Ke vztahu pachatel a oběť trestného činu Jan Sváček mimo jiné uvedl. „V naší společnosti vznikla v 90. letech jakási logická snaha o zvýšenou ochranu práv obžalovaných, práv pachatelů, práv dlužníků. Ale zapomnělo se na práva poškozených. Vytvořili jsme složitý mechanismus, že tak dokonale chráníme práva pachatelů a dlužníků, až je to na úkor práv slušných lidí, kteří na to doplácejí.“
V Česku se prý často stává, že je téměř nemožné dostat obviněného před soud. Policisté prý bezradně stojí u domovních zvonků a dotyčného nepředvedou, protože jim neotevře. Děje se tak podle Sváčka i přes to, že v trestním řádu máme ustanovení, že pokud je žádost soudu o předvedení osoby, může policie i za použití násilí vniknout do obydlí.
„Bohužel policie toto ustanovení nevyužívá, takže dostaneme pak od policejního orgánu zprávu, cituji: `Přes zvonění a bouchání nikdo neotevřel, tímto vám vracíme vaši žádost jako nerealizovanou.` To je špatně,“ míní Sváček, avšak dodává, že policisty v terénu chápe. „Mám hrůzu z toho, že spravedlnost končí u domovního zvonku obviněného, kdy tam policejní orgán zazvoní, dotyčný se na něho dívá kukátkem nebo za záclonou, a policista s nepořízenou odchází.“ Mezi nejčastější argumenty policie patří tvrzení, že často nemá jistotu, že tam ten člověk je, a že z toho pak budou mít problémy, protože vyrazili dveře někoho jiného.
Křivá obvinění
V rozhovoru pro Právo Jan Sváček mluvil také o křivých obviněních, kterých prý přibývá a jde se jim jen těžce bránit. Příkladem byl rozvádějící se otec, na něhož podala matka křivé trestní oznámení, jen aby mu co nejvíce zkomplikovala civilní proces. „Tomu lze čelit jen obtížně. Je to problém zneužívání trestního práva a nadměrné kriminalizace. Děje se to i mezi podnikateli. V okamžiku, kdy jeden z obchodních partnerů podá na druhého trestní oznámení, tak tím o něm získá spoustu informací, které pak použije v civilním procesu,“ vysvětluje Jan Sváček.
„Stát takto mnohým iniciátorům trestních oznámení nosí na stříbrném podnose data o druhé straně. Uvažovalo se o zpoplatnění trestního oznámení, ale to by zase narazilo na Ústavu,“ řekl soudce Jan Sváček.
Jednou z úvah prý nyní je prosadit návrh, aby oznámení zaplatili ti, kteří, jak by se prokázalo, ho podali účelově. „Ale může následovat i žaloba pro křivé obvinění. Bohužel tento institut se využívá méně, než by bylo zdrávo," myslí si Jan Sváček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
