Průvod vyšel v osmnáct hodin z Klárova a směřoval pražskými ulicemi kolem Hradu až k Ministerstvu zahraničních věcí. Hned na jeho úvod na Klárově promluvilo několik řečníků.
Demonstranti dorazili bohatě vybaveni transparenty a vlajkami. Mezi nimi dominovala kurdská červeno-bílo-zelená vlajka se sluncem uprostřed, která je oficiálním symbolem irácké části Kurdistánu, který má od vlády v Bagdádu autonomii.
Transparenty vyzývaly k ukončení tureckého terorismu a připomínaly zejména tragický osud kurdské oblasti Rojava, která se stala symbolem turecké ofenzivy.
Vedle zastánců Kurdů ale na akci dorazili i zástupci Socialistické solidarity, kteří za hlavní terč měli Donalda Trumpa a NATO celkově. Tím demonstrace získala spíše antikapitalistický nádech.
Mělo by být Turecko za útok a sever Sýrie vyloučeno z NATO?Anketa
Tomu nasvědčovala i sestava pořadatelských organizací. Akci nazvanou „Solidaritu s Rojavou“ totiž svolávaly kromě Socialistické solidarity i organizace jako Anarchistická federace, Alt-Pride nebo Mladí Zelení.
Mezi požadavky demonstrantů patřilo okamžité zavedení bezletové zóny nad severní Sýrií, uvalení ekonomických sankcí na Turecko a absolutní embargo na vývoz zbraní a vojenského materiálu do Turecka.
Řečníci na Klárově hovořili o zklamání z přístupu českých politiků. Nejvýraznějším řečníkem na Klárově byl Martin Rozumek, ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům, který se pustil hlavně do premiéra Babiše. „Babiš nejprve posvětil vznik takzvané bezpečnostní zóny, aniž si uvědomil, že to nepůjde nenásilnou cestou,“ kritizoval.
Premiér Andrej Babiš pár dní před invazí na státní návštěvě Turecka podpořil plán na vytvoření pásu na severu Sýrie, kam by se mohli vracet lidé uprchlí před válkou. Když byl poslanci kritizován, že tím de facto podpořil Erdoganovu invazi do severní Sýrie, rozčiloval se: „Já jsem ocenil ten plán stavět byty a infrastrukturu. V životě by mě nenapadlo, že se stane, co se stalo. V životě nikdy.“
Pískot se ozval i po zmínění ministra Karla Havlíčka, který podle demonstrantů ještě tři dny po začátku invaze bránil zákazu dodávek zbraní do Turecka s odkazem na hospodářské zájmy.
Pak se přibližně čtyři stovky demonstrantů vydaly Malou stranou nahoru k Hradu. Doprovázeni byli nadstandardním počtem policistů, což bylo způsobeno jednak očekávaným počtem více než tisícovky demonstrantů, a možná také tím, že mezi pořadateli akce byla řada radikálně levicových uskupení.
Ulicemi staré Prahy se z úst demonstrantů nesla hesla jako české „Ať žije Kurdistán“ nebo „Hanba Trumpovi“, mezinárodní „Erdogan terrorist“, ale také „Ať žije mezinárodní solidarita“.
Fotogalerie: - Kurdové proti Erdoganovi
Po setmění průvod přes Hradčanské náměstí dorazil k Černínskému paláci. Před budovou Ministerstva zahraničních věcí vystoupili další řečníci, závěrečný projev měl někdejší muž číslo jedna v budově za nimi, exministr zahraničí Jan Kavan.
„Je třeba nejenom přestat vyvážet zbraně, je třeba uvalit ekonomické sankce a uvažovat i o přerušení diplomatických vztahů s Tureckem. Mezinárodní společenství musí usilovat o naprostou izolaci Turecka, a to co nejdříve,“ vyzval exministr. V projevu také vyzdvihl dosavadní fungování města Rojava, jehož samospráva, jak se obává, bude tureckým útokem beznadějně zničena.
Razantní konec akce představovaly tři dýmovnice odpálené po posledním projevu přímo před ministerstvem zahraničí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
