Historik Kyncl, který vytáhl kauzu „udavačka z Lidic“, zpochybnil dceru pamětnici i Stehlíka: Oběť, která se nehodí do národního příběhu. Jako Milada Horáková

06.07.2020 20:38 | Zprávy
autor: mp

Historik Vojtěch Kyncl se vložil do sporu o Lidice, přesněji řečeno do sporu o to, zda jedna z obyvatelek obce udala nacistům svou sousedku se židovskými kořeny. To vše ještě předtím, než Němci obec srovnali se zemí. Podle Kyncla je 75 let po válce čas podívat se pravdě do očí, uvědomit si, že i někteří Češi se za druhé světové války nechovali čestně a je načase uctít lidi, kteří padli za oběť udavačům, násilníkům a prospěchářům.

Historik Kyncl, který vytáhl kauzu „udavačka z Lidic“, zpochybnil dceru pamětnici i Stehlíka: Oběť, která se nehodí do národního příběhu. Jako Milada Horáková
Foto: Hans Štembera
Popisek: Památník Lidice

Reportéři ČT Marka Wollnera přišli v červnu roku 2019, v níž bylo řečeno, že ještě předtím, než byla vesnice Lidice vypálena Němci, jedna z obyvatelek nacistům udala svou podnájemnici se židovskými kořeny. Proti reportáži protestovaly děti lidických žen a také Jana Bobošíková, která dala ve svém pořadu prostor dceři obviněné lidické ženy. Pořad Reportéři byl kvůli odvysílané reportáži vystaven nemalé kritice.

Historik Vojtěch Kincl, který s objevem „udavačky z Lidic“ přišel, vstoupil znovu do polemiky a v komentáři pro server Echo24.cz poznamenal, že nastal čas podívat se pravdě do očí.

„Otevření archivů v České republice, Německu a Polsku na přelomu tisíciletí přineslo nevídané možnosti poznání válečného a poválečného dění. Když jsem v roce 2005 v Ludwigsburgu poprvé držel v ruce stovky protokolů lidí, kteří páchali za války neskutečné zlo, ale po pádu nacistického režimu žili poklidným životem, bylo to jako se dívat na minulost očima vrahů. Tři sta z nich se účastnilo oné noci v Lidicích a stovky dalších vraždily jako členové gestapa nebo popravčích čet na popravištích po celém protektorátu. Najednou se dala popsat jejich ochota podílet se na zločinech proti lidskosti. Mnozí rádi věřili Hitlerovi o nadřazené rase a národu, jiní chtěli krást, další zabíjet, jiní stáli opodál, aby jako diváci přihlíželi bezpráví. Naproti tomu stály příběhy přeživších žen, které se po válce musely vyrovnávat v každodenním boji o smysl života,“ začal Kyncl.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Vít Rakušan byl položen dotaz

Co přesně byste nyní udělal jinak?

V čem jste podle vás byli málo odvážní? A nemyslíte, že řadu voličů mohl odradit i ten váš boj s dezinformacemi, za který jste schovávali podle mě spíše jen snahu umlčet jiný názor? Nebo jinak, co jste udělali pro svobodu slova, a proto, aby se lidé nebáli říkat své názory nahlas, což se děje?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Migranti pro ČR povinně. Je jasno, co Rakušan podepsal, hrozí Kotzian

4:40 Migranti pro ČR povinně. Je jasno, co Rakušan podepsal, hrozí Kotzian

Převzít migranty, nebo platit. Tuto volbu mají členské státy EU po přijetí migračního paktu. Nová če…