Havel nebyl tolik smutný z rozpadu Československa, prozradil Žantovský. Prezidenta prý trápilo něco jiného

20.07.2017 19:47

Moderátorka Světlana Witowská ve čtvrtečním Interview ČT24 uvítala někdejšího českého velvyslance ve Velké Británii a současného ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského, jenž promluvil o tom, jak moc Havla trápil rozpad Československa. Pár slov padlo také na adresu Donalda Trumpa. Žantovský ocenil tlak, jaký Trump vyvíjí na své partnery v NATO.

Havel nebyl tolik smutný z rozpadu Československa, prozradil Žantovský. Prezidenta prý trápilo něco jiného
Foto: Hans Štembera
Popisek: Michael Žantovský

Když se Václav Havel jako poslední Československý prezident dozvěděl, že Slováci s definitivní platností vyhlásí samostatnost, byl velmi sklíčený. Nechtěl však tomuto vývoji stát v cestě, a když Slováci vydali deklaraci o vyhlášení budoucího státu, opustil funkci prezidenta.  

„Prezident Havel byl, troufám si říct, velmi unavený. Byl také sklíčený. Ta situace ho zasáhla, nenesl to lehce a ty fotografie, které z toho dne máme, hovoří o tom smutku... Václav Havel ale nebyl smutný ani tak z toho, že se stát rozdělí, protože on vždy zastával názor, že Slováci mohou o svém osudu rozhodnout, ale přál si o této otázce vyhlásit referendum... To, že toto rozdělení provedly dvě politické strany, které zvítězily ve volbách, a to, že k rozdělení došlo na základě rozhovoru dvou vůdců těchto stran, to se mu zdálo nelegitimní,“ uvedl Žantovský.

Havel si prý uvědomoval, že by se dělení státu nemuselo obejít bez násilností, jaké v té doby byly k vidění na Balkáně, proto nechtěl dělení země bránit.

Před televizními kamerami Žantovský odmítl, že Havel neměl nijak zvlášť pozitivní vztah ke Slovensku. Zpočátku si prý relativně rozuměli i Havel s Mečiarem. Změnilo se to na jaře 1991, kdy byl Mečiar sesazen z postu slovenského premiéra, přičemž vyčítal Havlovi, že se ho nezastal. Žantovský má za to, že se Havel tehdy na sesazení Mečiara z postu premiéra nijak nepodílel a pocit křivdy, kterou si v sobě Mečiar nesl, nebyl podle hosta oprávněný.

V závěru pořadu pronesl Žantovský pár slov na adresu 45. prezidenta USA Donalda Trumpa. Trumpovi stoupenci mohou být zklamaní z toho, že se prezidentovi nedaří tak rychle plnit předvolební sliby. Odpůrci Donalda Trumpa si zase mohou oddechnout, že americký ústavní systém počínání Trumpa koriguje.

Připomněl také, že Trumpův předchůdce Barrack Obama opakovaně vyčítal spojencům v NATO, že platí příliš málo peněz na obranu, ale nekritizoval je dost důrazně. Trump je v tomto ohledu podstatně razantnější. Podle Žantovského dokázal v této věci Trump za půl roku víc než Obama v předchozích letech.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…