Roubalová Kostlánová na úvod předeslala jednu z věcí, která ji v současné době nejvíce trápí: nemluvíme o minulosti a necháváme s sebou manipulovat, jelikož to stále máme v sobě. První i druhá totalita podle jejích slov byly dost dlouhé na to, aby lidi ovlivnily. „To, že se doma a ve školách nemluvilo o hodnotách, o morálních postojích a o tom, co je pravda, tak to mlčení se tím přenášelo. Bohužel i v dnešní generaci se o tom málo mluví doma i ve školách,“ všímá si chartistka, podle které tomu dnes ještě do značné míry přispívají i sociální sítě.

I po třiceti letech po listopadu 1989 je přesvědčena o tom, že to vše je v nás schované a jako společnost se neozýváme dostatečně hlasitě proti věcem, které se dějí. „Není to jen v mlčení, ale i v nezdůrazňování, co je opravdu důležité. Charakter člověka, jeho zásady a humanita byly zadupané. A málo se vykopávají na veřejnost,“ uvedla s tím, že naopak jsou zakopávány všemi těmi ekonomickými sliby a výhledy.