Úvodní otázka patřila stavu evropské ekonomiky. „Působí na ni zvláštní faktory, jako jsou koronavirová opatření a také válka na Ukrajině. Vedle těchto specifických událostí máme však také dlouhodobý vývoj, kdy jsme prováděli hospodářskou politiku, která nepodporovala růst, ale naopak přispěla k ochromení růstu v Evropské unii v kombinaci s velmi silným přerozdělováním, které je na úkor střední třídy v Evropě. A to se nyní samozřejmě přidává ke konkrétnímu vývoji koronavirových opatření a k válce na Ukrajině. Kvůli tomu všemu dohromady je scénář perspektivy růstu Evropské unie velmi chmurný,“ zmínil Schnabl.

Hovořil i o nadcházejícím vývoji v Evropské unii. „Musíme si uvědomit, že vysoký dluh je podporován politikou nízkých úrokových sazeb Evropské centrální banky. Nejnovější vývoj je takový, že Evropská centrální banka svým způsobem vyslala signály, že vysoce zadlužené země Evropské unie dostanou od Evropské centrální banky podporu. A samozřejmě vysoký dluh je také spojen s růstem vládních výdajů. Z dlouhodobého hlediska znamená růst vládních výdajů zvýšení vlivu vlády na hospodářskou činnost,“ dodal Schnabl. „A to má z pohledu takzvané rakouské ekonomické školy samozřejmě negativní dopady na ekonomický růst. A pokud něco negativně dopadá na růst, pak to také negativně dopadá na ekonomickou dynamiku a na daňové příjmy. Což také vyvolává tlak na centrální banky, aby se podílely na financování vládních výdajů,“ podotkl.