Koaliční strany podepsaly koaliční smlouvu a mají jasno i v tom, kdo má být ministrem, Česko ale může mít k legitimní vládě ještě relativně daleko, vše totiž záleží na tom, jak se bude chovat prezident Miloš Zeman. Odmítne jmenovat některé ministry? A co může následovat? O tom v pondělních Událostech, komentářích České televize diskutovali místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková, předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL), místopředsedkyně ODS, poslankyně Miroslava Němcová a předseda KSČM, místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
Nemáme premiéra a bez něj nemůžeme pokračovat
„Aby se skutečně mělo Česko lépe a aby vláda fungovala celé čtyři roky, tak bylo nejprve třeba to řádně promyslet,“ poznamenala v úvodu vysílání Gajdůšková, čímž vysvětlovala skutečnost, proč mezi volbami a podpisem koaliční smlouvy uplynulo více než sedmdesát dní. „Řada je na panu prezidentovi a vláda může začít pracovat zítra, pokud se pan prezident rozhodne. Předpokládáme, že prezident bude postupovat v souladu s ústavními zvyklostmi,“ říká Gajdůšková. Faltýnek k tomu dodal, že se mu velmi nelíbí posílání jakýchkoliv vzkazů přes média. „To je špatně!“ prohlásil nekompromisně. Odmítá také o čemkoliv spekulovat.
Faltýnek a Bartošek k tomu však dodali, že ještě musí pracovat na programovém prohlášení vlády, které bude vycházet z koaliční smlouvy. Příprava programového prohlášení může zabrat asi dva týdny. Faltýnek si navíc pochvaloval, že koaliční smlouva je natolik propracovaná, že příprava programového prohlášení by mohla být velmi rychlá. Podle Gajdůškové na programové prohlášení ale může dojít až ve chvíli, kdy bude premiérem jmenován Bohuslav Sobotka. Lze ho totiž psát až v okamžiku, kdy budou mít jednotliví ministři alespoň elementární znalost toho, jak to vypadá na resortech. Nová vláda by mohla se žádostí o důvěru sněmovny přijít v únoru, pokud nebude svolána nějaká mimořádná schůze.
Nevymlouvejte se na prezidenta, napomenul ostatní šéf komunistů
Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová k tomu poznamenala, že prezident Zeman mohl premiéra jmenovat už mnohem dříve. „Nějaký čas bychom si také ušetřili, kdyby nedošlo ke krizi uvnitř sociální demokracie," prohlásila Němcová. Pozastavila se také nad tím, že koalice se více nevěnovala činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Zvláště v situaci, kdy budoucí ministr za KDU-ČSL Daniel Herman ví, co se v ústavu dělo.
Filip má naproti tomu za to, že rychlost sestavování vlády je ve srovnání s okolními státy standardní a výmluvy budoucích koaličních stran na prezidenta nejsou férové. Předseda KSČM v této souvislosti připomněl, že exprezident Václav Havel odmítl jmenovat viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Brožíka. Nejmenoval ho půl roku a skončilo to tak, že sněmovna nominovala někoho jiného. Podle Filipa to přitom udělat nemusela. Vyjádřil se také k lustračnímu zákonu. Jeho platnost prý fakticky zrušili voliči, když straně Andreje Babiše dali 20 procent hlasů. Učinili tak i navzdory tomu, že se Babišova údajná spolupráce s StB rozebírala v předvolební kampani.
Následně se znovu řešilo politické angažmá Andreje Babiše. Podle Faltýnka si miliardář „osahá“ ministerstvo v horizontu týdnů a novináři jistě budou pečlivě sledovat, zda se jako ministr a zároveň majitel podnikatelského gigantu nedostane do střetu zájmů. Zdůraznil navíc, že Agrofert v Česku nyní o žádné další případné privatizované majetky nestojí. Bartošek k tomu dodal, že nikdo nesmí porušovat zákon, pokud právní analýzy ukážou, že budou ty či ony kroky v pořádku, pak tu nebude problém.
„Nestačí, aby pana Babiše hlídala média, musí hlídat on sám sebe. Také by se měl upravit jednací řád sněmovny. A také by v konkrétních věcech neměl hlasovat, protože zůstává majitelem konkrétních firem a pan Babiš tady vstupuje na velmi tenký led,“ poznamenal k tomu Filip. K privatizaci už toho podle Filipa v Česku mnoho není.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
