěvě Washingtonu požádal o americkou vojenskou pomoc, Americký prezident Obama by měl na tuto žádost odpovědět kladně. Dodávky amerických zbraní do Kyjeva by mohly ruského prezidenta Vladimira Putina odradit od další agrese a zároveň podpořit křehké příměří. V neposlední řadě by se tím účinně podpořilo i americké úsilí v oblasti prevence šíření jaderných zbraní," domnívají se oba experti.

„Rusko v březnu protizákonně anektovalo Krym. O několik týdnů později se separatisté pod vedením ruských důstojníků ze zpravodajských služeb zmocnili se zbraní v ruce vládních budov ve východních oblastech země. Ukrajinské protiterostické operace dosáhly po mnoha týdnech bojů slibného pokroku. Rusko na to reagovalo zvýšením dodávek těžkých zbraní separatistům, včetně, jak se všeobecně předpokládá v souvislosti se sestřelením malajsijského civilního letadla, protileteckého systému Buk," připomínají Talbott a Pifer.

„I přes tuto podporu povstalcům dosahovala ukrajinská armáda četných úspěchů a tlačila svého nepřítele do defenzivy. Na začátku srpna se zdálo, že separatisté míří k jasné porážce. Tím by se však Putinova strategie zhroutila, proto přikročil k vyslání ruských vojáků na Ukrajinu. Poté se začala karta obracet a naopak ukrajinská armáda musela ustupovat náporu nepřítele. Ukrajinský prezident Porošenko neměl na výběr a musel 5. září připojit svůj podpis pod dohodu o příměří. Jeho výsledek je nejistý, ale Porošenko je, jak se zdá, rozhodnutý vyřešit konflikt mírovou cestou. Je však skutečně obtížné odhadnout, jestli se na takovém řešení shodne se separatisty i Moskvou. V nejlepším případě půjde o nekonečná jednání," konstatují matadoři americké politiky.

„Ukrajinská vláda tak získala čas, aby získala vojenskou pomoc, jako jsou bezpečná komunikační zařízení, průzkumené bezpilotní letouny a další typy zbraní. Obama by se s Porošenkem měl dohodnout na dodání obranných zbraní bez dalších průtahů. Schopnost Kyjeva postavit se další ruské agresi, která může vážně ohrozit další diplomatická jednání, by se tak razantně zvýšila," míní Talbott a Pifer.

Celý článek v angličtině najdete ZDE.

„Lépe vyzbrojená ukrajinská armáda by přinutila Putina k ukončení agrese i proto, že by se v opačném případě výrazně zvýšily finanční náklady nutné pro ruskou armádu. Navíc se v posledních dnech objevují zprávy z utajených nočních pohřbů, prostřednictvím kterých se snaží ruská vláda před svými občany skrýt skutečnost, že ruští vojáci umírají na ukrajinských bojištích. Pokud budou muset Rusové posílat armádě další a další peníze, jejich zájem o válku brzy ochladne," upozorňují Talbott a Pifer.

„Někteří tvrdí, že když poskytneme Ukrajině vojenskou pomoc, mohlo by to Putina vyprovokovat k další eskalaci násilí. Ale ruský prezidnet situaci vyhrocuje již dlouhou část tím, že posílá těžké zbraně separatistům a ruské vojáky do oblasti bojů. Jsme tedy přesvědčeni, že vojenská pomoc naopak Putina od dalších choutek na válku odradí," píší oba experti.

„Putin dal několikrát jasně najevo, že vlažnými reakcemi Západu na celou krizi pohrdá. Pokud zůstaneme i nadále v nečinnosti, možná se rozhodne testovat odhodladnost Západu skrze vyvolání dalšího konfliktu na území členského státu, jako je např. Estonsko," varují Talbott a Pifer.

„Ukrajinci si však musí zároveň uvědomit, že když je ozbrojíme, musí být schopni nést rizika s tím spojená. Pokud jsou na to připraveni, měli bychom jim potřebné nástroje k obraně nepochybně poskytnout," shodují se oba odborníci.

„Před dvaceti lety představitelé Spojených států, Velké Británie a Ruska podepsali v Budapešti společné memoradnum, ve kterém se zaručili garantovat bezpečnostní záruky územní celistvosti Ukrajiny i to, že proti této zemi nikdy nepoužíjí vojenskou sílu. Kyjev se na oplátku vzdal 1900 jaderných hlavic, které z Ukrajiny v té době dělaly třetí největší jadernou mocnost. Rusko v posledních měsících tento závazek závažným způsobem porušilo. Spojené státy a Velká Británie na tuto skutečnost musí reagovat," přípomínají Talbott a Pifer nedávnou minulost.

„Garantované závazky by se, zkrátka a dobře, měly plnit. Jinak si budou myslet země typu Íránu a Severní Koreje, že jejich případná jaderná dobrodružství zůstanou rovněž bez povšimnutí. Washington může tento nesprávný dojem napravit. Vojenská pomoc Ukrajině nejenom, že může odradit Putina od další agrese, ale zároveň může pomoci obnovit status bezpečnostních záruk jako účinné řešení problémů v oblasti šíření jaderných zbraní," uzavírají oba experti.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: pro
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Donutil: Havel a Klaus jsou úžasní, řekl jsem. Táta se mi vysmál a dal předpověď

13:24 Donutil: Havel a Klaus jsou úžasní, řekl jsem. Táta se mi vysmál a dal předpověď

V Prostoru X herec Miroslav Donutil komentoval současná opatření. Že je nedodržují ti, kdo je nařizu…