Podle Petra Kratochvíla se opozice fragmentuje na jednotlivé, dosti nesourodé, proudy. Naproti tomu prezident Viktor Janukovyč přestává zvládat situaci, takže celková scéna je čím dál tím méně přehledná, uvedl ředitel Kratochvíl doslova.
Jednotlivým opozičním proudům vadí rostoucí příklon k Rusku a jiným především domácí politika a všudypřítomná korupce. „Primárně mnohdy nejde o demokratizaci, ale o změnu režimu,“ domnívá se Petr Kratochvíl. Některé proudy v opozičních řadách, například Strana svobody, jsou „extrémistické, šovinistické a xenofobní“, a tedy proti hodnotám představovaným Evropskou unií. Naopak jiné, jako příznivci Vitalije Klička a jeho strany Ukrajinská demokratická aliance za reformy ÚDER (UDAR), jsou příznivci integrace země do EU.
Většina demonstrantů je podle Petra Kratochvíla pro odstoupení prezidenta a pro vypsání předčasných voleb. Radikální menšina je však nejvíce viditelná. EU má v tomto případě spíše symbolický význam. Ukrajinci toho obecně mnoho o EU nevědí, je pro ně „symbolem prosperity a dobrého vládnutí“.
Geografické rozdělení země podle politických preferencí je sice faktem, ale není klíčové pro pochopení sporu. Klíčová je frustrace společnosti, neboť na Ukrajině za uplynulých dvacet let neproběhly žádné společenské reformy. Ukrajinci vidí propad své životní úrovně proti Západu i proti Rusku.
Drží oligarchové Janukovyče u moci?
Oligarchové v současné době váhají, na jakou stranu se postavit. Nepřejí si rozdělení země, ani začlenění její východní části do Ruské federace, míní Petr Kratochvíl. Stejně tak odmítají přístup do euroatlantické celní unie tvořené Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. „Vyhovuje jim totiž pozice mezi Evropskou unií a Ruskou federací,“ míní Petr Kratochvíl.
Do jisté míry dnešní spory mohou být i válkou mezi oligarchy. Ti stáli i za Tymošenkovou a Juščenkem, připomněl ředitel Kratochvíl. Výjimku v tomto představuje pouze Vitalij Kličko, který je charismatický populární vůdce, ovšem bez spojení s byznysem nemůže překročit 10% podporu obyvatel.
Role EU a Ruska
„Evropská unie samozřejmě podporuje opozici, protože těžko být nestranný, když opozice podporuje asociační dohodu,“ uvažuje Petr Kratochvíl. „Evropská unie cítí jistou frustraci z odmítnutí," vysvětluje. Naopak pro Rusko je Ukrajina zásadní otázka. „Ukrajina je v historické paměti Ruska jeho součástí. Malá Rus [archaický název Ukrajiny – pozn. PL] je z tohoto důvodu pro Rusko více než Bělorusko a Kazachstán,“ vysvětluje Petr Kratochvíl. Upozorňuje, že její význam je „více symbolický, než hospodářský“.
Na rozdíl od Krymu, který byl až do sedmdesátých let ruský a žijí na něm v drtivé většině Rusové, východ Ukrajiny si většinově nepřeje samostatnost, míní Kratochvíl. Jde spíše o politické vydírání. Proto se nedomnívá, že rozdělení Ukrajiny (s výjimkou Krymu) je na pořadu dne. Přesto je nevylučuje. „Já se domnívám, že rozdělení Ukrajiny je menší zlo v porovnání s občanskou válkou,“ říká Petr Kratochvíl. „Je to krajní řešení, určitě to nejzazší, horší je jenom občanská válka.“ Eskalace násilí a vypuknutí války však podle něj stále hrozí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jma
