Hned v úvodu poznamenal, že v nejbližších letech bude zajímavé sledovat obměny v řadě českých firem, které mají starší vedení. Problém je podle jeho názoru v tom, že si ve společnosti nevychováváme lídry, kteří by klidně šli i proti většinovému názoru. "Dnes najdete řadu průměrných lidí, ale nenajdete téměř nikoho, kdo by šel proti proudu a zkoušel měnit firmu či společnost. Rebelství přitom v první řadě znamená, že si stojíte za svým," prohlásil host.

Současná česká společnost je prý velmi zprůměrovaná

Lidé by se měli vymaňovat ze šablon, do kterých se je snaží vtlačit rodina či škola. Rozhodující je uvědomit si, co skutečně chci. "Někdy vám to dojde ve čtyřiceti, někdy i v padesáti. Jen málokomu to dojde už ve třiceti. Už třicátníci si přitom kladou otázku, zda je vůbec dobře to, co dělají. Mají už určitý příjem, ale nejsou si jistí, jestli se cítí dobře. Dnes se ukazuje, že umíme téměř všechno, ale vlastně téměř nic neumíme pořadně," posteskl si host s tím, že často upadáme do osobního pasivního módu.

V Česku se prý s frustrací potýkají lidé mezi čtyřiceti a padesáti letech a v Rusku je to prý ještě o deset let dřív. Lidi přitom omezují i úvahy o zajištění rodiny. Problém je i v samotných firmách, které jsou po pětadvaceti letech unavené. Manažeři se stávají udržovateli firem v chodu, plnění firemních plánů a tak podobně. Ale za pět až deset let doroste nová generace, která bude chtít věci měnit.