Albrightová uvedla, že neví, proč mezi setkáními představitelů České republiky a USA uplynulo dlouhých 8 let, protože není součástí Trumpovy administrativy. Ale dodala, že zorganizovat takovou schůzku trvá dlouho a podílí se na tom velké množství lidí. Moderátorka připomenula spekulace médií o schůzce, které se zúčastnili i další představitelé Trumpovy vlády. Zeptala se, zda to byla běžná schůzka, či o něco výjimečnější. Albrightové návštěva přišla dlouhá a doufá, že si politici rozuměli, zvláště když se v médiích spekuluje, zda je Trump pro NATO, nebo proti. Jako moc zajímavou a výjimečnou shledala informaci, že český premiér navštívil centrálu CIA v Langley. Podle ní je důležité, že se Babiš s Trumpem bavili nejenom o firmě Huawei, ale i o plynu, protože Amerika nemá ráda to, co se děje s projektem Nord Stream, který podle ní činí Evropu závislou na ruských dodávkách.
Přednáška Madeleine Albrightové na PF UK ZDE
Dalším tématem byla kniha Fašismus–Varování, kterou Albrightová napsala a v Čechách jí vydalo nakladatelství Argo. Moderátorka se ptala, co Albrightovou přimělo knihu napsat. Albrightová zřejmě cítila skrytou otázku na Donalda Trumpa a řekla, že vždy má chuť něco psát a knihu by napsala, i kdyby byla zvolena Hillary Clintonová. „Dívala jsem se na ty věci, co se všude dějí, a společnosti jsou rozdělené, lidé nevědí, jaký dopad mají technologie na jejich život, a je tu víc a víc rozdělení,“ konstatovala bývalá ministryně a dodala, že proto se rozhodla podívat na historii fašismu a na to, co se děje v některých zemích. Znepokojující je podle ní vývoj v Maďarsku, v Turecku a ve Venezuele. Takže se rozhodla svou knihou varovat. Připomenula také blížící se výročí okupace Československa nacisty: „Proto já si myslím, že lidé musí rozumět historii a kam ty věci vedou, takže je dobré je varovat.“
Albrightová dostala také otázku, zda něco takového vidí i v ostatních zemích V4, což Albrightová potvrdila. „Mě opravdu mrzí, že když byl konec studené války, tak jsem tady dělala průzkumy a lidé chtěli být Evropané, chtěli vědět, co se to děje v Bruselu, jak ta Evropská unie funguje, a já nevím, proč se teď věci změnily. Já jsem teď byla v Polsku a tam jsou také otázky, co strana PiS dělá, co se děje se soudci a proč ta demokracie je tak komplikovaná a proč se lidé obracejí k vůdcům, kteří mají na všechno odpověď.“ Prý ji také znervózňuje, že Rusové chtějí Američany vystrnadit z Evropy, aby zde neměli žádné spojence.
Ve své knize zmiňuje i Andreje Babiše a Miloše Zemana. Prý protože je dobré vědět, jak a proč byli politici zvoleni. „Lidé zapomněli na historii této země. Pro mě je hrozně smutné, že si lidé neváží dost toho, co dělal Václav Havel. Protože když on se stal prezidentem, najednou to byla zase zlatá země a lidé si opravdu vážili toho, co on říkal a co on dělal. Když jsem se na to tak nějak dívala, tak lidi nemluví dost o tom, co on přinesl České republice. Tak proto jsem o tom psala, protože dost dobře nerozumím, jak může země, která měla jako prezidenta Václava Havla… Co se to vlastně děje, co se stalo, kdo jsou vlastně ti vůdci tady.“
Diskuze se pak, s ohledem na dnešní výročí, stočila k NATO a moderátorka se zeptala, zda byl vstup východních zemí důležitější pro ně nebo pro NATO. Podle Albrightové to bylo důležité pro obě strany a znovu zopakovala, že by ráda viděla 2 % na obranu, ale 100 % pro demokracii. „Chtěla bych vidět víc a víc demokracie. Ta dvě procenta budou, děláte tolik věcí a byli jste v Afghánistánu, ale lidi si opravdu musí uvědomovat a pamatovat si, že NATO je aliance demokracií. Podle ní je též důležité, aby NATO dokázalo reagovat na všechny současné hrozby, například v otázce kybernetické bezpečnosti.
Fotogalerie: - Proti NATO
Moderátorka zmínila i Trumpovy hrozby, že by se Amerika mohla z NATO stáhnout. Pak by NATO podle Albrightové nemohlo existovat, ale zmínila, že členové Kongresu už připravují zákon, který by měl znemožnit, aby se Amerika z NATO stáhla. Trump podle ní musí pochopit, k čemu je NATO, proč existuje a proč je to nejsilnější aliance. „Já myslím, že ten problém je v tom, že lidé nechápou, že v Bruselu není žádná krabice, do které by se dávaly peníze, ale že na tom každý musí pracovat,“ doplnila.
Na závěr dostala Madeleine Albrightová otázku, zda se zúčastní oslav 30. výročí sametové revoluce. Prý ještě neví, ale každopádně to prý připomene v Americe. „Bylo to něco fantastického a vždycky si vzpomenu, jak jsem mluvila s Jirkou Dienstbierem (st.) a on byl už ministr zahraničí a já jsem se ho ptala, čím můžu pomoct. A on řekl, abych pomohla studentům, protože to jsou ti, kteří to udělali. Pak když jsem přijela sem, tak to bylo fantastický, když jsem byla s prezidentem Havlem na Hradě. Já si myslím, že to musíme oslavovat,“ zavzpomínala. Moderátorka se ještě zeptala, co říká na to, že třicáté výročí bude Česko slavit s premiérem, který byl v KSČ, byl veden jako spolupracovník StB a jeho vládu podporují komunisté. Ale to už Madeleine Albrightová nechtěla komentovat.
Její návštěvu u příležitosti 20 let členství v NATO okomentoval nevybíravě poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. „Fyziognomie nebo fyziognomika je nevědecká nauka, podle níž lze podle vzhledu, zvláště obličeje, člověka rozpoznat jeho povahu a vlohy. Nechci se ptát, co vidíte,“ píše poslanec o bývalé ministryni.
Právník Tomáš Tyl s ní polemizoval: „Já se obávám, paní Albrightová, že tady se právě našla hrstka lidí, která odmítá zapomenout. A Vy s tím máte evidentně problém.
‚Opravdu mě mrzí, že když byl konec studené války, lidé chtěli být Evropané, chtěli vědět, co se to děje v Bruselu,‘ říká. Dodává, že nechápe, proč se věci změnily: ‚Byla jsem i v Polsku, kde je také otázka, co PiS dělá, co se děje se soudy, proč je ta demokracie tak komplikovaná, proč se lidé otáčejí k vůdcům, co mají odpověď na vše.‘
No, jak bych Vám to jen řekl, madam? Tak zaprvé lidi už nechtějí vůdce, co jim vykládají o demokracii, báječném světě plném svobody a pak jim vezmou ve jménu jakési jiné svobody a světového blaha žárovky, uchošťoury a umělohmotná brčka. Asi jsme od toho ‚být Evropany‘ očekávali trochu víc. Jistě, věci se změnily, protože svět se změnil – jen Vy jste tady pořád, paní Albrightová. My jsme před těmi 30 lety věřili, že to ‚my děláme pro sebe‘ a Vy nám nezištně pomáháte. Místo toho jsme zjistili, že jsme se stali hlupáky, loutkami ve Vaší vyšší hře – hře o prachy. Nikdo nám neřekl, že Chartu platil nějaký pan Soros, který vydělává na destabilizaci trhů. A ani dnes se nemluví o tom, že Vy máte firmu, která na ‚osvobozených územích‘ dělá zákony na míru – pro ty, kdo si zaplatí.
Chtěli jsme být Evropany, konečně narovnat hřbet skloněný pod bolševikem z Moskvy, a místo toho se stejně nebo i víc hrbíme pod stejně šíleným politbyrem v Bruselu. Chtěli jsme si žít aspoň jako Němci – když už jsme vyhráli válku a oni ji přece prohráli! A co máme dnes? Jsme německá montovna a platy jsou pořád v poměru 1:3 nebo i hůř. Jenže před 30 lety nám sem Němec aspoň nestrkal cizince, jak se o to nyní už několik let snaží. My jsme totiž, madam, na okupační vojska velice hákliví. A o to komičtěji působí, když nějaké 3–4 dny před Vaším příletem vystoupí Alexandr Vondra a řekne, že si nás sice Trump jako váží, ale že by si nás Amerika vážila mnohem víc, kdybychom tady měli radar. Jo, jasně. A nejvíc by si nás USA vážily, kdyby na Hradčanech bylo odpaliště raket země–země, ne?!
Fotogalerie: - Dny NATO
Co na tom nechápete?! Chtěli jsme být světoví právě tak, jak nám pradědové vyprávěli o první republice. Chtěli jsme svůj hrdý, samostatný, svéprávný stát. Přece tak, jak to udělal Masaryk a pak Beneš a všichni ti, co byli zakázaní. A dnes je už zase Masarykův koncept národního státu fuj a 75 % naší zahraniční politiky ve vztahu k EU spočívá v tom, že se bráníme šílenostem z Bruselu. Zákaz zbraní, nožů, olůvek…
A když tak varujete před fašismem, paní Albrightová, jak mám být klidný, když přemýšlím, kdo to vlastně vyhrál válku?! Proč se dějiny začaly vykládat ve prospěch Německa a proč tajné služby NATO řídí syn Hitlerova pobočníka, baron Freytag von Loringhoven?!
Je hrozně divná doba… Na tom se shodneme, paní Albrightová,“ zakončil svou polemiku.
K výročí vstupu do NATO promluvil také prezident Zeman v rozhovoru pro ČTK. Řekl v něm například, že po jedenáctém září bylo zřetelné, že hlavním nepřítelem NATO, ne-li jediným, je mezinárodní terorismus. „Já jsem tedy řekl, že s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje. Uplynulo 18 let a já bohužel tuto větu musím opakovat znovu, a to z toho důvodu, že někde v Kataru nebo bůhví kde dochází k vyjednávání s Tálibánem, a to za zády afghánské vlády, což nám Čechům tak trochu připomíná mnichovskou dohodu. Nu, a protože je zde únava z dlouhé války v Afghánistánu, tak zde existuje iluze, ale opravdu jenom iluze, že Tálibán už bude hodný. Tálibán nebude hodný. Jestliže dojde k dohodě s Tálibánem, ovládne opět celé území Afghánistánu a vytvoří z něho stejnou teroristickou základnu, jako byla před rokem 2001. S tím jediným rozdílem, že už tam nebude Usáma bin Ládin. Nu a protože, jak dobře víte, podporuji účast českých vojáků na afghánské misi, máme 14 mrtvých, tak ve svém projevu řeknu, že jsme zavázáni památce těchto obětí, samozřejmě nejen českých. Abychom neutíkali a nebyli zbabělci.“
Komentoval také kroky NATO proti tehdejší Jugoslávii: „Myslím si, že Česká republika byla právem poslední zemí, která dala souhlas k bombardování Jugoslávie, a to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO asi tři neděle a že by asi nebylo úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí. Mimochodem hledali jsme spojence, ale nenašli jsme je. Až později jsme našli spojence v Řecku, takže vznikla tzv. česko-řecká iniciativa. Ale mohu vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance. Na druhé straně ovšem nepovažuji vůbec za chybu bombardování Afghánistánu. To je něco, co je dle mého názoru naprosto správné. A tady máte ten rozdíl. Jugoslávie na jedné straně a Afghánistán na straně druhé.“
Jeho slova komentoval jak Jaroslav Foldyna, tak komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Podle Foldyny přiznání chyby činí z prezidenta prvního muže naší politiky. Ondráček byl ostřejší: „Věřím, že mnozí z vás toto prohlášení pana prezidenta oceníte. Možná bych ho ocenil i já, kdyby k tomu nedodával, že v podstatě souhlasí s dalším vražděním civilistů pod praporem NATO v Afghánistánu. Takže za sebe říkám. Běžte se omluvit a žádejte o odpuštění u těch pozůstalých tam.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
