„Já bych možná řekl, že nehovořím o mýtech, které by pronásledovaly politiky jen v Česku, ale v celém světě,“ prohlásil host hned na úvod s tím, že české politiky tímto tak trochu bere v ochranu. Některé mýty se šíří z neznalosti, jiné šíří záměrně, aby ospravedlnili prakticky neospravedlnitelné. „Do určité míry je používají všichni,“ prohlásil jasně Urban.
Za problematické považuje např. řeči politiků o tom, že finanční pobídky pro filmaře pomůžou českému státu. Není prý pravda, že by se pobídky prakticky vrátily na daních.
Paraziti na dávkách a státních zakázkách
Jasně se vymezil proti české pravici, která se nechová tak, jak by mohla. „Spíš si myslím, že naše pravice u nás neexistuje v tak úplně pravicové podobě, když dělá některé zvláštní kroky. Základem konzervatismu je ochrana soukromého vlastnictví a nejsem si jist, že česká pravice v 90. letech minulého století nějak výrazně soukromé vlastnictví hájila,“ podotkl host. Naproti tomu česká levice je v tom autentičtější, zastává levicové ekonomické názory. „Problém levice je zase v tom, že má někdy sympatické morální názory, ale ty narážejí na ekonomickou realitu a prostě nefungují,“ přisadil si.
Jak nalevo, tak napravo u nás prý politici věnují pozornost i lidem, kteří se přisáli na stát a žijí z něj, nechají se dotovat. Takto to dlouhodobě nejde dělat. Zahrnuje pod to jak výrazné čerpání sociálních dávek, tak parazitaci na státních zakázkách – oboje je špatně.
Trh se neobejde bez regulace
„Ekonomika se neobejde bez regulace. To by byla nesmyslná představa. Ale některá regulace je dobrá, některá špatná,“ podotkl Urban s tím, že regulace spočívá už v nastavení modelu uzavíratelných smluv. „Existuje dokonce i tzv. neviditelná regulace. Trh bez regulace neexistuje a nikdy neexistoval,“ uvedl host. Trh může existovat jen tam, kde funguje konkurence v co nejširším měřítku. A toto široké měřítko může do jisté míry zajistit stát. „Podniky nemají zájem na konkurenci,“ zdůrazňoval Urban.
U každé regulace si ale musíme říci, čeho s její pomocí chceme dosáhnout a zda se to podaří. Za přínosnou považuje např. regulaci, která stanovuje povinná procenta žen ve vedení firem. Politici ale dělají chybu, když vychvalují určité záměry, aniž současně popíšou i jejich očekávatelné negativní dopady.
Minimální mzda a výběr daní v Česku
Jak je to třeba s minimální mzdou? „Politik v Senátu říkal, že je správné zvýšit mzdy, protože si toho lidé více koupí. Tak tomu prostě není. Pokud zvýšíme mzdy, sice vzroste kupní síla, ale současně stoupnou náklady podnikům. Minimální mzda má některé dopady, jež politici nechtějí vidět. Tuto zátěž nesou podniky. Minimální mzda obecně ohrožuje některé kategorie pracovní síly, u nichž je výskyt minimální mzdy pravděpodobnější,“ uvedl. Stejně tak se ale nedá říci, že trh utváří něco jako spravedlivou mzdu. To je jeden z pravicových mýtů.
Vyjádřil se také k výběru daní. V Česku se jich vybírá dost, problém je v tom, jak se s nimi nakládá. Někdy se daně utrácejí za věci, které nepotřebujeme. Na druhé straně se nedá říci, že čím je stát štíhlejší, tím je to lepší. „To je představa nesprávná,“ prohlásil Urban. Podstatné je, zda je státní správa efektivní. „Aby funkce, které vykonává, prováděl efektivně. Stát nelze řídit jako firmu, ale některé státní instituce by mohly přijmout principy osvědčené u řízení firem. „Soukromé firmy mají jasný cíl a mají jasně stanovenou odpovědnost, zaměstnanci jsou podle toho hodnoceni,“ podotkl Urban.
Oslabování koruny a školství
Pár slov pronesl i na adresu oslabení koruny. Podle jeho názoru dlouhodobé oslabování není právě šťastné. „Oslabení měny podporuje vývoz, ale je třeba si říci, co je jejím cílem. Jestli jde o růst zaměstnanosti, tak to funguje, ale pokud máme na mysli růst bohatství, tomu oslabení koruny nepomáhá,“ mínil odborník s dovětkem, že takto vlastně provozujeme určitou charitu vůči zahraničí. Česká národní banka straší deflací, ale podle hosta je to umělý strašák. „Krize často vede k deflaci, ale ne že by deflace vedla ke krizi,“ zdůrazňoval.
V závěru poznamenal, že by českému státu prospělo kvalitní školství, jehož současnou podobu a snahy o jeho reformy nepovažuje za úplně šťastné. „Studenti by se měli učit něco, co využijí, co jim pomůže vyrovnat se s nezaměstnaností,“ uvedl Urban. Studenti by si měli osahat podnikání. Stejně tak platí, že je třeba vyjít vstříc firmám, pokud volají po prohlubování technického vzdělání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
