Nejvíce prostoru dnes dostane trapný stranicko-mediální tanec kolem Václava Klause mladšího, který už několik týdnů předvádí ODS proti svému členovi. „Ten se názorově vedení ODS nehodí do krámu, protože ODS se rozhodla prezentovat jako jakási státotvorná opozice, umírněná, s univerzitní tváří, s úsměvem vlídného intelektuálu. To je docela sympatické a nepochybně na tuhle masku získala ODS rostoucí procenta. I když po Petru Nečasovi to nebyl velký kumšt získávat vyšší procenta o to víc, že ODS se už za časů některých předchozích předsedů propadla skoro na dno svých možností, kdy to vypadalo, že ji čeká nynější osud ČSSD, to znamená preference trvale pod deseti procenty. ODS se zkrátka odrazila ode dna a je to i díky této vlídné akademické tváři nejen pana předsedy, ale i dalších funkcionářů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Podle něj má ODS nejasno v jedné věci, když jinou už překonala. „Ta začala už za předsedy Topolánka, myslím, že v tom kooperoval i tehdejší vysoký funkcionář Ivan Langer, a to bylo vnitrostranické opatření, podle něhož, když to zjednoduším, kdo nebyl ve straně nejméně dva roky, tak za ni nesměl nikam kandidovat. Prezentovalo se to jako ochrana proti účelově vytvářeným regionálním sdružením, ale v podstatě to znamenalo zabetonování tehdejších funkcionářů ve funkcích. To byl – domnívám se – hlavní cíl tohoto opatření. Podroboval jsem to kritice a myslím, že to ODS hodně oslabilo, protože tím jako by zavřela dveře novým lidem a zajímavým nositelům kreativních myšlenek. To se posléze mírně změnilo. Koneckonců pan profesor Fiala se předsedou strany stal těsně poté, co do ní vstoupil, totéž bylo s panem primátorem Svobodou, takže tenhle stín ODS překročila,“ podotýká mediální analytik.
Výjimkou je Němcová, kterou nasazují na téma antikomunismu
A z té jednolitosti ODS Václav Klaus vyčnívá. „Nejen proto, že se jmenuje Klaus a že do strany přináší mnoha lidem nelibě pociťovaný stín Klause staršího, jednoho ze zakladatelů a dlouholetého předsedy ODS. Ale Václav Klaus mladší v žádném případě není odlitek svého otce. To si ODS málo uvědomuje. Václav Klaus mladší je mnohem drsnější verze a vyjadřuje se bez servítků, když něco chce říct, tak to řekne. Skoro bych řekl na plnou hubu, čímž ho ani v nejmenším nemíním dehonestovat, naopak myslím, že by s touto formulací možná i souhlasil. Občas se mu ‚povede‘ říci něco, co není věcně správně, jako informace s tureckým kontingentem v Afghánistánu, ale to byl v podstatě detail. Nicméně to byla záminka k tomu, aby se vedení ODS začalo zabývat činností svého poslance Václava Klause juniora. To samo o sobě je velice nešťastné,“ domnívá se mediální odborník.
Fotogalerie: - Předvolební sliby
Klaus je jediný, kdo má zajištěnou pozornost i mimo voličstvo ODS
Trefně to podle něj popsal Daniel Kaiser v Echo24, jemuž jako jednomu z mála komentátorů dochází, že „dnešní garnitura ODS je celkově tak bezbarvá, že mladého Klause by si měli piplat. Je z nich bohužel dnes skoro jediný, kdo dokáže vzbudit nějaké emoce, a kdo když promluví, má zajištěnou pozornost i daleko za hranicemi občanskodemokratického elektorátu“. „To je naprosto přesná konstatace. Pan Kaiser použil slovo ‚piplat‘, já bych myslel, že by ho měli využít na určitá témata. Je spousta témat, kterým mladý Klaus rozumí, i spousta témat, kde doma není. Tak proč ho nevyužít v tématech, kde je doma, a nevyužít ho jako beranidlo?“ ptá se Petr Žantovský.
Psali jsme:
V té souvislosti připomíná časy Václava Klause seniora, jenž měl k podobnému účelu vedle sebe Miroslava Macka. „Vždy to bylo o tom, že někdo ze straníků vystoupil a řekl nějakou nepopulární věc, nemusel to být předseda. Ale ten se k ní musel nějak postavit a jinými slovy ji zopakoval, trošku uhladil, ale bylo to součástí jasné strategie, že Macek je v dané situaci za toho zlého a Klaus za hodného. Vzpomínám na jednu tiskovku, kdy šlo o spor Václava Klause jako předsedy ODS a prezidenta Václava Havla, který hájil svůj postup při sestavování vlády. No a Macek tam prohlásil, že takové věty od kulisáka Havla očekává. Slovo ‚kulisák‘ zaznělo v narážce na to, že Václav Havel tuto práci chvilku dělal v Divadle Na zábradlí. A Václav Klaus to na tiskovce urovnával s úsměvem gentlemana a říkal: ‚Ale Mirku, to nesmíte takhle mluvit‘, ale v zásadě to nepopřel. V zásadě se opřel o tuto konstataci a pokračoval potom na své úrovni,“ připomíná mediální analytik.
Politická strana potřebuje někoho na sdělování nepříjemných pravd
To je politická rétorika a hra, kterou čeští politici dnes moc zvládnutou nemají. „Moc ji napříč politickým spektrem nevidím, přitom na ní byl do značné míry postaven úspěch tehdejší ODS i určitá intelektuální úroveň české politiky v devadesátých letech. Dnes je málo osobností, a když už jsou, tak nemají smysl pro humor. A když už mají smysl pro humor, tak nemají smysl pro taktiku a tak dále. Vždy najdete nějaké ale. Ale zpátky ke Klausovi mladšímu. Na místě ODS – nejsem v ODS, ale kdybych byl – bych ho zcela určitě používal jako beranidlo pro říkání nepříjemných pravd. Protože každá politická strana potřebuje nějaký ventil nepříjemných pravd, otevřených prohlášení, k nimž se pak ostatní členové té strany mohou vyjadřovat třeba i v mírnější podobě. Ale pakliže ta nepříjemná pravda nezazní, tak není k čemu se vyjadřovat. I to je obsahem komentáře pana Kaisera,“ poukazuje Petr Žantovský.
Do protikladu s ním staví komentář Johany Hovorkové ze serveru Forum24, v němž autorka pod titulkem „Václav Klaus mladší už zase slouží Rusku. Přesně podle linie páté kolony“ píše o otci i synovi Klausových velice dehonestujícím způsobem. „Když jsem zahlédl titulek, tak jsem se do toho velice pozorně začetl, protože mě opravdu zajímalo, zda Václav Klaus mladší opravdu slouží Rusku, jak na to slečna Hovorková přišla a jak to dokazuje. Ale samozřejmě to nedokazuje vůbec nijak, jsou to jen výkřiky a propagandistické fráze, pouhé konstatování, a tím to končí, nějakým dokazováním se nezabývá. Ale je to v žánru Fora24, protože to je dezinformační, konspirační, bulvární server, takže tam člověk nehledá pravdu nebo vodítko pro vlastní uvažování či inspiraci. Tam hledá spíš ten extrém, kam až může český novinář vůbec dojít. Jak je vidět, může klesnout velmi hluboko,“ upozorňuje mediální odborník.
Autorka pseudokomentáře se neobtěžovala svá tvrzení doložit
„Co pana Klause bolí nejvíc? Když je okupace Československa vyčítána současnému Rusku,“ tvrdí autorka a následně cituje Václava Klause mladšího z textu pro Novinky: „Klidně se vztekejte, ale Rusové jako národ byli největší obětí komunistické diktatury. Milióny mrtvých. Na rozdíl od České republiky mají komunisty v opozici, my ne.“ „Ale to všechno je pravda, tak nevím, co na tom Hovorkové, Foru24 a kritikům Klause vadí. Kdybychom byli důslední, tak bychom připomínali oběti stalinských etnických čistek ze třicátých let, uměle vyvolávaný hladomor, chování vůči některým národům na okrajích ruského etnika a můžeme se bavit, jestli to byla, nebo nebyla oběť komunistické diktatury. Možná slečna Hovorková netuší, že vůbec byly nějaké gulagy a že v nich končili odpůrci stalinismu. Mám za to, že v nich trpělo neskutečné množství odpůrců režimu, a to jsou podle mě oběti komunistické diktatury, jak říká Klaus,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Důsledek prohlubující se propasti mezi eurounijní vrchností a lidem
Pro druhé téma si vybral čtvrteční komentář na Novinkách, v němž se Alexandr Tomský věnuje situaci v Chemnitzu po vraždě pětatřicetiletého Němce a těžkých zraněních dalších dvou lidí. „V bývalém Karl-Marx-Stadtu se už několik dní odehrávají demonstrace, a jak jsme viděli i v televizních záběrech, tak pod neuvěřitelně ohavnou betonovou bustou klasika světového komunismu Karla Marxe, který tam v centru města stále trůní. Přišlo mi to až symbolické, ale na druhou stranu si Němců vážím, že se nechovají stejně pitomě jako Američané nebo my a nelikvidují své pomníky jen proto, že někteří jedinci vyšli z módy. Tak Marx tam prostě je, stejně jako v Berlíně na Alexanderplatzu je sousoší Marxe a Engelse. To jenom Američané bourají pomníky generála Leeho a vůbec představitelů Konfederace, která prohrála v občanské válce,“ připomíná Petr Žantovský.
Miloš Vystrčil
To Češi zase bourali pomníky hrdinů odboje a boje proti fašismu. „Vzpomenu Jana Švermu, to je takový typický příklad, hned jsme mu sebrali i ten most, už není Švermův. Co nám na Švermovi vadilo? Že byl komunista? Ale kromě toho také bojoval za svobodu proti fašismu. To jsou takové nuance, které něco vypovídají o povaze národa. Ale zpět k Chemnitzu, o němž Tomský píše velice přesně, že to je důsledek hloupé evropské imigrační politiky a prohlubující se propasti mezi eurounijní vrchností a většinou národů členských zemí,“ oceňuje mediální odborník autorovy postřehy.
Politikům nezbylo, než si přívržence fašismu vymýšlet
Alexandr Tomský reaguje také na to, že mnozí evropští politici obvinili demonstranty v Chemnitzu z nějakých fašistických sklonů: „Jak ale skutečný fašismus mizel v propadlišti dějin a jeho pohrobků ubývalo, nezbylo politikům, než si jeho přívržence vymýšlet, aby si udrželi svůj nadřazený morální cíl. A právě v konfliktu o imigraci se moralistické nařčení z nacismu a rasismu zejména v zakomplexovaném Německu velice hodí. Napadený se nemůže bránit a politické body získává pomlouvač.“ „Tím komplexem je samozřejmě míněn nacismus třicátých a čtyřicátých let, z něhož má Německo komplex do dneška, zejména to západní, jemuž to bylo desítky let fedrováno. To je neskutečně přesně vyjádřená pravda, která pochopitelně platí i pro náš kontext,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Když někdo – kdokoli, Česká televize – někoho označí a dá mu třeba nálepku konspirátor, dezinformátor nebo ruský troll, tak ten člověk se v zásadě nemůže bránit. „A Česká televize a její političtí guruové pro tu chvíli vítězí. Ale na jak dlouho? Opět na to odpovídá Tomský v další části svého komentáře. Říká, že v zásadě nejde o žádný nacismus a fašismus, ale o jakousi spontánní anarchistickou provokaci a konstatuje, cituji: ‚Ta časem povede k opaku zamýšleného. Nařčení nebudou donekonečna lživé zpravodajství a vládní propagandu snášet.‘ Tím naráží na to, o čem jsme mluvili už mnohokrát, že po těchto v zásadě ještě umírněných odpůrcích nynějšího systému může přijít někdo s klackem a s jednoduchými odpověďmi na složité otázky, bouchne do stolu a získá si sympatie, protože lidem nabídne jednoduchá řešení. A to je velká hrozba, proti níž bude nějaké spontánní shromáždění občanů Chemnitzu v podstatě jen dětskou hrou,“ varuje mediální analytik.
Nařčením z rasismu vylučují z debaty odpůrce masové imigrace
Za důležité považuje, že zavražděný německý občan byl poloviční Kubánec, což se málo připomíná. „Když tedy německá a eurounijní politická elita obviňuje demonstranty z toho, že jsou fašisti, tak ‚fašisti‘ připomínají vraždu na etnicky odlišném člověku. Na tom je asi něco divného. Tady asi někdo nedomyslel propagandu a to, že by se tisíce nějakých pseudofašistů zastávalo etnicky odlišného člověka. Čili je to všechno jedna velká lež, jak píše Tomský. Ještě ocituji závěr jeho komentáře: ‚Nejen v Německu se politici rozhodli nařčením z rasismu a fašismu vyloučit z debaty odpůrce masové imigrace. Dobře vědí, že jsou tyto nálepky falešné, myslí si ale, že se lež vyplatí. Jak si poradí, až zjistí, že politicky nepřijatelné názory vyjadřují postoj naprosté většiny? A co učiní většina, až zjistí, že s nimi nehne?‘ To je naprosto zřejmá pointa a Tomský má ode mě jedničku za nejlepší komentář týdne,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Na závěr si nechal komentář Alexandra Mitrofanova, jehož už několikrát kritizoval, ale před časem za některé komentáře i chválil. „Je to zvláštně rozpolcený člověk, který má celou řadu vnitřních problémů, ale občas napíše něco, co dává smysl. Občas dokonce i jiný, než původně zamýšlel. Tenhle komentář mu vyšel ve čtvrtek pod titulkem ‚Opice si přišla pro svou lebku. Ať to víme.‘ To je parafráze na knihu spisovatele Dombrovského, jemuž vyšel v roce 1959 protifašistický román ‚Opice si přišla pro svou lebku‘. Ten román podle Mitrofanova – nečetl jsem ho, ale věřím mu – se zabývá hrozbou, že nad Evropou visí ‚opičí tlapa‘, která nás řídí, ovlivňuje a likviduje ty, kteří se vzepřou. Je to metafora násilného režimu, jako je fašismus. A tady si Mitrofanov trošku naběhl, protože k citaci z Dombrovského, že ‚si opice přišla pro svou lebku, ale v ruce již nebude třímat klacek, nýbrž samopal‘, přidává ‚S nápisem Na novináře?‘“ pozastavuje se mediální odborník.
Nechtěné upozornění, že nás mainstreamová média ženou do kouta
Mitrofanov v něm cituje ruského spisovatele Dmitrije Bykova: „Dnes tě nic nestimuluje, abys byl dobrý, protože ze všech stran tě učí být zlý; nic tě nenutí, abys byl čestný, protože čest nikoho nepřivádí k úspěchu; obecně je všechno kolem návodem, jak být hnusný; proto je dnes učení pouze formou protestu. Prostě chceš být člověkem, ačkoli tě ze všech tribun prostřednictvím hrozeb a slibů ženou na předchozí evoluční stupeň.“ „Mitrofanov to zřejmě myslel jinak, ale vystihl dobře mnoho věcí, které trápí naši společnost a které se projevují mimo jiné i v tvorbě novinářů, jako je on. Mám pocit, že prostřednictvím hrozeb, slibů, nálepkování, různých dehonestací a ostrakizací nás mainstreamová média ženou skutečně do kouta. Všechna alternativní média, která mají trošku jiný názor, než je ten povolený, se stávají nežádoucími. Těší mě, že to Mitrofanov takto zveřejnil, a ačkoli to takhle nezamýšlel, tak těch několik slov stojí za zapsání a za přemýšlení,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
