Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou v poslední době výrazně ochladly. Roztržku vyvolalo rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pojmenovat jednotku ukrajinských speciálních sil po Hrdinech Ukrajinské povstalecké armády (UPA), která během druhé světové války zabila přibližně sto tisíc Poláků na území dnešní Ukrajiny, Polska a Běloruska.
Polský prezident Karol Nawrocki na to reagoval odebráním nejvyššího polského státního vyznamenání – Řádu bílé orlice, který Zelenskyj obdržel v roce 2023. Ukrajinský prezident následně oznámil, že řád zaslal zpět do Polska.
Bezpečnostní expert Andor Šándor připomíná, že napětí mezi Polskem a Ukrajinou nevzniklo až nyní. Ruská invaze obě země sice sblížila, staré historické spory ale nezahladila. „Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou nikdy nebyly ideální. Ruská invaze z nich vytvořila spojence, nikoli ze srdce, ale z mozku,“ řekl v podcastu Startitup. Dodal, že nevyřešenou zůstává citlivá otázka Ukrajinské povstalecké armády a její role za druhé světové války. V posledních letech podle něj převážila především společná hrozba z Ruska a historická zkušenost Polska s Moskvou.
Do sporu podle něj vstupuje i další rovina – polské uvědomění, co by pro zemi znamenal vstup Ukrajiny do Evropské unie. Především pro polské zemědělství by to mohlo být velmi citelné. „Polsko těžko podpoří vstup Ukrajiny do EU. A už vůbec ne v nějakém blízkém horizontu, který by si Ukrajina přála.“
Načasování sporu označuje za nešťastné. Válka na Ukrajině se podle něj táhne už pátým rokem, dál se vyvíjí a její součástí zůstává i propagandistická rovina, v níž Ukrajina „trošku více zvyšuje vlastní úspěchy a snižuje neúspěchy Rusů“.
Schvalujete, že Ústavní soud nařídil vládě vzít Pavla na summit do Ankary?Anketa
Současná roztržka podle něj ukazuje širší problém západní podpory Kyjeva. „Jednota v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance v podpoře Ukrajiny není ani zdaleka tak silná a velká, jak bychom chtěli.“
Polsko navíc není okrajovým spojencem, ale jednou z klíčových zemí podporujících Ukrajinu. Varšava proto podle Šándora nelibě nese, že je při řešení evropských bezpečnostních otázek odsunována stranou a o zásadních tématech často jednají hlavně Německo, Británie a Francie. „Zelenskyj často mluví s těmito lídry, aniž by bral v potaz Polsko. A tohle Polsku nepochybně nemůže vonět.“
Dalším signálem jsou omezené výhody, které Polsko ukrajinským uprchlíkům postupně zúžilo. I to podle Šándora naznačuje, že vzájemné vztahy se budou dál zhoršovat. „Ukrajina se těch svých národních symbolů, které jsou představovány Banderou a Ukrajinskou povstaleckou armádou, nevzdá.“ Právě tato historická otázka podle něj zůstane dlouhodobým kamenem úrazu mezi oběma zeměmi. „Možná ta protiukrajinská politická část v Polsku tuto kartu bude hrát čím dál tím silněji.“
Konflikt mezi Polskem a Ukrajinou je podle něj důkazem, že některé historické křivdy z druhé světové války zůstávají dodnes nevyřešené. Podobnou paralelu vidí i v České republice. Připomněl nedávný sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně, který podle něj ukázal, že ani česká společnost se s některými otázkami druhé světové války a jejich důsledky dosud zcela nevyrovnala.
Šándor varuje před eskalační spirálou
Šándor zároveň míní, že Ukrajinu nečeká nic příjemného. Připomněl, že Rusko navzdory západním sankcím nezůstalo izolované a válka bude obrovskou tragédií nejen pro Ukrajince, ale i pro samotné Rusy.
Vyjádřil se také ke stavu ruské a ukrajinské armády. Volodymyr Zelenskyj před několika dny prohlásil, že Vladimir Putin se obává návratu ruských vojáků domů, a proto nechce ukončit válku bez vítězství. Šándor s tím nesouhlasí. „Myslím si, že to je jedno z propagandistických vyjádření Volodymyra Zelenského. Jinými slovy přání otcem myšlenky.“
Jedním z největších problémů Ukrajiny je podle něj mobilizace. Země se potýká s nedostatkem vojáků. „Starou známou věc víme, že dva miliony Ukrajinců se vyhnuly mobilizační povinnosti, po Ukrajině se někde potuluje 200 tisíc zběhů. To je věc, která je vážná.“
Zelenskyj se podle něj snaží přimět Vladimira Putina k jednání. Zda se mu to podaří, je ale nejisté. „Zatím to nevypadá,“ poznamenal s odkazem na výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.
Největší obavy má z další eskalace konfliktu. „Čeho já se obávám, je ta eskalační spirála, protože ten Rus vždy nějak odpoví a vždy odpoví tvrdým útokem.“ To podle něj znamená další ztráty na životech i ničení kritické infrastruktury a objektů souvisejících s výrobou zbraní.
Za nebezpečné považuje i hlasy z Ruska volající po tvrdším vymezení nepřekročitelné hranice. Připomněl výroky kremelského ideologa Sergeje Karaganova o možnosti úderu na blíže neurčený cíl v západní Evropě. „Pokud by to nefungovalo, tak se mluví i o použití jaderných zbraní.“
Pravděpodobnost takového scénáře označuje za malou, nikoliv však nulovou. „Ta pravděpodobnost, že by to Rusové udělali, je samozřejmě malá, ale není vyloučená. A my bychom si měli opravdu dát bacha.“
Na závěr označil současný konflikt za opotřebovávací válku, v níž jsou vyčerpané obě strany. Připustil, že Západ podporu Ukrajiny v poslední době posílil, stále ji ale nepovažuje za dostatečnou. „Západ se v mnohém polepšil v zásobování a podpoře Ukrajiny, ale pořád to není ono.“
Bez západní pomoci by Ukrajina už nedokázala bránit. „Nebýt té podpory, nedomnívám se, že by se na Ukrajině ještě válčilo. Ta válka by skončila tím, že by se ukrajinská armáda vzdala.“
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Mělo by Česko podobně jako Polsko zpřísnit podmínky pro Ukrajince pobývající na jeho území?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
