Popírání změn klimatu podle Krajhanzla z české společnosti vymizelo a názory exprezidenta Václava Klause jsou na absolutním okraji. Málokdo má ale v Česku zároveň dost informací a rozumí tomu, jaké ekologické plány má Evropská unie a jaké tuzemská vláda.

Spíše jsou dezinformace a hoaxy v tomto případě daleko menší problém, než se zdá. „Tady ty informace prostě chybějí,“ dodává.

Téma, co si Češi o klimatických změnách myslí a jak se jim hodlají postavit, zpracovaly společně sociologický ústav STEM a Institut 2050 a koncem září vydaly výzkum Česká (ne)transformace 2022, na kterém spolupracoval právě Jan Krajhanzl.

 „Lidé mají velký zmatek v řešení klimatické změny. Asi jedna třetina lidí si myslí, že jim transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku zlepší život, 25 procent si naopak myslí, že se jim život zhorší,“ říká jeden ze spoluzakladatelů Institutu 2050, Krajhanzl.

Nedůvěra k zeleným plánům je podle Krajhanzla daná protichůdnými postoji: za prvé se to s ekologií přehání, anebo naopak systém pracuje na vlastní sebezáhubě a institucím se nedá v ochraně klimatu věřit.

Celkem výzkum přišel s šesti skupinami obyvatel. „O skupině lhostejných (7 %) nemáme příliš dat. Optimističtí podporovatelé (22 %) a programoví odpůrci (19 %) jsou jakési protipóly,“ uvádí výzkumník. Nejpočetnějších opatrných příznivců je 26 procent, stejně je nejistých a zdrženlivých.

„Také nás napadlo zeptat se těch lidí, jaké umějí jazyky,“ upozorňuje Krajhanzl. „Zaujalo nás a potvrdilo to naši hypotézu, že ve skupině programových odpůrců jsou prakticky dvojnásobně nadreprezentováni lidé, kteří umějí rusky.“

„Sociologicky se to dá interpretovat tak, že vzhledem k tomu, jaký tito lidé mají majetek a vzdělání, budou to velmi často lidé, kteří měli blíž k předlistopadovým elitám a dnes jsou dlouhodobě v disonanci s režimem, ve kterém žijeme,“ vysvětluje Krajhanzl. Část skupiny těch, kteří jsou proti proměně ekonomiky, tak zároveň nesouhlasí se současným politickým uspořádáním.