Organizátoři informovali, že shromáždění je za … lásku, přátelství, solidaritu, spolupráci, spojenectví, EU, euro, NATO, prosperitu a jistoty, za mír a svobodu – naši a příští generace. Zdůraznili i ideály a demokracii masarykovského typu. „Ať Pravda, Demokracie, Humanita, NEBÁT SE, NELHAT a NEKRÁST… nejsou pouhými slovy!“ Stálo dále na pozvánce s tím, že nebudeme-li svobodu a liberální demokracii ctít, budovat, chránit a za ně se bít, pak o ně jednoho dne přijdeme.
Jak ovlivní případ lithium sněmovní volby?Anketa
EU považujeme za totalitní spolek
Na českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. dorazilo v neděli večer několik desítek lidí. Nejednalo se ale pouze o příznivce této akce. Nechyběly totiž ani transparenty, které se právě pochvalně nezmiňovaly ani o EU, ani o NATO. „NATO nechrání, NATO rozpoutává války,“ stálo na jednom z nich. Druhý zase označoval EU za politický, ekonomický a imigrační diktát. Mladík, který držel v ruce jeden z transparentů, se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil, co si o celé akci myslí. „Je to jen další z mnoha takových těch planých řečí, takového toho planého lákání na iluzi, že máme dnes svobodu, demokracii. A v zásadě tady opravdová demokracie není. Protože někoho zvolíte, a on udělá pravý opak toho, co sliboval. A není odvolatelný, něco ukradne, není za to potrestatelný nějak hmotně, vězením… vlastně tento systém není opravdovou demokracií,“ vysvětlil postoj svůj i svých kolegů s transparenty Zdeněk Kotěšovec.
Vyjádřil se i k Evropské unii. „Jestli by byla Evropská unie dobrým sdružením, spolkem dobrých lidí, řízena dobrými lidmi, s dobrým úmyslem, tak by v tom případě byla samozřejmě podporovatelná a nic bychom proti neměli. Ale jelikož je řízená vlastně lidmi z bankéřství, z korporací a nikým nevolenou Evropskou komisí, která prosazuje takové zájmy, aby bohatli ti bohatí, ty korporace a je to na úkor nás všech slušných lidí… tak takovou Evropskou unii nepodporujeme. To považujeme za totalitní spolek, prostě za diktát,“ vysvětlil Zdeněk Kotěšovec.
Proti skupince s transparenty se obrátili někteří z těch, kteří přišli akci podpořit. „Nemají pravdu, nevěřte jim,“ ozývalo se z davu.
„Pana Šestáka znám, líbí se mi i názory paní Štěpánové a pana Kocába,“ rozčiloval se jeden z přihlížejících mužů.
„NATO nechrání". Foto: David Hora
Štěpánová zazpívala píseň Kubišové a Matušky
Herečka Bára Štěpánová, která byla jednou z těch, kteří na akci promluvili, na úvod svého vystoupení zazpívala píseň Waldemara Matušky. Na konci pak sáhla do reportoáru Marty Kubišové. Herečka hned na začátku svého projevu vzpomněla na slova Michala Kocába, která prý kdysi pronesl. „Řekl, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Já jsem si nejdřív říkala, že tu vládu, co jsme tady čtyři roky měli, jsme si nezasloužili. Ale nakonec jsem dospěla k tomu, že jsme si ji zasloužili a že to je dobře, že tady tato vláda byla, protože jsme si mohli uvědomit spoustu věcí,“ uvedla svůj proslov herečka. Zavzpomínala i na dobu před sametovou revolucí a na Chartu.
„Před rokem 89 jsem se prostě rozhodla, že chci žít ve svobodné zemi, že chci cestovat, že se chci svobodně rozhodovat o tom, co budu dělat, co budu číst… V letech 1977 až 1989 podepsaly Chartu necelé 2 tisíce lidí. V patnáctimilionovém Československu. Řeklo by se, že to byla ani ne menšina, byla to opravdu kapka v tom obrovském množství lidí, kteří žili jako tupé ovce. A přesto si troufám říct, že Charta 77 měla naprosto nezpochybnitelný vliv na to, že jsme se té svobody nakonec dočkali,“ vysvětlila Bára Štěpánová a vyjádřila se i k tomu, jaký úkol má podle ní vláda.
„Prezident nemá tu moc, aby tvořil zákony této země. Ale parlament a vláda ano. Já bych vlastně možná chtěla spíš než k vám, k voličům, občanům, mluvit k těm, kteří kandidují a rozhodli se, že budou spravovat naši zem, aby si uvědomili, že oni nám nevládnou! Ono to trošku je zavádějící, že říkáme vláda. Ale oni nám nevládnou!“ zopakovala důrazně Štěpánová a vysvětlila: „Těm, které my zvolíme, tak těm my dáváme mandát, aby naši zemi spravovali. Aby spravovali naše finance a starali se o to, abychom tady mohli svobodně žít.“
Bára Štěpánová na akci „I jih patří na Západ“. Foto: David Hora
Nejsme poddaní, nejsme zaměstnanci!
Při svém proslovu se Štěpánová opřela i do slov „určitého“ politika. „My nejsme poddaní, my nejsme zaměstnanci. Takže ve chvíli, kdy někdo začne tvrdit, že on bude řídit stát jako firmu… My přece nejsme něčí firma!“ rozohnila se Bára Štěpánová a pokračovala. „Každý politik nebo každý člověk, který se stane politikem – protože politici, to nejsou lidi z Marsu, to jsou lidi jako vy nebo já – měli by si uvědomit, že oni nám mají sloužit. A musejí brát v potaz to, že jsme každý naprosto jiný,“ řekla herečka a zaměřila se i na mladé muže s transparenty proti EU a NATO. „Támhle pánové mají nějaký jiný názor. Ano, pokud ho opravdu mají, pokud si to opravdu myslíte, tak je to úžasné. Nevím sice, na základě čeho jste k tomu dospěli, ale je to vaše naprosto nezpochybnitelné právo. Já nechci, aby stát zasahoval do našich svobod. Ať nám opravdu co nejméně překáží,“ přeje si Bára Štěpánová a dodává. „Stát má lidem sloužit. A my nechceme, já nechci, aby tady byl někdo, kdo bude mít pocit, že nás bude regulovat, že nám bude všechno určovat. A bude nám tvrdit, že pak budeme šťastní. Žádný politik, který vám důchodcům – někomu – přidá pět stovek… za pět stovek, jestli budete mít pocit, že budete šťastnější – nebudete! O svém štěstí rozhodujete opravdu každý sám,“ vysvětlovala herečka a znovu v té souvislosti zavzpomínala na dobu před sametovou revolucí. „Musím říct jednu důležitou věc. Já jsem zažila tu dobu před rokem 89, bohužel docela dlouhý kus, a ten systém pak už nedržel na tom, že vám někdo přidá tu 500, tu tisíc, možná i dva tisíce. Ale ten systém potom držel na strachu, protože se lidi báli,“ uvedla Bára Štěpánová.
Lidé se začínají zase bát
A podle herečky se lidé opět začínají bát. „Lidé, kteří podnikají – tak říkají – víš, já radši… já se bojím, že na mne přijde z finančáku kontrola. Prokristapána, tohle přece nemůžeme dopustit. A věřte mi, pokud se dostane k moci strana toho pána ještě s támhle s tou stranou, s SPD, tak opravdu ten strach tady opět bude. Takže, prosím vás, tradiční strany nejsou nic špatného,“ říká herečka a připouští. „V každé straně samozřejmě jsou lidi, kteří najednou zneužijí moc. Tak to je, bylo a bude. A já nechci, aby se říkalo, že jsou poctiví podnikatelé, že jsou slušní občané. Ne! Prostě jsou podnikatelé, jsou různí, jsou občané, také různí. A ještě jedna věc. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou – to si zřejmě myslí pan Babiš. Ale prosím vás, stokrát opakovaná lež, je pořád jenom lež!“ ukončila za potlesku přihlížejících Bára Štěpánová.
Udržme si, co jsme si vyvzdorovali po roce 89
V podobném smyslu promluvil na českobudějovickém náměstí například i Michael Kocáb. Ten na začátku svého proslovu přiznal, že uvažoval, zda opravdu jet dvě hodiny z Prahy do Českých Budějovic, pět minut na náměstí promluvit a zase jet dvě hodiny zpátky. Nakonec si prý uvědomil, že to smysl rozhodně má. „Uvědomil jsem si, že to má veliký smysl, že i kdyby to byla jen minuta, třicet vteřin… Kdybych jenom pronesl jediné slovo – „Udržme si to, co jsme si vyvzdorovali po roce 89.“ – tak to za to stojí. Protože to jsou hodnoty, které jsou ohroženy,“ uvedl Michal Kocáb s tím, že sice není potřeba malovat čerta na zeď, na druhou stranu se prý ale ani nevyplácí v dnešní zemi usnout na vavřínech.
Promluvil také o tom, co bylo podle jeho názoru hlavním poselstvím nebo cílem sametové revoluce.
„Každý to samozřejmě mohl vnímat jinak. Já jsem to tehdy viděl tak a myslím, že jsem nebyl vzdálen od názoru Václava Havla, že jde zejména o zbavení se závislosti na Sovětském svazu. Že to je ta velmoc, která nám neumožní vyvíjet se dopředu. Že jde o to zbavit se vedoucí úlohy komunistické strany, komunistické nadvlády a obnovit demokracii – to za druhé. Za třetí – vrátit se k důrazu na univerzálnost občanských práv, lidských práv. Toto slovo prochází momentálně takovým určitým, od některých lidí, pohrdlivým úsměškem, ale to jen proto, že si pletou lidská práva s právy menšin. Ale lidská práva jsou tady pro všechny, zejména pro majoritu. To je něco, co vzniklo na troskách druhé světové války, na tom obrovském utrpení, které skončilo v roce 45. A za čtvrté – začlenit se do bezpečných pro nás struktur západoevropských. To je zejména EU a NATO,“ uvedl Kocáb s tím, že toto jsou čtyři základní věci, které se povedly. Zdůraznil, že se povedly bez jediného výstřelu. „Myslím, že by se v této zemi našel málokdo, kdo by zpochybnil jejich význam. Dnes se ovšem dostáváme do situace, kdy některé z těchto hodnot mohou být ohroženy, a právě proto se scházíme a proto musíme burcovat a musíme při nadcházejících volbách si dát velký pozor na to, abychom volili strany, které nám tyto vydobyté, po dlouhých letech vydobyté jistoty a hodnoty dokáží udržet,“ uvedl Kocáb.
Michael Kocáb na českobudějovickém náměstí. Foto: David Hora
Putin teskní po dobách Sovětského svazu
V této souvislosti promluvil Michal Kocáb i o Rusku a prezidentu Zemanovi. „Když se podíváme například na ten Sovětský svaz. Ano, my jsme se dokázali odpoutat, ale Rusko v čele s Putinem, který teskní po dobách Sovětského svazu, se snaží všemi možnými prostředky opět rozšiřovat svůj vliv v zemích bývalého východního bloku. A neváhá jít tak daleko, že i zaútočí třeba na Ukrajinu,“ řekl Kocáb a dodal, že naším právem a povinností je toto kritizovat. „Přesto máme v čele našeho státu prezidenta, který bagatelizuje tento útok a nadbíhá Putinovi způsobem, který my musíme kategoricky odmítnout. To není nic proti Rusku a proti ruským lidem. Těch si vážíme a vážíme si ruské kultury. Ale je to proti současnému vedení Ruska,“ vysvětlil Michael Kocáb.
Na českobudějovickém náměsti, akce "I jih patří na Západ". Foto: David Hora
Na českobudějovickém náměstí: „I jih patří na Západ“. Foto: David Hora
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
