„Tyto organizace, které plánují a provádějí útoky proti našim občanům, musíme odstrašit a ubránit se jim,“ řekl Pavel. Upozornil, že nestačí starat se o zajištění bezpečnosti na půdě členů Aliance, ale je třeba zasáhnout v místech, kde problémy vznikají. Extremistické organizace podle něj těží z nestability v evropském sousedství.
Pavel upozornil, že nestačí využívat jen tvrdé vojenské nástroje, jako je použití zbraní proti extremistům. Podle něj je třeba širší paleta opatření, mezi něž patří i výcvik místních bezpečnostních sil nebo rozvojová pomoc, která pomáhá stabilizovat společnost v krizových oblastech.
Pavel také uvedl, že kromě teroristické hrozby vnímá NATO jako jednu z hlavních výzev pro kolektivní bezpečnost i ambice Ruska. Připomněl, že Moskva často využívá nevojenské nástroje jako dezinformace a propagandu, aby dosáhla vojenských cílů. Aliance na to podle něj reaguje. „Vojenskou strategii adaptujeme tak, aby dokázala čelit hybridním hrozbám, a to včetně kybernetických,“ řekl. NATO podle něj v této oblasti úzce spolupracuje s Evropskou unií.
V rozhovoru pro server iHNed.cz Pavel dodal, že Rusko má v hybridní válce určitý náskok daný tím, že je vše rozhodováno z jednoho místa – z Kremlu, zatímco Severoatlantická aliance je v této oblasti decentralizovaná. Každý stát Aliance sám zabezpečuje svou kybernetickou bezpečnost.
„Kvantitativním ukazatelem je počet ruských kybernetických útoků, který se zvyšuje rok od roku. Stejně tak roste počet dalších ruských akcí, jako je ovlivňování voleb, a dalších demokratických procesů v členských zemích NATO. Dále to je financování různých institucí, které jsou většinou jen zástěrkou pro prosazování ruských zájmů ve státech NATO, jako jsou různé organizace typu ‚přátelé Ruska‘. To všechno jsou indikátory, že Rusko neváhá využít jakýchkoli prostředků, které mu mohou zajistit výhodu v soupeření. Také se snaží hledat individuální přístupy k jednotlivým členům NATO a Evropské unie a rozmělňovat jednotu, která je hlavní devízou obou institucí. My bychom se tím neměli nechat rozklížit,“ varoval Petr Pavel.
„Není moc velká věda v tom, definovat, jaký je ruský zájem. Rusko se chce vrátit k multipolárnímu světu. Nejde o to, vymyslet nějaký nový systém, ale pouze o to, jak prezident Putin vidí svět. Tedy tak, že mocní dělají to, co mohou, a slabí dělají to, co musejí,“ dodal.
Předseda Vojenského výboru NATO vystoupil na konferenci Prague Insecurity Conference, kterou pořádá Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci s ministerstvem zahraničí. Dvoudenní akce se zaměřuje na proměny světového bezpečnostního prostředí, jejich dopad na diplomacii a problematiku hybridních válek. Kromě Pavla na ní vystoupí mimo jiné bývalý eurokomisař Štefan Füle, bývalý italský ministr obrany Giampaolo di Paola nebo náměstek generálního tajemníka NATO Arndt Freytag von Loringhoven.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
