Průvod vyšel v osmnáct hodin z Klárova a směřoval pražskými ulicemi kolem Hradu až k Ministerstvu zahraničních věcí. Hned na jeho úvod na Klárově promluvilo několik řečníků.
Demonstranti dorazili bohatě vybaveni transparenty a vlajkami. Mezi nimi dominovala kurdská červeno-bílo-zelená vlajka se sluncem uprostřed, která je oficiálním symbolem irácké části Kurdistánu, který má od vlády v Bagdádu autonomii.
Transparenty vyzývaly k ukončení tureckého terorismu a připomínaly zejména tragický osud kurdské oblasti Rojava, která se stala symbolem turecké ofenzivy.
Vedle zastánců Kurdů ale na akci dorazili i zástupci Socialistické solidarity, kteří za hlavní terč měli Donalda Trumpa a NATO celkově. Tím demonstrace získala spíše antikapitalistický nádech.
Mělo by být Turecko za útok a sever Sýrie vyloučeno z NATO?Anketa
Tomu nasvědčovala i sestava pořadatelských organizací. Akci nazvanou „Solidaritu s Rojavou“ totiž svolávaly kromě Socialistické solidarity i organizace jako Anarchistická federace, Alt-Pride nebo Mladí Zelení.
Mezi požadavky demonstrantů patřilo okamžité zavedení bezletové zóny nad severní Sýrií, uvalení ekonomických sankcí na Turecko a absolutní embargo na vývoz zbraní a vojenského materiálu do Turecka.
Řečníci na Klárově hovořili o zklamání z přístupu českých politiků. Nejvýraznějším řečníkem na Klárově byl Martin Rozumek, ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům, který se pustil hlavně do premiéra Babiše. „Babiš nejprve posvětil vznik takzvané bezpečnostní zóny, aniž si uvědomil, že to nepůjde nenásilnou cestou,“ kritizoval.