ČNB chce intervencemi udržet korunu poblíž hranice 27 Kč/EUR. Její postup kritizovali mimo jiné prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.
"Šokuje mě, že někdo kolem toho diskutuje a zpochybňuje celosvětovou 'best-practice'," uvedl Hampl k inflačnímu cíli. Cílování inflace je podle něj postavené na měřeních, ze kterých při započítání různých zkreslení vychází, že dvouprocentní inflace je fakticky zhruba nulová inflace. Rovněž upozornil, že dosud nikdo inflační cílování nezpochybňoval, a to centrální banka cíl snížila v roce 2010 ze tří na dvě procenta. "Publikum bralo, že se snažíme dosahovat cenové stability a že jí dosahujeme," dodal.
Zeman v pondělí řekl, že má pro krok ČNB malé pochopení. Intervence centrální banky podle něho nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. "Plně uznávám, že to může krátkodobě pomoci našim exportérům, ale je otázka, na jak dlouhou dobu," uvedl.
Inflace je podle Klause vždycky zlo
Inflační cíl a zahájení devizových intervencí kritizoval také Klaus. Především se kriticky vyjádřil k dvouprocentnímu inflačnímu cíli, který si stanovila ČNB a kvůli jehož naplnění mimo jiné intervence zahájila. "Je třeba říci, že to byl jejich cíl (pozn. dvouprocentní inflace), nikoli náš. Ve svém každodenním rozhodování v roli výrobců, spotřebitelů, investorů, vývozců a dovozců my žádný inflační cíl nemáme. Jestli nějaký člověk něco jako podvědomý inflační cíl má, pak je to inflace nulová. Inflace je vždycky zlo," uvedl Klaus.
Definice měnové politiky říká, že centrální banka je instituce, která má nastavit inflaci v dané měnové zóně, upozornil Hampl.
Skokové oslabení koruny o zhruba čtyři procenta vyvolané intervencemi je podle Hampla přitom mnohem menší, než oslabení, které nastalo po pádu Lehman Brothers na podzim 2008. "Do prvního pololetí oslabila koruna o více než 20 procent a dostala se téměř na 29 korun za euro. Nepamatuju si, že by byl o tom napsán jediný text," prohlásil.
Zároveň ale uvedl, že reakci široké veřejnosti rozumí. "Ukazuje to na jednu věc. Že síla koruny a její nastavení je srdeční symbolická záležitost," dodal.
Na druhou stranu je to podle Hampla právě centrální banka, která má vidět některé trendy dříve než ostatní. "Kdyby to tak nebylo, tak se centrální banka chová jako měnový populista," uvedl.
ČNB chce oslabit korunu a uvolnit tak ještě více měnové podmínky
Krok ČNB přitom podle Hampla není jen obyčejná intervence. "Je to použití kurzu jako dalšího nástroje měnové politiky, když centrální banka má úrokovou sazbu na nule a měnové podmínky by měly být měkčí. Měnové podmínky mají dvě nohy, kurzovou a sazbovou, a když se sazbami již nejde hýbat, tak na řadě je kurz," uvedl.
Cílem intervencí přitom bylo zabránit deflaci, která ovšem podle některých ekonomů nehrozí. Deflace je trvalý pokles cen. "Drobnému střádalovi to připadá skvělé (pozn. pokles cen) do okamžiku, když po něm zaměstnavatel bude chtít, aby klesla jeho mzda, a klesá cena jeho nemovitosti," uvedl k tomu Hampl.
ČNB ve čtvrtek zahájila devizové intervence s cílem oslabit korunu a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Centrální banka chce držet kurz koruny poblíž hranic 27 korun za euro. Krok kritizovala řada ekonomů i podniků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
