Páteční výpadek elektřiny ve velké části ČR způsobil prasklý vodič, tedy mechanická závada, podle šéfa ČEPS, přenosové soustavy, což se stává. Jen to většinou není vidět, protože nejsou takto rozsáhlé důsledky. Podrobnější příčiny přetržení vodiče ještě zkoumají experti na materiály.
K pátečnímu blackoutu Václav Bartuška řekl, že elektroenergetická soustava je na podobné situace navržena – ale zároveň čelí dlouhodobému tlaku. „Energetika je dimenzovaná na to, aby takové podobné výpadky jednoho místa, i takto významného, zvládla bez větších problémů. Ale zároveň tu síť v Evropě dlouhodobě využíváme takřka na 100 % většinu času, takže je přetěžována,“ upozornil vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost v pořadu Interview ČT24.
V té souvislosti Bartuška připomněl, že kapacita některých přeshraničních vedení už dávno neodpovídá realitě posledních let. „Propojka s Německem je dimenzována na výrazně menší objemy proudu, než které tam protékají už posledních 15 let,“ poznamenal.
Připomněl, že nedostatek politické pozornosti odrážel i malý zájem veřejnosti. „České občany dlouhodobě energetika moc nezajímala. A politika je odrazem společnosti, čili to nezajímalo ani politiky, dokud není nějaký problém. Ale v době krize se vždycky peníze našly. Třeba poslední tři roky nebyl žádný problém,“ řekl Bartuška.
Další výpadky elektřiny nelze vyloučit, říká Bartuška
Na otázku, jak reálné je opakování blackoutů – ne kvůli mechanické závadě, ale kvůli nestabilitě obnovitelných zdrojů – Václav Bartuška odpověděl bez vytáček. „Nikdo neví. Strašit nemá smysl, ale ano, rozhodně se to může zopakovat. Nikdo nemůže vyloučit, že se to zopakuje znovu třeba u nás nebo jinde v Evropě,“ podotkl Bartuška.
Popsal zásadní proměnu evropské energetiky a nová rizika spojená s přechodem na obnovitelné zdroje. „Evropa opouští ten model, který znala posledních 100 let, že síť je složena ze zdrojů, které řídíte. Plynové, jaderné, uhelné, případně vodní. Můžete zapnout, můžete vypnout podle potřeby. Ale narůstá počet a objem zdrojů, které jsou neřiditelné – slunce a vítr. Většinu času se dají zvládnout, ale pak jsou okamžiky, kdy to přestává fungovat. Ve Španělsku letos v dubnu vypadlo během pěti vteřin 60 % výkonu. To neuřídí nikdo na světě, to nezvládnete. U nás ten výpadek nebyl tak masivní,“ zmínil Bartuška.
„Je to úplně nová situace, takže vlastně nikdo pořádně neví, jak ty věci budou fungovat. Takto zní poctivá odpověď. Celá tranzice energetická v Evropě je přechod primárně na obnovitelné zdroje – na slunce a vítr. Obecně se situace zásadně mění právě díky většímu podílu těchto zdrojů,“ řekl, že základní dlouhodobý problém v Evropě je přechod na úplně nový typ sítě, který je pro nás pro všechny novinkou.
Vyjádřil se i k obavám, že energetická síť je nedostatečně udržovaná. „Pokud jde o českou přenosovou síť, tak obecně si myslím, že jsme do těch sítí investovali mnohem víc než některé země na západ od nás,“ řekl Bartuška.
Na otázku, jak se dnes na diplomatické a politické úrovni přemýšlí o omezení dopadů podobných nehod, Václav Bartuška upozornil na „změnu rétoriky“. „Je dobře vidět změnu rétoriky po tom velkém blackoutu ve Španělsku a v Portugalsko v dubnu. Předsedkyně Evropské komise, paní Ursula von der Leyen, řekla, že se budeme snažit, aby nebyly žádné blackouty, aby se to už nikdy neopakovalo. Ale takový výraz už dnes nikdo nepoužije. Protože už v zásadě pochopili všichni, že ty situace se mohou opakovat. Prostě nelze na 100 % zaručit, že se nebude opakovat nějaký blackout jinde v Evropě,“ zopakoval Václav Bartuška.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská