Bezpečnostní analytik Andor Šándor v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti prohlásil, že vlastně v realitě prožíváme budování totalitní společnosti, jak ji po druhé světové válce vykreslil britský spisovatel George Orwell.
„Myslím, že se do tohoto strašlivého románu, který napsal, velmi dobře přibližujeme. Ten člověk vlastně geniálně popsal to, v čem se nacházíme a kam směřujeme. Ale jestli se s tím dá něco dělat…?“ položil si otázku Šándor.
Jedním dechem dodal, že se nesmíme vzdávat svobody. „Budeme bojovat za to, co jsme si mysleli, že jsme v roce 1989 získali: svobodu slova, možnost se vyjádřit, svobodně debatovat. Nebo dopadneme tak, že to bude obdobné jako předtím, akorát to bude mít trochu jiný háv. A já bych už vůbec nechtěl znova žít ve společnosti, kde jsou lidé za odlišný názor nezabíjeni, ale ostrakizováni... pořád věřím, že Češi nejsou takoví při zdi… víte, co jsem chtěl říct, a že je v nás přece jenom memento z období před 30 lety a že se tedy snažíme svobodně vyjádřit a říct, co si myslíme. To považuji za správné, a je potřeba v tom vytrvat. Nebrat to jako boj, ale je potřeba v tom vytrvat,“ rozvedl svou myšlenku Šándor.
Analytik je přesvědčen, že někteří novináři už uplatňují autocenzuru. Třeba ti, kteří pracují pro média, jež před lety koupil současný předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
Problémy ale nevidí jen v České republice, nýbrž i v USA, kde vedle demonstrací dochází i k rabování soukromého majetku, a to je podle Šándora něco, co by neměli schvalovat ani opoziční demokraté, neboť pak by hrozila destrukce společnosti. Další problém vidí v tom, že část Američanů vlastně dodnes neuznala vítězství Donalda Trumpa. Letos jsou v USA opět volby a analytik se obává, že se situace v zemi neuklidní.
„Je to součást velmi nebezpečné politické korektnosti, kdy lidé sami autocenzurují své vlastní myšlenky do té míry, až jim uvěří, a začnou je prosazovat. Přece žádný novinář nemůže říct, že rabování je správné. To je trestný čin,“ připomněl analytik.
S jistými obavami hodnotí i situaci v Česku.
„Nejsem si jistý, že by v Česku většina uzurpovala jakoukoliv menšinu. Mám jenom pocit, že si menšina snaží osobovat větší právo, než jí přináleží z hlediska počtu. V tom, myslím, na tom nejsme v Česku úplně nejhůř, ale můžeme s tím mít nějaký problém. Ale je otázka, co s tím budeme dělat,“ prohlásil.
Má totiž pocit, že ve světě scházejí političtí lídři, kteří by byli schopní lidem říkat třeba i nepříjemnou pravdu. Šándor se domnívá, že politici dnes z úst vypouštějí jen to, co chtějí slyšet jejich voliči.
Stranou pozornosti Andora Šándora nezůstala koronavirová krize. Má dojem, že jsou lidé schválně udržováni v dlouhodobém napětí.
„Chápal jsem, že v březnu a dubnu nikdo nic nevěděl a opisovali jsme jeden od druhého včetně chyb. Ovšem to, co se děje dnes, je snaha nás pořád udržovat v hrozivém napětí. Když máme odborníky, kteří řeknou, že covid-19 zanechává trvalé poškození plic, tak jako nelékař se musím ptát, jak to vědí, vždyť trvalé následky se medicínským výzkumem prověřují po několika letech. A oni o tom hovoří po šesti měsících. Máme odborníky, kteří nás zaplavují různorodými názory na věc, a my se v tom těžko orientujeme, a je to evidentní snaha, a jim se to líbí, být každý den v televizi, v záři reflektorů – a národ jim leží u nohou. A už se tisknou Bílí lvi a podobně. Mají pocit mesiášství a že zachrání svět. Nemyslím, že toto jsou lidé, které bychom potřebovali na to, aby řešili příští krize,“ konstatoval Šándor.
„Tahle krize ukázala to, co říkám dlouhou dobu, že tento stát není připraven. A když říkám stát, tak to jsou ti lidé, kteří realizují krizové a jiné zákony včetně zásob a schopnosti se postarat o lidi. Tento stát to není schopný udělat, neumí pracovat s krizovou dokumentací, takže se tyto věci řeší tak, jak se řeší. Totiž tak, že je z toho pořád politika. Za celou dobu koronavirové krize jste neviděli, že by odhodili politická trička a táhli za jeden provaz. Tak byl to pro národ problém, nebo nebyl? Jestliže to je problém pro stát, odhoďme trička. A mohu to posunout na světovou úroveň: jestliže je to takový problém, tak jak to, že se ti nejchytřejší lidé z celého světa nespojí, aby problém vyřešili, ale že je tu závod o to, kdo vyrobí vakcínu, o to, kdo vyrobí léky, aby zase vydělali obrovské peníze?“ zeptal se.
Podle Šándora je třeba lidem už od dětství vštěpovat, aby žili zdravěji, aby se hýbali, aby jedli ovoce a zeleninu, ryby, aby nekouřili, pili alkohol jen málo. Pak budou mít silnější imunitu a snáze odolají i nemoci covid-19.
„Ale ještě bych řekl jednu věc. Nezpochybňuji restrikce, ale zpochybňuji komunikační strategii. V momentě, jak je komunikační strategie chaotická, odporuje si a běh dějin najednou dává příležitost si myslet, že hlavním epidemiologem je premiér, tak pak samozřejmě ti, kteří o tom chtějí přemýšlet, si logicky řeknou: „Jak to tedy vlastně je? Jak to teda je?“ A myslím, že doba není taková, aby si vyžadovala překotná rozhodnutí. Ale je potřeba jednou za čas přijít s něčím, co má hlavu a patu a odpovídá to reálné situaci, A to tady tedy není,“ pravil Šándor.
Zdůraznil také, že by se lidé ve jménu bezpečnosti neměli vzdávat své svobody. A já jsem řekl několikrát: Jakmile se kvůli bezpečnosti vzdáte osobní svobody, tak přijdete o obojí. A to je potřeba si říct. Vždyť my máme dvě možnosti. Buď budeme žít reálný život tak, jak je, nebo se zavřeme doma, nikam nevylezeme. Ale co to bude za život?“ otázal se.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
