Fašisti, poklonkujete Rusku. Křik a dusno na debatě Petra Hampla s občany

„Švýcarsko není v obraně na nikom závislé. A to je model, který bychom chtěli zopakovat,“ uvedl na začátku svého expozé Hampl. „Ne, že naše armáda bude něco řešit v Afghánistánu, na to jsme moc malí páni, abychom něco řešili takhle daleko. Zdroje, které máme, by se měly dát na obranu vlastního území.“

NATO, referendum, Švýcarsko

„Doufám, že počítáte s tím, že budeme členy NATO,“ podotkl starší muž z publika. „My jsme si dali do programu, že chceme zůstat členy NATO. Na druhou stranu ale říkáme otevřeně, že nejsme spokojeni s tím, jak nyní NATO vypadá,“ odpověděl Hampl. „Nejlepší by bylo kopírovat Švýcarsko,“ zaznělo od jiného přítomného. Hampl na to: „My máme v programu takzvanou švýcarizaci, což je národní hrdost, národní nezávislost, přímá demokracie – to je velmi významné. Aby se mohlo vyvolávat referendum, aby politici byli odvolatelní.“

„Že malý stát se nemůže bránit,“ uvedl posměšně na adresu „ministertsva války“ Hampl. „Ale on může způsobit útočníkovi takové ztráty, které jsou těžší než cena jeho území. Vůbec se tu nepočítá s tím, že by armáda mohla být na obranu země. Podle Ministerstva obrany máme armádu na to, abychom plnili úkoly v rámci NATO.“ Sál zašuměl nevolí.

„Referendum je dobré tak pro lidi na vesnici, aby rozhodli, kde půjde kanalizace, na ostatní věci už lidi nemají buňky… to myslím platí o obyčejných lidech,“ zaznělo od mladšího přítomného. „O tomto bych se asi hádal,“ opáčil Petr Hampl. Žena středních let: „…jde o to, kolik také lidi mají informací. Když nemají fundované informace, nemohou nikdy zodpovědně rozhodnout.“ „Krásně to bylo vidět ve Velké Británii, kdy obě strany pouštěly svoje informace,“ podotkl Hampl. „…ale teď se jim to zase nelíbí…,“ pokračovala žena. „Ale tomu nevěřte, že se jim to nelíbí. Jsou šťastní,“ reagoval Hampl.

Poté se host pustil do dalšího tématu. „Ekonomický model založený primárně na místních firmách. To se výborně osvědčilo v Bavorsku, ve Švýcarsku, v Rakousku. Zvýhodňovat nějaké Američany, aby sem přišli, vytáhli z českých firem nejlepší inženýry, udělali si tady něco svého a poslali české firmy do kytek, rozhodně nechceme. Ve Švýcarsku mají také výborný systém učňovského školství. A neděláme si také iluze, že se dokážeme rychle vrátit k potravinové soběstačnosti,“ vypočítával Hampl.

Postupná islamizace bez návratu zpět

Poté došlo na problematiku islámu. „K tomu, abychom si mohli říci, jestli v této zemi chceme velkou islámskou komunitu a jaké by to mělo následky, na to nemusíme být nějakými velkými znalci a rozumět nějakým detailům islámských dějin 16. a 17. století. Ve Francii, ve Švédsku, Velké Británii to má stejný průběh. Vytvoří se komunity, zavedou vlastní zákony, začnou být agresivní, posouvají to, co vyžadují od majoritní společnosti, ta se jim přizpůsobuje, soudy jim spíše dávají za pravdu. To jsme viděli v tom německém Frankfurtu na silvestra – 2000 lidí,těch muslimů, se toho zúčastnilo; nyní už jsou výsledky soudů; dva jsou odsouzeni – a na podmínku. To je výsměch. Na druhé straně se nasazují vodní děla proti místním Němcům; v tomto případě se policie snaží. Jakmile se vytvoří velká islámská komunita, je schopná manipulovat státní správou, ovlivňovat soudy. Ve Velké Británii je dnes už 200 šaría-soudů. Každý týden je tu 100 ženských obřízek. To už jede, ta země se chová jako islámská země. Prostě se jenom vytvořila dost velká islámská komunita.“ Podle Hampla je pro země, které ještě toto nemají, strašně důležité, aby se tomu zabránilo včas. V Čechách už prý funguje první šaría-soud. „Je v Praze a říkají tomu komise pro rodinu. Když se muslimové chtějí rozvést, vzít, řeší dědictví, tak už se to nerozhoduje podle občanského zákoníku. Takže už začal proces, na jehož konci může být islamizace země.“

Žena ve středních letech se zhrozila: „Jak to může vůbec být? Když si vymyslím, že si zřídím svůj vlastní soud... vždyť se musí řídit našimi zákony.“ Hampl jí odpověděl: „Ono to totiž vznikne tak, že ti příchozí se velmi agresivně domáhají svých zvyků a nikdo se s nimi nechce dostat do konfliktu; a protože jsme zdvořilí lidé, tak se stále ustupuje.“ „Metternich měl pravdu, když kdysi říkal, že Češi si neumí vládnout sami,“ utrousil muž ve středních letech.

Hampl poté pokračoval: „Vezměte si premiéra Sobotku. Sedíte na předsednictvu vlády, řešíte své problémy a zjistíte, že vládnete v zemi, kde deset milionů lidí neustále dělá problémy. Jsou neustále nespokojeni, stěžují si, že se jim špatně vládne, když přidělíte sám sobě nějakou dotaci, tak to lidé kritizují, pořád mají nějaké petice a chuť nás odvolat. Co uděláte, když jste vládce? Máte nádhernou příležitost. Natáhnete sem pár milionů lidí odjinud a vyberete si takové, kteří jsou zvyklí na despocii. Člověku, který žil v Iráku, Sýrii nebo Turecku, nevadí zneužívání moci, on je na to zvyklý. To je úplně ideální obyvatelstvo. Který vládce by nechtěl takové obyvatelstvo ve své zemi? Lidé, kteří sem přišli z arabských zemí, už píší domů, že se jim tu daří dobře. Také je to sem přitahuje. A představte si, že v Německu sníží třeba přídavky, tak za dva měsíce je máme tady. A to si ještě někteří začínají všímat toho, že se můžete registrovat v Německu, tam brát přídavky a žít tady a tady utrácet.“

„Kdyby si moje dcera přivedla domů černocha a byl to černoch, který patří k naší kultuře a všechno dodržoval, neměl bych s ním osobně problém,“ prohlásil Hampl a pokračoval: „Další věc je nepřijímat mechanicky unijní nařízení. Evropský soud nyní schválil, že není možné zadržovat běžence, i když má zfalšované doklady! Vždyť to může být terorista nebo bojovník Islámského státu! Pro vás by to byl trestný čin, ale když přijde ten, který se o sobě tvrdí, že je Syřan, tak to trestný čin není. To je přece na hlavu! Proč pro nás platí přísnější předpisy než pro ty příchozí.“

Zlatí komunisti?

Další z davu prohlásil, že slyšel, že nyní musíme vypustit písmeno „ř“. „Nařízení jsou dnes tak absurdní, že když se mezi ně vloží vtip, tak to ani nepoznáme, protože všechna jsou šílená,“ okomentoval spíše poplašnou zprávu Hampl a pokračoval: „Německo už roky nerespektuje některá nařízení EU, a nic se neděje. Unie nemá žádné tankové divize, které by poslala. To se poslouchá jen proto, že nám vládnou zbabělci. Že lidé, kteří sedí v této vládě, sami žijí z dotací; a protože na ně čekají, tak se bojí něco udělat. Jsou totálně podělaní. Strašně se bojí, že někoho v Bruselu naštvou a on jim tu dotaci nepošle. Je to jako typ korupce.“

„Proti komunistickému vládnutí, co tady dříve bylo, je rozdíl,“ hovořil dále Petr Hampl. „ Lidé, kteří tady vládli za komunismu a nebyli to všechno slušní lidé, tak plánovali strávit zbytek svého života v Československu a plánovali, že i jejich děti tady budou žít. Tak se snažili, aby se tady jakž takž dalo žít. Dnes, když si vezmete lidi, kteří tady vládnou, ať již sedí ve vládě nebo v neziskových organizacích nebo v parlamentě, tak většina z nich neplánuje tady stále žít. A už vůbec ne jejich děti. Oni se mohou přestěhovat do Londýna, Francie, Ameriky. Jim je to jedno. Oni mohou tuto zemi úplně zplundrovat, odstěhovat se pryč a to je to neštěstí. To ani ti komunisté to nechtěli, nikdo z nich se nechtěl přestěhovat do Moskvy.“

Mezi přítomnými to zahučelo: „Nemáme vůdce!“ „V Evropském parlamentu neprobíhá diskuse, pokračoval Hampl. „Tam to europoslanci dostanou, odhlasují a potom, kdo chce, může po hlasování zůstat a diskutovat. Ale to je úplně k ničemu. A navíc, Česká republika má jen 12 europoslanců.“ Sálem zahučelo: „Jsou placeni z našich peněz, z našich daní – napřed tam své peníze, příspěvky pošleme, takže jsou to i naše peníze!“¨

Hampl se pak pustil na další „osvědčené“ téma. „Neziskovky – tradičně to byly dobročinné organizace. Takových je stále většina. Ale vylezly nám tu takzvané politické neziskovky, což je totální špína, berou si stovky milionů z rozpočtu. Dvacet největších si bere tři čtvrtě miliardy ročně a ještě k tomu mají peníze z ciziny. Prosazují tady takové věci, že politik, kdyby to řekl nahlas, tak by od minuty skončil. Ale neziskovky mohou cokoliv. My je chceme zastavit. V cizině jsou na to dobrá osvědčená řešení, která výborně fungují třeba v USA. První věc je, že se sleduje, která neziskovka dělá dobročinnost a která je politická. Jakmile se začne plést do politiky, žádné státní peníze, žádné daňové zvýhodňování. Jestli chcete dělat politiku, registrujte se jako politická strana, ale neříkejte si neziskovka. To je přesně Člověk v tísni. Ve Spojených státech neziskovka, která je financována ze zahraničí, má povinnost se registrovat jako takzvaně cizí agent. Ta by měla být pod dohledem. Nechceme, aby si tu třeba Čína platila neziskovky. Zákony jsou napsané, v USA to funguje roky, v Maďarsku poměrně nově. Většina z vůdců a funkcionářů stran je s nimi nějak propojena. Peníze třeba přecházejí do právnických firem.“

Antifa – novodobá SA

„Další věc jsou občanské svobody. Před deseti lety se v této zemi mohlo mluvit mnohem volněji než dnes. Za chvíli bude trestná i žárlivost,“ pravil pochmurně Hampl. Hlas z lidu na to: „V roce 2009 vyšel zákon, že úředník může dostat pokutu až 50 000, když se k člověku nebude chovat dobře; a dnes je to naopak, vy můžete dostat až 10 000 a ten původní zákon zrušili!“ Hampl k tomu dodal: „Uprchlíci budou volit, nesmíme je zadržovat na hranicích. Český student si musí platit kolej, když přijde někdo s falšovaným pasem, tak platit nebude. A pak vznikají hodně radikální skupiny, které jsou hodně podobné nacistickým skupinám třicátých let. Třeba skupina Antifa. To je jako jednotky SA – zastrašovat, napadat, udávat. Parta lidí z nóbl rodin si obsadí barák,“ zazněla od Hampla evidentní narážka na Kliniku, „… chová se tak, že se v okolí nedá žít, a otevřeně říkají – pro nás neplatí zákony! A policie to akceptuje, pražský magistrát jim dokonce pošle peníze!“

„V Polsku to ještě před rokem vypadalo stejně beznadějně jako tady,“ připomněl situaci u našeho severního souseda Hampl. „Totálně zapikané, ovládala to jedna parta podělaná před Bruselem. A stačily jedny volby a zcela se to změnilo. Vymetla se média, ministerstva. A šlo to.“

„Chce to silné osobnosti! Kdo obětuje své pohodlí,“ povzdechla si starší žena. Její soused se poté dotázal na vztah s Tomio Okamurou. Hampl uvedl: „V zásadě jsme docela přátelé, tykáme si, čas od času o sobě víme. Zdá se mi, že se zaměřil na okrajové skupiny voličů. On „udělá“ 8–10 procent, bude mít svých 15 poslanců. Výzkumy, co mu dávají 4 procenta, to není pravda, on má víc, dostane se do Parlamentu. My potřebujeme velkou stranu, která bude mít 70 poslanců a která dokáže oslovit i normální lidi.“

„Jako ve středověku – vyházet je z oken na vidle!“ znělo ze sálu.

Řeč pak přišla na ty, co protestovali v Berouně proti prezidentovi při jeho nedávné návštěvě města. „Nevidím to tak, jak říkáte,“ zareagoval na výkřik k „vyoknění“ Hampl a věnoval se dále protestujícím: „Pan prezident je oslovuje jako kavárna, to je jedno dvě procenta obyvatelstva. Oni jsou hodně vidět, hodně slyšet, často je to proto, že většina z nich nechodí do práce, takže mají spoustu času dělat bordel, ale není to tak velká skupina.“ „...ale je organizovaná!“ podotkl další přítomný. Hampl na to souhlasně: „Je výborně organizovaná a má peníze.“

Na přetřes domobrana

„Každý zdravý chlap by měl projít alespoň základním výcvikem. Má to být tak organizované, aby se mohl zapojit do obrany ve svém regionu. Přestavte si, že se změní migrační toky a bude tu během pár týdnů 50 000 migrantů v jednom regionu, třeba v jižních Čechách nebo na jižní Moravě. Kdybychom nasadili všechny policisty a vojáky, to nejde; zde není síla, nic, co by to mohlo uhlídat. Okamžitě trénovat domobranu, dát si pozor, aby z ní nebyla nějaká stranická buňka a aby ji nemohl někdo použít pro sebe proti sousedům. Je třeba, aby ji organizoval stát,“ prohlásil Hampl. Hlas z lidu zaburácel: „Aby to nebylo, co založil plukovník Obrtel, což je fašistická organizace.“ A strhla se mela, lidé křičeli: „Není!“ „To jsou lidi, kteří poklonkují Rusákům,“ nedal se odpůrce Obrtela, mladý muž něco po třicítce. „Chodí s hákovými kříži!“ „Ale to si pletete s Ukrajinou, s Azovem!“ snažili se jej umlčet přítomní.

„Je základním občanským právem držet a nosit zbraň. Jakékoliv omezování zavání fašismem a vede k diktatuře. To, co tady máme, je docela rozumný kompromis. Tak proč to měnit na základě požadavků EU?“ bránil naši legislativu ve vztahu ke střelným zbraním na závěr berounského setkání s občany Petr Hampl.