„Ústavní právníci se zabývají ústavní krizí, která z pohledu okolního světa není ničím jiným než ubohou šaškárnou a zvedá místo koutků úst k smíchu jen obočí nad trapností děje i hlavních kašparů. Kdo ještě ví, že šrapnelem, který to odstartoval, bylo odvolání člověka, který zapomněl, že si tu galerii, co vede, ještě nekoupil. Komu záleží na mouřenínovi, jenž posloužil a může jít – poté, co si pár týdnů ještě užije almužnu mzdy ministra,“ začíná Mertlík svůj komentář opírající se o události posledních měsíců točící se kolem postu ministra kultury.

A pak pokračuje v narážkách na sametovou revoluci. Prý záleží na publiku, „jak dlouho chce tu frašku sledovat, než někdo vykřikne: ‚Slezte z jeviště, podvodníci!‘ a další se přidají, nelitujíce vstupného. I tak se to vyplatí! Nic nedejte na to, pokud se znovu – jako před třiceti lety – pokusí sehrát závěrečný ‚Vítr z hor!‘, a žeňte je sami až za vesnici. Jako byste je neznali, vždyť už u nás hráli! Vzpomínáte?“

„Přijeli s kraválem na cizím žebřiňáku, žrali a lemtali, zatímco nás jen sliby krmili. Na podzim, když foukalo ze strnišť, sehráli ‚Vítr z hor‘, ukradli poslední slepici a zmizeli. Jen na tak dlouho, než sehnali nové kostýmy a pár mladších darmožroutů,“ pokračuje Mertlík v úvodu, načež začíná komentovat, že Senát těsnou většinou schválil návrh ústavní žaloby na Miloše Zemana pro hrubé porušení Ústavy České republiky.