„Původně jsem si uložil takovou mediální zdrženlivost, ale když jsem viděl ty reakce, které tu zdrženlivost vykládaly jako neochotu se tomu problému postavit, neochotu se vyjádřit, tak jsem to sebekriticky uznal a jsem rád, že mi tuhle možnost dáváte,“ přivítal kandidát na ústavního soudce Fremr úvodem rozhovoru pozvání do pořadu Interview ČT24.

Některým senátorům u Fremra vadilo jeho rozhodování v roce 1988 ve zmanipulovaném procesu se třemi mladíky, kteří poškodili hroby sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech, tehdy byli odsouzeni na řadu let do vězení. Prezident Petr Pavel jej proto prozatím nejmenuje ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989.

Moderátor citoval slova komentátora Martina Čabana, že by nejlepší variantou bylo, kdyby se Fremr rozhodl svých ambicí sám vzdát, druhou nejlepší variantou je jeho jmenování s důrazem na to, že si svůj morální prohřešek podobně jako prezident Pavel odpracoval.