Fiala v Senátu hovořil o výsledcích Evropské rady, kde se podle něj podařila řada významných dohod a vyjednávání o některých sporných bodech se podařilo posunout dále. Evropské země se prý například shodly, že je nepřijatelné, aby některý ze států neúměrně podpořil svůj průmysl, jak to má v plánu Německo, což by na jednotném trhu znevýhodňovalo firmy ostatních států.
„Země Evropské unie nepovažují za přijatelné, aby Německo šlo cestou nějaké jednostranné podpory. Evropská komise ústy předsedkyně Ursuly von der Leyenové jasně řekla, že v případě Německa a jakékoli jiné země bude EK dbát na dodržování pravidel a nepřipustí to, aby některá země mohla zvýhodněným způsobem podporovat svůj průmysl nebo svoje podniky,“ uvedl Fiala podle serveru Echo 24.cz.
Reagoval tak na slova senátora Jiřího Čunka, který se obává, že deklarovaná německá podpora domácímu průmyslu ve výši 200 miliard eur (5 bilionů korun) by vedla ke krachu mnoha českých firem. Oproti tomu pomoc české vlády ve výši 200 miliard korun je podle Fialy nejvyšší možná, co si může náš stát dovolit.
Fiala ve svém projevu dále oznámil, že Evropská rada se zabývala návrhem Evropské komise, který obsahoval několik návrhů na zmírnění vysokých cen energií, zejména plynu. „Otevřeně říkám, ta debata není jednoduchá, nebyla jednoduchá, protože každý stát je v trošku jiné situaci, různé země mají různý energetický mix, různé podmínky. Nakonec dosáhnout nějakou shodu je velmi těžké, a přesto se to v těch klíčových věcech podařilo,“ pronesl Fiala v Senátu.
„Shodli jsme se, a to je výsledek této Evropské rady, na dobrovolných společných nákupech plynu, to je důležitou věcí pro ČR, protože společné nákupy zajistí jednak dostatek plynu, jednak plyn za nižší ceny, než bychom to byli schopni vyjednávat sami. Myslím, že je to velký posun,“ ocenil Fiala.
Evropská rada prý také podpořila solidaritu v případě přerušení dodávek plynu, a to i pro ty země, které mezi sebou neuzavřely dvoustranné vztahy. „Víte, že ČR uzavřela např. takovou dvoustrannou dohodu s Německem, ale byl přijat obecný princip pro evropské státy,“ pokračoval spokojený Fiala.
„Evropská rada podpořila také realizaci dočasného dynamického cenového koridoru pro transakce se zemním plynem. Ten název označuje princip, kdy při prudkých výkyvech ceny plynu dojde k okamžité reakci a nebude smět ta cena překročit určitý limit,“ vypočítával další dílčí dohody.
Za největší úspěch premiér považuje dohodu Evropské rady, která vyzývá Evropskou komisi k předložení možnosti pro zastropování cen plynu při výrobě elektřiny. „Tento mechanismus nebyl v návrzích Komise, a proti tomuto mechanismu se staví některé země z různých důvodů, některé velmi významné a velké země Evropy – a to, že se nám podařilo do závěrů dát tento úkol Komisi, považuji za velký úspěch. Komise má připravit analýzu nákladů a výnosů opatření, a pak by měl následovat ten proces, že o případném návrhu bude rozhodovat Rada energetických ministrů,“ vysvětloval Fiala.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
„To, o čem tady mluvím, tak to všechno bude realizováno – nebo většina toho bude realizována – ještě v rámci českého předsednictví, proto pan ministr Síkela už 25. října, tedy bezprostředně po jednání Evropské rady, svolal Radu pro energetiku, a připravujeme další mimořádnou radu na 24. listopadu, čili Radu pro energetiku, která by měla přijmout další opatření,“ dodal Fiala, že další schůze jsou naplánovány a energetická situace se aktivně řeší.
Fialova slova ovšem ani v nejmenším neuspokojila senátorku Janu Zwyrtek Hamplovou. Lídři států EU se totiž podle ní vlastně jen dohodli, že se dohodnou. „Chtěla jsem se stručně vyjádřit několika body k přednesené zprávě pana premiéra a musím říct úvodem, že bych si velmi přála, abych mohla sdílet to pozitivní, co tady pan premiér přednášel, jinými slovy, že bych si přála, aby měl pravdu. Přeložila jsem si to, co nám tady přednesl, do čtyř takových velmi jednoduchých bodů,“ spustila Zwyrtek Hamplová.
„Společné nákupy plynu by byly úžasné, kdyby nebyly dobrovolné. To znamená, každá země EU se jich bude účastnit, pokud bude chtít. Takže je to pěkná deklarace, ale ten dopad může být s obrovským otazníkem. Solidarita jako obecný princip, také nádherná věc, ale víme, že už teď v praxi nefunguje,“ cupovala Fialovo nadšení senátorka.
„Potom jsem tam zaznamenala, že pokud se bude dít něco mimořádného, hned se mimořádně sejdeme a budeme to řešit. Obrovský otazník. Jinými slovy, v překladu, teď to řešit zatím neumíme, nechceme, nejsme jednotní. Výzva k zastropování do budoucna. Také odklad, prostě bude se řešit, až to nastane,“ pokračovala v kritice Zwyrtek Hamplová.
Premiér alespoň podle Zwyrtek Hamplové uznal, že evropské země nejsou jednotné. „Země nejsou jednotné. Pan premiér to zmínil. Musím ocenit, že to nezastírá, že ta jednání nejsou jednoduchá. Často to zažívám mezi stranami sporů. Tady je to podle mě něco podobného, každý si tam hájí své zájmy, a najít nějakou shodu je v podstatě v tuto chvíli podle mého nemožné,“ srovnávala advokátka.
„Jinými slovy, to jednání Evropské rady bylo o tom, že ‚dohodli jsme se, že se možná dohodneme‘. To je obrovsky rizikové. V podstatě mně z toho vyplývá, že v tuto chvíli nemáme řešení a čeká se, co bude,“ prohlásila Zwyrtek Hamplová.
Tu těší aspoň to, že čeští zástupci jsou aktivní a že mají vůli najít v rámci celé Evropské unie shodu. „Tu vůli dohodnout se projevuje možná ČR. Vážím si toho, že ČR se snaží o jednotu EU, ale podle mě se snaží o nemožné. Otázka je, jestli bychom se o to měli snažit, to si myslím, že ano – ale u toho bychom neměli zapomínat myslet na ČR a na české občany,“ uzavřela senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
