„Je to do značné míry věc politická. Považoval bych za šťastnější, kdyby to byl jeden tisk,“ vyjádřil se Kysela k plánované změně ústavy, kterou v jedné verzi navrhuje sněmovna a ve druhé Senát. „Je to něco, co už bylo v roce 2001 předmětem diskuze, nejedná se ale o věc naléhavou. Ve chvíli, kdy je poslanec či senátor odsouzen za politický či trestný čin, považuji za logické, že se mandátu sám vzdá,“ vyjádřil se ke změně článku 25, ve kterém je psáno, že o vydání poslance musí hlasovat sněmovna a pokud ho nevydá, nesmí být za svůj čin už nikdy stíhán.
Změna ústavy je aktuální ve vztahu ke kauze kolem zadrženého poslance Davida Ratha, který se svého mandátu doposud nevzdal.
“Pokud omezení imunity pomůže celé věci, tak by k tomu složení dojít mělo. Ale souhlasím s Janem Kyselou, že změnou ústavy měníme něco, co by mělo být samozřejmostí,” vyjádřila se Peake ke sloučení obou novel ústavy. “Byli bychom neradi jako ČSSD, kdyby se otázka imunity opět něčím zkomplikovala. Pokud senátoři podali novelu dříve než poslanecká sněmovna, schvalme ji dříve. Pak se můžeme věnovat zániku mandátu,” vyjádřil se k otázce projednávání změn Sobotka.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
