Karikatury jsou občas důvodem i pro rezignaci politika. Na jaře 2006 musela např. opustit svůj post švédská ministryně zahraničí Laila Freivaldsová, která nechala odstranit z webu pravicové politické strany karikaturu proroka Mohameda. Ministryně se tehdy ocitla pod palbou médií i veřejnosti a nakonec byla nucena pod tímto nátlakem rezignovat. Freivaldsová se dopustila i dalších politických přešlapů, ale její rozhodnutí omezit tímto způsobem svobodu slova zakotvenou ve švédské ústavě bylo pomyslnou poslední kapkou.
Bez tragického vyústění zatím pokračuje i příběh švédského karikaturisty Larse Vilkse, který už ovšem čelí výhrůžkám usmrcení ze strany islamistů již od roku 2007, kdy byla poprvé ve švédském médiu otištěna jeho karikatura proroka Mohameda. Teroristická organizace Al-Kájda tehdy vypsala odměnu za jeho hlavu ve výši 100 000 dolarů. O tři roky později byl uskutečněn další pokus o jeho zavraždění. Vilks žije pod policejní ochranou a má ve svém domě instalována i vlastní zabezpečení, aby mohl dalšímu případnému útoku úspěšně čelit.
V reakci na další pokusy o jeho zavraždění publikovaly v březnu 2010 přední švédské deníky Vilksovu karikaturu, na které je prorok Mohamed vyobrazen se psím tělem. Vilks i přes prakticky každodenní obavy o svůj život vždy prohlašoval, že ničeho nelituje a veřejně činným zůstává do dnešních dní. „Týdeník Charlie Hebdo byl skutečnou oázou statečnosti. Jen velmi málo dalších autorů karikatur bylo tak troufalých jako oni.“, vyjádřil se včera po krvavých událostech v Paříži pro server France24.com Vilks na adresu svých zemřelých kolegů.
Fotogalerie: - Charlie Hebdo obrazem
Do problémů se kvůli publikován karikatur zesměšňujících proroka Mohameda dostal i dánský karikaturista Kurt Westergaard. Na začátku roku 2008 dánská policie zatkla pachatele pocházející z arabského světa, kteří plánovali jeho usmrcení. Švédská média se po tomto odhalení za Westergaarda veřejně postavila a na jeho podporu opět publikovala některé z jeho karikatur, které vytvořil o tři roky dříve a jenž rovněž vyvolaly rozsáhlé nepokoje. Ve větších dánských městech následně propukly neméně vážné nepokoje organizované mladými muslimy i v roce 2008.
Dalšímu pokusu o zavraždění Westergaarda zabránila dánská policie zkraje na přelomu let 2009 a 2010. Mladík somálského původu se tehdy pokusil vniknout do Westergaardova domu, ale policie jej stihla zadržet. Později se potvrdilo, že šlo o útok koordinovaný s teroristickou organizací. Somálec udržoval kontakt se somálskou teroristickou organizaci Šabáb. Média rovněž tehdy informovala, že extremisté vypsali za usmrcení Westergaarda odměnu ve výši jednoho milionu dolarů. Westergaard čelil podle informací norské a dánské zpravodajské služby hrozbě likvidačního útoku i v září 2011, kdy byl na turné v Norsku.
V létě 2012 byli odsouzeni čtyři pachatelé za plánování útoku na redakci deníku Jyllands-Posten na dvanáct let a celý případ byl opět spjatý s Westergaardem. Teroristický útok proti dánskému deníku plánovali pachatelé dle svého doznání jako pomstu za to, že Jylland-Posten v roce 2005 publikoval Westergaardovy karikatury zesměšňující proroka Momameda. Mezi jinými tehdy Westergaard vytvořil dnes již legendární obrázek, na kterém má Mohamed místo turbanu umístěny bomby. Pachatelé byli ve spolupráci dánské a švédské policii zajištěni o dva roky dříve.
- TÉMA: Masakr v Paříži
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
