O pracovním dokumentu diplomatické služby EU informuje server Euractiv.com a hovoří se v něm o nezávislém výcvikovém programu nazvaném Vojenská poradní a výcviková mise EU na Ukrajině.
O misi měl požádat ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin spolu s ministrem obrany Andryiem Taranem v dopise adresovaném šéfdiplomatovi EU Josepu Borrellovi v červenci letošního roku.
„Vojenská mise by podtrhla závazek vůči zemím iniciativy Východního partnerství a byla by výrazem solidarity s Ukrajinou vzhledem k pokračujícím vojenským aktivitám Ruska na hranicích s Ukrajinou a na nezákonně anektovaném Krymu,“ uvádí se v citovaném pracovním dokumentu diplomatické služby EU.
Má se o zahraniční politice EU dál rozhodovat jednomyslně, čili i s naším právem veta?Anketa
Snaha o vytvoření mise přichází poté, co několik členských států opakovaně vyjádřilo znepokojení nad ruskými vojenskými cvičeními v blízkosti svých hranic a hranic EU včetně zářijového cvičení Zapa – 2021 a dubnového masivního shromáždění ruských vojsk v blízkosti Ukrajiny.
Moskva popřela tvrzení Kyjeva a jeho západních spojenců, že na jaře posílila vojska na své západní hranici s cílem napadnout Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však v září připustil, že totální válka se sousedním Ruskem je možná.
Podle zpráv se pro vojenskou výcvikovou misi na Ukrajině vyslovují především východoevropské členské státy, podporu ale vyjádřily i severské země jako Švédsko a Finsko. Proti se naopak postavila Itálie nebo Řecko s tím, že by šlo o zbytečnou provokaci vůči Moskvě.
Legitimita vojenských misí a operací EU v současnosti vychází z předpokladu jednomyslnosti, což znamená, že by s nimi musely souhlasit všechny členské státy. Ukrajina proto vyzývá členské státy EU, aby tuto robustní vojenskou výcvikovou misi schválily a co nejrychleji zahájily.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jma
