Dvořák v podcastu Nory Fridrichové popsal svou listopadovou cestu na Ukrajinu, kterou absolvoval společně s kolegou Ivanem Trojanem v rámci humanitární mise Paměti národa. Do Kyjeva přivezli zdravotnické vybavení pro tamní lékaře a už při příjezdu zažili momenty, které Dvořák označil za jedny z nejsilnějších ve svém životě.

Podle Dvořáka se atmosféra změnila hned za polsko-ukrajinskou hranicí. „Když jsme přejeli polsko-ukrajinské hranice, tak ti ukrajinští kluci, co s námi jeli, nám říkali, že nás vítají ve válce. A já jsem si to najednou uvědomil, že nevíš minuty, kdy může něco přiletět.“ Přestože měli při pobytu v Kyjevě štěstí na relativně klidné období kvůli návštěvě americké delegace, realita se ozvala okamžitě po jejich odjezdu. „Hned druhý den po našem odjezdu to tam Rusové znovu nasypali a zemřelo při náletu asi sedm lidí.“

Dvořák v podcastu popsal i neustálou hrozbu útoků, která je pro Ukrajince každodenností. „Jinak tam lítá při běžném útoku třeba 400 dronů a raket.“ Vysvětloval rozdíly mezi typy útoků a šancemi na únik do krytu: „Když letí šáhid, tak je relativně čas se ještě schovat do krytu. Ale ve chvíli, kdy tam letí iskander, který letí dva kilometry za vteřinu, tak ve chvíli, kdy to začne v Kyjevě houkat, tak už to prakticky dopadá a je to potom jenom o štěstí.“

Přesto se podle něj lidé v Kyjevě snaží vést běžný život. „Jinak se ale v Kyjevě snaží žít normální život, protože jinak by v tom krytu byli nepřetržitě. Ti lidé jsou běžně v restauraci, dávají si kávu stejně jako my, ale rozdíl je v tom, že tam lítají bomby.“ Vyzdvihl jejich odvahu i vděk za pomoc zvenčí. „Je to statečný národ a bylo zvláštní, že oni nám pořád děkovali za naše dary a my jsme jim říkali, že naopak my musíme děkovat jim, protože oni drží toho Rusa.“

Dvořák zároveň kritizoval pomalé reakce Západu: „Evropská unie i Spojené státy jednají pozdě, ony měly toho Rusa zastavit už ve chvíli, kdy napadl Ukrajinu… Reakce už měla přijít v době, kdy si Rusko přivlastnilo Krym.“

Jedním z nejsilnějších momentů jeho mise byla návštěva hřbitova ve Lvově. „Třeba tady ta mladá slečna, do té jsem se úplně zamiloval a až tam příště přijedu, dovezu jí kytku, vím přesně, kde leží,“ popsal Dvořák a dodal, že stovky hrobů působily až surrealisticky. „Oni tomu říkají Marsova pole a už tam bagr připravuje místo pro další hroby.“

Další silný zážitek následoval při setkání s vojákem, který přišel při útoku dronu o obě nohy. „Přežil díky našemu vybavení a nejsilnější bylo, že když se dozvěděl o naší další misi, tak přijel do Kyjeva a přišel nám s protézami na nohou poděkovat,“ uvedl herec. „To byly silné momenty pro mě.“

Dvořák v závěru zdůraznil, že přímá zkušenost z válkou zasažené země mění pohled na vše. „Když si člověk vyslechne některé jejich zážitky, tak si uvědomí, jak my se máme dobře a bezpečně… Statisíce lidí umírají kvůli tomu, že se někdo pře o sféry vlivu, je to úplný nesmysl.“

Psali jsme:

Oni na nás kašlou. Evropští lídři potichu k Ukrajině

Rusko tleská Trumpově bezpečnostní strategii

Krása: Cpeme miliardy do zničené Ukrajiny, kde snad všichni kradou

Válka je zlo! Zemřel asi poslední účastník Pražského povstání