Historik vysvětloval příčiny února 1948: Prezident po mrtvicích, slabí politici a Sověti s ohromnou vůlí

25.02.2014 21:14

Pro mladé lidi není komunistický režim z let 1948 až 1989 tak palčivým tématem jako pro lidi, kteří období prožili. Podle historika Oldřicha Tůmy je to přirozený vývoj. To ale nemění nic na tom, že komunistický režim poslal soudní cestou na smrt 248 lidí, z toho jednu jedinou ženu. Proč za to nebyl téměř nikdo potrestán? A proč nebyla zakázána komunistická strana po roce 1989? Odborník odpovídal nejen na tyto dotazy v pořadu Hyde park České televize.

Historik vysvětloval příčiny února 1948: Prezident po mrtvicích, slabí politici a Sověti s ohromnou vůlí
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Milouš Jakeš

Historik Oldřich Tůma se v úterním Hyde parku České televize věnoval tématu Vítězného února. Dnes je tomu přesně 66 let, co se moci nejen v Čechách a na Moravě chopili komunisté a uvedli do chodu vraždící mašinerii. Přes dvě stě lidí bylo popraveno a velká řada jich skončila v likvidačních táborech, např. v uranových dolech. Stranou historikovy pozornosti nezůstaly ani výroky komunistické poslankyně Marty Semelové, která relativizovala justiční vraždu Milady Horákové.

Vpadli by k nám Sověti v roce 1948?

„Prezident Beneš nakonec zůstal sám a čelil komunistickým politikům sám," poznamenal hned v úvodu pořadu historik s tím, že tehdejší demokratičtí politici selhali, ale nesmíme zapomínat také na to, že komunisté skutečně měli nemalou podporu společnosti. Byť ne všichni voliči, kteří KSČ volili, počítali s tím, že za dva roky zde nastane takováto změna režimu. Rozhodně ale nejde říci, že by se demokratičtí politici dopustili zrady, nepostupovali však dostatečně razantně.

Do jisté míry selhal také prezident Edvard Beneš. Mohlo se mu totiž tehdy zdát, že v příštích volbách mohou komunisté oslabit. Mohl, ale nemusel předpokládat, že příští volby už budou zmanipulované. „Také jeho zdravotní stav byl tehdy velmi křehký, koneckonců půl roku poté zemřel," podotkl host s tím, že tehdejší prezident také prodělal mozkové mrtvice.

Nesmíme zapomínat ani na tehdejší geopolitickou situaci a sílu Sovětského svazu. Je otázkou, zda by Česko mohlo jít rakouskou či finskou cestou. „Sovětům velice zásadně šlo o to, aby Československo ovládli. Jestli by byl Stalin ochoten vojensky zasáhnout, to myslím dneska nejsme schopni říct,“ podotkl Tůma. Případný vojenský zásah ale rozhodně nebylo možné označit za jistý, byť bylo zřejmé, že Československo vycházelo vstříc Sovětskému svazu již za války.

Lze srovnávat nacismus a komunismus?

Jeden z diváků chtěl od historika také slyšet, jak se dívá na výrok komunistické poslankyně Marty Semelové, která v přímém přenosu v České televizi zpochybňovala justiční vraždu Milady Horákové. Poukazovala totiž na to, že se Horáková doznala k podvratné činnosti.

„Byla to justiční vražda. Byl to politický proces, který měl odstrašit od činnosti proti režimu lidi, kteří s ním nesouhlasili," zdůraznil Tůma s poukazem na to, že se Milada Horáková nedopustila ničeho protizákonného ani podle tehdejšího práva. Horáková se zasazovala především o obhajobu svobod občanů a pokud by komunisté opravdu byli moderní levicovou stranou, jak dnes tvrdí, hlásili by se k myšlenkám Horákové také. Je třeba mít na paměti, že popraveno bylo 248 lidí, z toho 247 mužů a jediná žena - Milada Horáková. Alespoň podle Tůmy. Výroky Marty Semelové prý nepředstavují ani prostor pro nějakou relevantní debatu.

Historici se snaží všechny události posuzovat komplexně, ale každý historik do svých tezí promítá i své vidění světa.

Semelová zároveň zdůrazňovala, že nejde srovnávat působení nacistů a komunistů. Podle Tůmy jde o debatu, která se vede již dlouhou dobu. Oba ty režimy způsobily úmrtí milionů lidí a z tohoto hlediska je srovnat lze. V čistě českém kontextu byli nacisté krutější.

Zákaz komunistické strany

Tůma se vyjádřil také k tématu potrestání komunistických zločinů. V Německu prý došli mnohem dál než další postkomunistické země. V Německu byli souzeni i politici za svá politická rozhodnutí. „U nás se šlo jinou cestou potrestání jednotlivých zločinů,“ poznamenal Tůma. Nedokázal by si představit, že by např. komunistická strana byla zrušena v roce 1989, především proto, že zde byla zprvu budována vláda jakéhosi národního smíření.

„Já si osobně myslím, že je lepší vědět, s kým máme tu čest, než kdybychom to museli nějak složitě rozkrývat,“ zmínil dále historik k možnému přejmenování komunistické strany. To jsou otázky, kterými se zabývají historici a lidé, kteří onu dobu zažili. Pro ty to jsou otázky velmi palčivé. Lidé narození např. po roce 1989 se o tom dočtou v knihách, ale už to pro ně není tak palčivé téma. Tůma to považuje za přirozený vývoj.

„Názory na dějiny jsou různé,“ poznamenal v závěru svého vystoupení Tůma.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …