Australská politika nazvaná jednoduše „Zastavit lodě“ dělá čest svému názvu. Celkově se dělí do tří bodů. Prvním je zastavení, otočení ba přímo i odtažení lodí, na kterých se plaví uprchlíci. Druhým je jejich shromažďování v imigračních napravných zařízeních, která jsou rozmístěna po přilehlých ostrovech. A třetí bod je úředně se postarat o to, aby lidé, kteří do Austrálie chtěli přijet ilegálně, zde nikdy nenašli azyl.
Australský premiér Tony Abbott reagoval na nedávné katastrofy ve Středozemním moři a jimi způsobené ztráty na životech tím, že apeloval na Evropu, aby se probrala a uvědomila si, že jediným způsobem, jak zabránit dalším úmrtím, je prostě zastavit všechny lodě.
Australské debaty nad osudy uprchlíků se zcela liší od těch evropských. Ztráty na lidských životech změnily politický diskurz, a místo aby se řešilo „proč lidé utíkají?“, se nyní řeší „jak zastavíme lodě?“.
V Austrálii se pět let nazpět odehrála podobná situace, jako je ta naše současná, nastal velký příliv lodí, především z Indonésie, která fungovala jako tranzitní země pro uprchlíky až z oblasti Blízkého východu. Přibývaly ztráty na životech, tak jako nyní ve Středozemním moři, nikdy ani ztráty, ani přeživší lodě nedosáhly takových čísel, s jakými se dnes potýká jižní Evropa. Australská imigrační střediska však praskala ve švech a docházelo k nepokojům.
Tehdejší australská premiérka Julia Gillardová dala vzniknout panelu expertů, kteří se snažili přijít na rozumné řešení. Tím bylo vytvořit regionální rámec na zvládání toku uprchlíků, jehož cílem bylo formovat jednotné cesty pro potenciální žadatele o azyl, zvýšení humanitární pomoci a shovívavější rodinná víza.
Aby to však mohli uskutečnit, bylo třeba přijmout určité zastrašovací prostředky, které by pomohly se správou nelegálních lodí s uprchlíky. V rámci této politiky měla být obnovena imigrační střediska na přilehlých ostrovech, a pokud tomu byla situace nakloněna, možnost otočit uprchlické lodě zpět na začátek jejich cesty.
Ve finále se po nově vzniklých problémech se znovuotevřenými středisky a neúspěšnou dohodou s Malajsií do praxe dostalo hlavně ono odtahování a otáčení lodí. V extrémních případech, kdy uprchlická loď byla v natolik špatném stavu, že by nezvládla cestu zpět, dalo australské námořnictvo uprchlíkům k dispozici funkční nafukovací čluny, na kterých je však poslalo na cestu zpět.
Podle výkonného ředitele Australské rady pro uprchlíky Paula Powera je tahle politka „jen o donucení lidí, aby se vrátili, odkud přišli“.
„Tento proces nikdy nebral v potaz potřebu chránit lidi, kteří se snažili doplavit do Austrálie. To nikdy nebylo seriózní součástí australské politické diskuze,“ dodal Power.
Pravda je ale taková, že od té doby se do Austrálie pokusilo doplavit pouze šestnáct nelegálních lodí, z nichž jen jedna to dokázala. Zároveň údajně nedošlo k žádným ztrátám na životech. Informace o pohybu uprchlických plavidel jsou ale součástí národní bezpečnosti.
Mezitím se uprchlíci v ostrovních střediscích bouří. Šíří se zprávy o vzrůstajícím násilí a nepokojích. I na to však nalezla australská vláda řešení. Tím je podle serveru al Jazeera přemístění dobrovolníků do nedaleké Kambodže, za což Kambodža dostala finanční výpomoc v hodnotě 40 milionů dolarů.
Australské imigrační oddělení pak údajně vykresluje uprchlíkům Kambodžu jako zemi možností, kde je dostatek práce, vzdělání a zdravotní péče. „Kambodža je bezpečná země, kde policie udržuje zákon a pořádek. Nemá problémy s násilnou kriminalitou ani s toulavými psy,“ píše se na letáku lákajícím dobrovolníky.
S tím nesouhlasí nejedna humanitární organizace vzhledem ke skoro osmnáctiprocentní chudobě, vysoké míře korupce a nedodržování lidských práv, čímž je Kambodža známá. Obecně se však zatím mnoho dobrovolníků k přesídlení nepřihlásilo, pro Austrálii to tedy znamená jen velmi drahou politickou dohodu bez reálných výsledků.
Můžeme přijmout podobnou politiku i v našem případě? Na to se snažil najít odpověď deník The Guardian. Mezi těmito na první pohled podobnými situacemi je několik rozdílů. Hlavní tkví v tom, že do Austrálie pluly hlavně lodě z Indonésie, což je země, která funguje jako tranzitní země pro mnoho uprchlíků z celého světa. Tudíž když australské námořnictvo pošle loď plnou uprchlíků zpět do Indonésie, mohousi být jistí, že je na místě nikdo nepostřílí.
Pokud by taková situace nastala ve Středozemním moři, znamenalo by to pro nás poslat uprchlíky zpět do srdce konfliktu, ze kterého se snaží uniknout.
Zároveň podle spousty lidí, kteří jsou angažovaní v australské uprchlické sféře, jediné, čeho australská politika dosáhla, je pouhé přerozdělení uprchlíků do jiných zemí, než je Austrálie sama. Zákaz vstupu na australské území totiž nijak nepomohl v poklesu nelegální migrace.
Určitě se v Evropě budou s přibývajícími oběťmi na životech ozývat hlasy po australském řešení. To však náš problém jen oddálí a na chvíli ho předá někomu jinému jako horkou bramboru. Zatím se většina shoduje pouze na jednom. Začít řešit důvody, které vedou lidi k tomu, aby opustili svůj domov. A to i přes riziko vlastní smrti na cestě za lepším životem.
Video australské vlády "No Way"
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
