Historik vysvětloval příčiny února 1948: Prezident po mrtvicích, slabí politici a Sověti s ohromnou vůlí

25.02.2014 21:14 | Zprávy

Pro mladé lidi není komunistický režim z let 1948 až 1989 tak palčivým tématem jako pro lidi, kteří období prožili. Podle historika Oldřicha Tůmy je to přirozený vývoj. To ale nemění nic na tom, že komunistický režim poslal soudní cestou na smrt 248 lidí, z toho jednu jedinou ženu. Proč za to nebyl téměř nikdo potrestán? A proč nebyla zakázána komunistická strana po roce 1989? Odborník odpovídal nejen na tyto dotazy v pořadu Hyde park České televize.

Historik vysvětloval příčiny února 1948: Prezident po mrtvicích, slabí politici a Sověti s ohromnou vůlí
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Milouš Jakeš

Historik Oldřich Tůma se v úterním Hyde parku České televize věnoval tématu Vítězného února. Dnes je tomu přesně 66 let, co se moci nejen v Čechách a na Moravě chopili komunisté a uvedli do chodu vraždící mašinerii. Přes dvě stě lidí bylo popraveno a velká řada jich skončila v likvidačních táborech, např. v uranových dolech. Stranou historikovy pozornosti nezůstaly ani výroky komunistické poslankyně Marty Semelové, která relativizovala justiční vraždu Milady Horákové.

Vpadli by k nám Sověti v roce 1948?

„Prezident Beneš nakonec zůstal sám a čelil komunistickým politikům sám," poznamenal hned v úvodu pořadu historik s tím, že tehdejší demokratičtí politici selhali, ale nesmíme zapomínat také na to, že komunisté skutečně měli nemalou podporu společnosti. Byť ne všichni voliči, kteří KSČ volili, počítali s tím, že za dva roky zde nastane takováto změna režimu. Rozhodně ale nejde říci, že by se demokratičtí politici dopustili zrady, nepostupovali však dostatečně razantně.

Do jisté míry selhal také prezident Edvard Beneš. Mohlo se mu totiž tehdy zdát, že v příštích volbách mohou komunisté oslabit. Mohl, ale nemusel předpokládat, že příští volby už budou zmanipulované. „Také jeho zdravotní stav byl tehdy velmi křehký, koneckonců půl roku poté zemřel," podotkl host s tím, že tehdejší prezident také prodělal mozkové mrtvice.

Nesmíme zapomínat ani na tehdejší geopolitickou situaci a sílu Sovětského svazu. Je otázkou, zda by Česko mohlo jít rakouskou či finskou cestou. „Sovětům velice zásadně šlo o to, aby Československo ovládli. Jestli by byl Stalin ochoten vojensky zasáhnout, to myslím dneska nejsme schopni říct,“ podotkl Tůma. Případný vojenský zásah ale rozhodně nebylo možné označit za jistý, byť bylo zřejmé, že Československo vycházelo vstříc Sovětskému svazu již za války.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

K tomu vašemu sběru podpisů na kandidátky

Nepřijde mi to špatný nápad, ale na druhou stranu, to nemáte nic důležitějšího na práci, než sbírat podpisy? Zaznamenal jsem, že ke sběru dochází třeba i v době, kdy jedná Sněmovna. Proč je nesbíráte třeba o víkendu či ve volném čase? A když už sbíráte podpisy pro nominaci a pak logicky i hlasy pro ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Akci Milionu chvilek navštívili lidé od Turka a Vidlák. I s transparenty

18:55 Akci Milionu chvilek navštívili lidé od Turka a Vidlák. I s transparenty

Ve středu 7. května se v centru Prahy uskutečnila veřejná akce Milionu chvilek pro demokracii pod he…