Po letošních volbách do Evropského parlamentu, které drtivě vyhrálo Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. Prezident Emmanuel Macron na toto drtivé vítězství reagoval okamžitým vyhlášením předčasných voleb. A ty dopadly, jak dopadly. Voliči rozhodli tak, že se francouzské Národní shromáždění rozdělilo na zhruba 3 stejně silné tábory. Na jedné straně stojí radikální levicové strany bok po boku s méně radikálními levicovými stranami. Na straně druhé stojí Národní sdružení Marine Le Penové. A kdesi uprostřed Macronovi centristé.

Macron pověřil sestavením kabinetu Michela Barniera, což byl úspěšný vyjednavač brexitu a Macron věřil, že dokáže v rozervaném Národním shromáždění najít shodu nad konkrétními zákony. Jenže při debatách nad rozpočtem na příští rok shodu nenašel. Místo toho se levicový a pravicový tábor spojily a jeho vládu jednoduše potopily. Naposledy k tomuto kroku došlo v roce 1962.

„Kritici tvrdí, že jde o krizi, kterou si Emmanuel Macron sám vytvořil. Po sedmi letech u moci francouzský prezident nevysvětlitelně vypsal předčasné volby, které místo toho, aby jeho středopravému bloku poskytl většinu, přivedly národní pravici Marine Le Penové k moci blíže, než kdy jindy. Stále má dva roky u moci, takže je příliš brzy se ptát, zda to znamená začátek Macronova soumraku?“ napsal k tomu server France24.

Marine Le Penová vyzvala Emmanuela Macrona k rezignaci na post prezidenta a před hlasováním řekla, že Macron „obětuje osud Francie kvůli své ješitnosti“, pokud neustoupí stranou.