Historik Kyncl, který vytáhl kauzu „udavačka z Lidic“, zpochybnil dceru pamětnici i Stehlíka: Oběť, která se nehodí do národního příběhu. Jako Milada Horáková

06.07.2020 20:38 | Zprávy

Historik Vojtěch Kyncl se vložil do sporu o Lidice, přesněji řečeno do sporu o to, zda jedna z obyvatelek obce udala nacistům svou sousedku se židovskými kořeny. To vše ještě předtím, než Němci obec srovnali se zemí. Podle Kyncla je 75 let po válce čas podívat se pravdě do očí, uvědomit si, že i někteří Češi se za druhé světové války nechovali čestně a je načase uctít lidi, kteří padli za oběť udavačům, násilníkům a prospěchářům.

Historik Kyncl, který vytáhl kauzu „udavačka z Lidic“, zpochybnil dceru pamětnici i Stehlíka: Oběť, která se nehodí do národního příběhu. Jako Milada Horáková
Foto: Hans Štembera
Popisek: Památník Lidice

Reportéři ČT Marka Wollnera přišli v červnu roku 2019, v níž bylo řečeno, že ještě předtím, než byla vesnice Lidice vypálena Němci, jedna z obyvatelek nacistům udala svou podnájemnici se židovskými kořeny. Proti reportáži protestovaly děti lidických žen a také Jana Bobošíková, která dala ve svém pořadu prostor dceři obviněné lidické ženy. Pořad Reportéři byl kvůli odvysílané reportáži vystaven nemalé kritice.

Historik Vojtěch Kincl, který s objevem „udavačky z Lidic“ přišel, vstoupil znovu do polemiky a v komentáři pro server Echo24.cz poznamenal, že nastal čas podívat se pravdě do očí.

„Otevření archivů v České republice, Německu a Polsku na přelomu tisíciletí přineslo nevídané možnosti poznání válečného a poválečného dění. Když jsem v roce 2005 v Ludwigsburgu poprvé držel v ruce stovky protokolů lidí, kteří páchali za války neskutečné zlo, ale po pádu nacistického režimu žili poklidným životem, bylo to jako se dívat na minulost očima vrahů. Tři sta z nich se účastnilo oné noci v Lidicích a stovky dalších vraždily jako členové gestapa nebo popravčích čet na popravištích po celém protektorátu. Najednou se dala popsat jejich ochota podílet se na zločinech proti lidskosti. Mnozí rádi věřili Hitlerovi o nadřazené rase a národu, jiní chtěli krást, další zabíjet, jiní stáli opodál, aby jako diváci přihlíželi bezpráví. Naproti tomu stály příběhy přeživších žen, které se po válce musely vyrovnávat v každodenním boji o smysl života,“ začal Kyncl.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Co přesně hodláte dělat proto, aby se Ukrajinci po válce vrátili domů?

A proč poskytujeme azyl i mužům, kteří by měli svou zemi bránit? Ještě otázka, je podle vás pro nás přínosem a případně jakým, když tu u po válce Ukrajinci zůstanou, protože teď tvrdíte, že pro nás přínosem jsou, pak zase, že se budete snažit o jejich návrat, upřímně se v těch vašich prohlášeních vů...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Svátek české armády. Panoptikum při schvalování od účastníka

4:44 Svátek české armády. Panoptikum při schvalování od účastníka

HISTORIE BEZ HYSTERIE „Během následujících let musela z ústavu odejít více než desítka graduovaných …