Usnesení vychází z dřívějších analýz a zpráv, podle nichž v některých státech výrazná část peněz končí u malého počtu velkých příjemců.

„Provozovatelé těchto podniků mají někdy úzké vztahy s politickými stranami, které jsou v jejich zemi u moci," uvedl finský zpravodaj schváleného návrhu Petri Sarvamaa.

Potenciálně problematické je podle poslanců vyplácení dotací například v Maďarsku, na Slovensku či v Česku. Usnesení konstatuje, že v letech 2016–2018 mířily téměř tři čtvrtiny zemědělských dotací v Česku do "velkých firemních zemědělských podniků". Europoslanci vyjádřili znepokojení nad loni zveřejněným auditem komise, který potvrdil střet zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše, jenž "jako předseda vlády ovlivňoval přidělování dotací EU Agrofertu, agrochemickému konglomerátu, který sám založil". Babiš dlouhodobě tvrdí, že vyhověl českému zákonu o střetu zájmů tím, že podnik vložil do svěřenských fondů. Nová česká vláda hodlá zavést nové rozdělování zemědělských dotací, které bude výhodnější pro menší podniky.