Marie Bastlová patří se svým pořadem „Ptám se já“ k tvářím, které určují agendu české žurnalistiky. Držitelka novinářských cen a někdejší moderátorka veřejnoprávních „Dvaceti minut Radiožurnálu“ patří k těm, se kterými si politici po vysílání rádi udělají selfíčko a pochlubí se, že ostré otázky zvládli s úsměvem. Samotné Seznam Zprávy poutají její pořad jako svůj „hard talk“.
Jedna z tváří mediálního domu majitele Seznamu Iva Lukačoviče ovšem v posledních dnech čelí dotazům po střetu zájmů. Novinář Aleš Borovan, který na své osobní stránce monitoruje mediální dění, upozornil na její práci pro organizace, které otevřeně lobbují za prosazování obnovitelné energetiky.
Který z lídrů vládní koalice si vede nejlépe?Anketa
Oba spolky také přímo spolupracovaly s bývalým ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, který některé akce přímo podporoval.
Svaz moderní energetiky je veden v oficiálním registru lobbistů při ministerstvu spravedlnosti, současně dva členové jeho vedení byli poradci ministra Hladíka, což bylo kritizováno jako zcela flagrantní střet zájmů.
Aliance pro energetickou soběstačnost, člen Solární asociace, rovněž usiluje o co nejvhodnější podmínky pro solární, větrné a další obnovitelné zdroje. „Aliance usiluje o postupnou proměnu české ekonomiky tak, aby byla poháněna nezávislým, čistým a ve vhodných případech lokálním energetickým systémem,“ prezentuje se na webu.
Na podzim 2024 Marie Bastlová moderovala akci Pro moderní Česko, kterou pořádal právě Svaz moderní energetiky, ministr Hladík konferenci podpořil a vystoupil na ní.
Hostem Bastlové byl i Martin Abel, symbol změn na ministerstvu životního prostředí
Petr Hladík byl u Marie Bastlové hostem několikrát jako ministr, i nyní, když z pozice opozičního poslance kritizoval současné vedení ministerstva. A je samozřejmě otázkou, zda postoj moderátorky k hostovi i k probírané agendě nebyl ovlivněn také jejími smluvními závazky.
„Marie Bastlová měla zmíněné moderování řádně schváleno tehdejším vedením redakce Seznam Zpráv, které neshledalo konflikt zájmů mezi tímto působením a její rolí moderátorky pořadu Ptám se já,“ sdělila tisková mluvčí Seznamu Aleši Borovanovi. Jak ale novinář podotýká, nezodpovězeny zůstaly jeho otázky týkající se souladu moderování těchto akcí s etickým kodexem Seznam Zpráv.
Profesor Jan Jirák, bývalý předseda Rady České televize a první český profesor v oboru mediálních studií, při hodnocení těchto aktivit moderátorky vlajkového pořadu Seznam Zpráv považuje za nutné rozlišovat mezi pojmy „nezávislost“ a „důvěryhodnost“.
Nezávislost Seznam Zpráv podle něj kvůli „melouchu“ moderátorky ohrožena není, pokud jde o důvěryhodnost, ta ohrožena být může.
Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?Anketa
V zásadě ale podle Jiráka platí, že soukromé médium se může samo rozhodnout, jak moc si své důvěryhodnosti cení.
Hrad, Dobrovský a Šídlo
Je třeba říci, že novináři, hlavně ti z televizních a později webových pořadů ve video formátu, si na různých firemních akcích přivydělávali vždycky. Už před listopadem 1989 bylo pro kterýkoli podnik prestižní záležitostí dovézt jako moderátora některou z televizních hvězd.
Schopnost zvládnout elegantně a poutavě publikum i hosta, položit stručnou a výstižnou otázku a reagovat profesionálně na nečekané situace na pódiu, je specifická dovednost, kterou zvládá jen omezený okruh osob. A novináři k nim patří.
Po roce 1989 tyto zvyklosti pokračovaly. Televizní nebo rozhlasoví moderátoři vedle své hlavní profese zcela běžně jezdí moderovat různé akce. Autor tohoto textu si třeba vzpomíná, jak při soukromém pobytu v olomouckém hotelu Clarion narazil u výtahu na Jakuba Železného, tehdy hvězdu Událostí, který v místním konferenčním sále zrovna moderoval jakési byznysové fórum o železniční dopravě.
Ceny se liší, kromě „jména“ moderátora také v závislosti na velikosti akce i finančních možnostech objednávajícího, podle informací ParlamentníchListů.cz se však za moderování těchto akcí neplatí zdaleka tak vysoko jako v případě moderátorů ze showbyznysu, u kterých obvyklá cenovka za jeden večer má šest cifer.
Etické otázky, které se moderováním takové akce otevírají, ale samozřejmě přehlédnout nelze. Pokud od někoho berete peníze za moderování akce (či dokonce za pravidelné uvádění podcastu), je otázkou, jak to poznamenává vaši novinářskou integritu.
Na jiné úrovni se stejná otázka konfliktu zájmů diskutovala, když vydavatel Seznam Zpráv uzavřel barterovou smlouvu s Prezidentskou kanceláří, jejímž plněním byla propagace kulturních akcí na Pražském hradě a na druhé straně pronájem hradních prostor pro reprezentativní akce internetového gigantu. I když samo smluvní plnění se politiky netýkalo, vztah mezi vydavatelstvím a prezidentem je tím samozřejmě ovlivněn.
A přitom někteří vzpomněli, že Jindřich Šídlo, hlavní novinářská značka Seznam Zpráv, současně provozuje podcast s miliardářem Janem Dobrovským, který sponzoroval kampaň Petra Pavla a je považován vedle Petra Koláře za nejvlivnějšího lobbistu kolem prezidenta.
V podcastu Jana Dobrovského a Jindřicha Šídla už Petr Pavel i vystupoval.
„Musí si uvědomit, že novinářská profese je činnost, která přímo, nepřímo, podprahově ovlivňuje, usměrňuje nebo manipuluje s myšlením každého člověka,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz mediální expertka Alena Maršálková. A jestliže tito lidé formují divákův pohled na veřejné události a jsou jeho branou k informacím, je jejich integrita velmi důležitá.
Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?Anketa
Kdysi se novináři před podnikateli schovávali
Novinář je zaměstnancem své redakce a zaměstnavatel má plné právo ve smlouvě vymezit, co smí mimo redakční práci dělat. Obvykle tato ustanovení vycházejí z Etického kodexu, který dnes už má každé médium, a otázka ekonomických aktivit mimo redakci je samozřejmě v každé takové smlouvě jedna z nejzásadnějších.
„Některá média, především televize a rádia, si své „tváře“ zavazují k tomu, že jejich účasti, moderace či vystupování mimo práci schvalují a koordinují. Prostě mají to pod kontrolou a pod dohledem, především proto, aby nedošlo ke střetu zájmů,“ vysvětluje Maršálková, která sama má podobné novinářské zkušenosti. Dokonce z veřejnoprávní televize, kde je kontrola aktivit novinářů ještě důležitější, vzhledem k tomu, že role veřejnoprávního vysílatele je velmi konkrétně vymezena zákonem.
Fotogalerie: - Poplatky ČT se zvýší
Ale i soukromá média pochopitelně mají zájem, aby je jejich novináři reprezentovali důvěryhodně. Tato hodnota je totiž v mediálním světě zcela klíčová. „Diváci, posluchači či čtenáři si často vybudují k redaktorům a moderátorům jistý vztah, věří jim a váží si jich,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Maršálková.
U novinářů, redaktorů a především moderátorů zpravodajství a publicistiky se podle ní v minulosti velmi přísně dbalo, aby se nezúčastnili akcí firem či osob z podnikatelského prostředí, lobbistů či jiných subjektů, u kterých existuje možnost, že by se o nich mohlo někdy psát a natáčet v negativním duchu.
Ze starých novinářských časů si prý vzpomíná na historky, ve kterých novináři na večírku málem zalézali pod stůl, pokud se tam neplánovaně objevil nějaký kontroverzní podnikatel, jen aby se s ním nemuseli setkat.
V posledních letech se ale podle Maršálkové tyto zásady dost rozvolnily. „Novináři ve snaze získat co nejvíce zákulisních informací se doslova „bratříčkují“ s některými politiky a ti zase pod vidinou získání mediálního prostoru nadbíhají novinářům,“ myslí si mediální expertka.
Všechno to začalo podle Maršálkové velmi nevinně, pořádáním snídaní nebo večeří, pak se to ale proměnilo ve večírky nebo zážitkové PR akce. „A nezdravé vztahy byly na světě,“ krčí rameny.
A tato proměna vztahů se samozřejmě netýká jen politiků, ale také podnikatelů či lobbistů, což je ještě nebezpečnější.
„Musím připustit i „hříšnou“ myšlenku pro případ, kdy komerční média nemají upravenu tuto oblast a jejich zaměstnanci, novináři či moderátoři mohou například moderovat akce podnikatelů, politiků, politických neziskových organizací či lobbistů, angažují se v různých zájmových organizacích, výzkumných agenturách apod. Může to být také proto, že si tímto způsobem s nimi zajišťují nadstandardní vztahy. Ty s sebou přinášejí materiální i nemateriální výhody pro média a PR služby pro druhou stranu,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Alena Maršálková.
Ke změnám zvyklostí podle ní přispěla i proměna mediálního světa, ve které jsou média trochu tlačena k tomu, aby na sociálních sítích své novináře prezentovala divákům či čtenářům i mimo jejich profesi. „Především televize využívají své ‚tváře‘ v rámci svých zábavných a sportovních pořadů,“ povšimla si mediální teoretička. A to také profesi dost zásadně proměnilo.
Novináři sami vstoupili na sociální sítě, kde se od nich očekává osobní pohled, který ale může ovlivnit jejich důvěryhodnost u těch částí publika, které jej nesdílejí. A kromě toho styl sociálních sítí podporuje trochu jiný projev i slovník, než na jaký jsou čtenáři od novinářů zvyklí.
„Je sice pravda, že co není zakázáno, to je povoleno, ale novinář, redaktor či moderátor by měl dbát na svou důvěryhodnost, zůstat vždy profesionálem, i když zrovna není v práci,“ myslí si Alena Maršálková.
„Nikdy neví, zda nebude v budoucnu stát proti tomu, pro kterého někdy pracoval, a pak by mohl být i snadno vydíratelný,“ varuje novináře.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Dá se důvěřovat Seznam Zprávám?
