Podle Petra Kratochvíla se opozice fragmentuje na jednotlivé, dosti nesourodé, proudy. Naproti tomu prezident Viktor Janukovyč přestává zvládat situaci, takže celková scéna je čím dál tím méně přehledná, uvedl ředitel Kratochvíl doslova.
Jednotlivým opozičním proudům vadí rostoucí příklon k Rusku a jiným především domácí politika a všudypřítomná korupce. „Primárně mnohdy nejde o demokratizaci, ale o změnu režimu,“ domnívá se Petr Kratochvíl. Některé proudy v opozičních řadách, například Strana svobody, jsou „extrémistické, šovinistické a xenofobní“, a tedy proti hodnotám představovaným Evropskou unií. Naopak jiné, jako příznivci Vitalije Klička a jeho strany Ukrajinská demokratická aliance za reformy ÚDER (UDAR), jsou příznivci integrace země do EU.
Většina demonstrantů je podle Petra Kratochvíla pro odstoupení prezidenta a pro vypsání předčasných voleb. Radikální menšina je však nejvíce viditelná. EU má v tomto případě spíše symbolický význam. Ukrajinci toho obecně mnoho o EU nevědí, je pro ně „symbolem prosperity a dobrého vládnutí“.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
