Do kdy by měl být Andrej Babiš předsedou vlády? Anketa
Přítomna byla necelá desítka lidí, vesměs hostů – pracovníků ambasády a krajského úřadu. A také několik novinářů.
Mobilizace občanů
Tisková a kulturní atašé velvyslanectví Ukrajiny na úvod mj. uvedla: „Není to jen výstava fotografií, ale také velký sociální projekt. Akt agrese proti Ukrajině v roce 2014 , náhle a nečekaně, zmobilizoval celou zemi. Někdo odešel bojovat a bránit hranice svého území a další se snažili všemi způsoby pomáhat těmto odvážným lidem. V letech 2016 až 2017, kdy se Ukrajině podařilo vytvořit silnou a obranyschopnou armádu, snahy dobrovolníků byly obráceny na pomoc veteránům, kteří se vrátili z bojů. Uspořádala se řada akcí, třeba Maraton pro Ukrajinu, který nebyl dlouhý – jen dva kilometry – aby jej mohl uběhnout každý. Příspěvky pak byly věnovány do nadačního fondu, který vytvořila ukrajinská televize 1+1,“ konstatovala mluvčí a pokračovala.
„Byly pořízeny tři protézy. Ve vojenské nemocnici v Kyjevě viděla autorka hodně umívajících se, pozitivně naladěných lidí a říkala si, že je dobré zaznamenat optimismus lidí, kteří se vrátili z války, nemají ruku nebo nohu a mohou inspirovat i další lidi. V projektu bylo patnáct veteránů. Výstava putovala po Ukrajině i v zahraničí a v rámci toho se vybíraly pro nadaci příspěvky, ze kterých se kupovaly další protézy nebo se jim poskytovala psychologická pomoc.“
Vydal se také charitativní časopis, který stojí deset dolarů, „a tím pádem se každý může zapojit zakoupením časopisu nebo může poukázat peněžní dar charitativní nadaci,“ ukončila svůj projev kulturní a tisková atašé velvyslanectví Ukrajiny.
Naše krize demokracie je totožná s Ukrajinou
Poté se ujal slova hejtman Bernard. V úvodu svého emotivního projevu připomněl výročí naší sametové revoluce: „Rok 2019 je 30 let od sametové revoluce. My jsme v Plzeňském kraji přemýšleli, jak to oslavit, protože přechod k demokracii se nám úplně nevede a zažíváme jakousi krizi demokracie. To samé zažívají i naši přátelé z Ukrajiny. My jsme tento rok nazvali ‚Mobilizace občanské společnosti 2019‘. Ten název je velmi výstižný. Často jsme velice lhostejní k tomu, co se děje poblíž nás. Ono to není tak daleko,“ upozornil hejtman a připomněl: „Jako členové EU bychom měli daleko více pomáhat Ukrajině v jejím přerodu a aby do budoucnosti byla s námi a s Evropskou unií.“
Komunistická genocida
„Když skončila první světová válka, tak spousta národů měla nárok na svůj stát. Druhý nejpočetnější slovanský národ, to byla Ukrajina, ten tu možnost neměl. Tam vznikl zásadní problém, že se země stala součástí komunistického režimu, který se samozřejmě obával touhy Ukrajinců po svobodě,“ konstatoval hejtman Bernard, mínící SSSR. „Udělal obrovský zločin v Evropě, obrovskou genocidu, která nebyla vyvolána tím, že nebylo jídlo a obilí. Ona byla vyvolána uměle, aby ponížila ukrajinský národ a aby se zamezilo tomu, že bude někdy nebezpečím pro komunistický režim. Nejhorší smrtí, kterou známe, což je smrt hladem. V této civilizované Evropě, včetně Československa, se veřejnost zmohla na pár krátkých článků v novinách.“
Svobodu v pětačtyřicátém nám přinesli hlavně Ukrajinci
„Další důvod, který mne napadá je, že si asociujeme osvobození naší země s Rudou armádou,“ uvedl sociálnědemokratický hejtman Bernard. „K tomu máme synonymum ruští vojáci. A ono to není jen tak pravda. Ano, ruští vojáci tam byli, ale byli tam také Bělorusové, Kazaši a druhá nejpočetnější skupina, která osvobozovala naši zemi v rámci Rudé armády, byli právě Ukrajinci. A ty tisíce lidí, kteří osvobozovali naši zemi, ti byli také z Ukrajiny.“
„Další je událost v roce 1986, kdy zoufalý komunistický režim, který nedbal ani základních bezpečnostních pravidel, způsobil největší jadernou katastrofu v dějinách světa,“ připomněl černobylskou tragédii hejtman. „Tisíce lidí se obětovaly, aby nepřerostla do globálních rozměrů. Kdyby nezabránili šíření této katastrofy, tak by dopady této události byly větší i v naší zemi,“ ocenil zásluhy Ukrajinců Josef Bernard. Trápí ho lhostejnost našich spoluobčanů v období po roce 2014, „kdy samostatná Ukrajina byla napadena bandity ze sousední země, kteří se ani nehlásili ke své národnosti a po nějaké době to lhaní bylo tak nedůstojné a v mezinárodní diplomacii se nedalo ustát, tak se odhalilo, že jsou to ruští vojáci. Dnes Ukrajina zažívá přelomové období. Má to velice těžké a myslím si, že oprávněně od nás očekává solidaritu. Ti lidé mne fascinují,“ pravil hejtman a zasnil se ve vzpomínce na cvičící mužská těla bez nohy či ruky. „ Mohou být inspirací pro nás všechny. Jsou hrdinové nejen ve válce, ale i v dalším životě. Z jejich tváří vyzařuje štěstí, spokojenost a radost ze života,“ konstatoval představitel Plzeňského kraje.
Psali jsme:
Pro Rusy jejich zranění či padlí nemají cenu, naopak Ukrajina má své obdivované idoly
Velvyslanec Ukrajiny nešetřil díky. „Je to pro nás morální podpora, která je mnohdy důležitější než materiální, abychom cítili, že v této válce nejsme sami. Projekt ukazuje, co všechno člověk dokáže. Jsou vítězové i ve válce i v obyčejném životě. Jsou nám příkladem a inspirací.“
Druhá strana této výstavy připomíná podle Jeho Excelence, že ukrajinsko-ruská válka pokračuje. „Nehledě na to, že v evropských novinách se o tom prakticky nedočtete a jen velmi vzácně něco vidíte v televizi, tak tato válka existuje. Skoro každý den máme ztráty. Před několika dny padli tři ukrajinští vojáci, další den jeden. Válka pokračuje. Projekt je pro nás důležitý i proto, že ukazuje, že my Ukrajinci dokážeme uctívat své hrdiny, padlé i zraněné. Na rozdíl od našich nepřátel. I na druhé, ruské straně jsou také padlí a zranění, ale oficiálně tam nejsou. Proto je nikdo neuctívá, protože tam prý nejsou. To je rozdíl ukrajinské a ruské strany. Jsou tam tisíce lidí s takovýmito zraněními, ale v Rusku nejsou vyhledáváni, nejsou zmiňováni, protože tam podle Ruska prostě nejsou.“
Válčíme i za Evropu!
„Druhý problém je, že ti vojáci na druhé straně vlastně nevědí, za co bojují. Za cizí území. My přesně víme, za co naši vojáci bojují: za naši svobodu, nezávislost, za evropské země. Protože na východě Ukrajiny bráníme nejen sebe, ale celou Evropu. Proto si vážíme vaší podpory a solidarity,“ poděkoval ještě v samotném závěru svého vystoupení velvyslanec Jevhen Perebyjnis.
Výstava fotografií ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje tak byla zahájena...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
