Dvořák v podcastu Nory Fridrichové popsal svou listopadovou cestu na Ukrajinu, kterou absolvoval společně s kolegou Ivanem Trojanem v rámci humanitární mise Paměti národa. Do Kyjeva přivezli zdravotnické vybavení pro tamní lékaře a už při příjezdu zažili momenty, které Dvořák označil za jedny z nejsilnějších ve svém životě.

Podle Dvořáka se atmosféra změnila hned za polsko-ukrajinskou hranicí. „Když jsme přejeli polsko-ukrajinské hranice, tak ti ukrajinští kluci, co s námi jeli, nám říkali, že nás vítají ve válce. A já jsem si to najednou uvědomil, že nevíš minuty, kdy může něco přiletět.“ Přestože měli při pobytu v Kyjevě štěstí na relativně klidné období kvůli návštěvě americké delegace, realita se ozvala okamžitě po jejich odjezdu. „Hned druhý den po našem odjezdu to tam Rusové znovu nasypali a zemřelo při náletu asi sedm lidí.“

Dvořák v podcastu popsal i neustálou hrozbu útoků, která je pro Ukrajince každodenností. „Jinak tam lítá při běžném útoku třeba 400 dronů a raket.“ Vysvětloval rozdíly mezi typy útoků a šancemi na únik do krytu: „Když letí šáhid, tak je relativně čas se ještě schovat do krytu. Ale ve chvíli, kdy tam letí iskander, který letí dva kilometry za vteřinu, tak ve chvíli, kdy to začne v Kyjevě houkat, tak už to prakticky dopadá a je to potom jenom o štěstí.“