Bilance zahraniční politiky vlády Petra Fialy
Předseda vlády i vláda vystupovali velmi aktivně, jejich politika kopírovala směr určovaný Evropskou komisí a klíčovými státy Evropské unie a NATO. Lze vyzdvihnout snahu vlády o jednotu v rámci Evropské unie. V rámci NATO to byl jiný příběh. Tam vláda chybně vsadila na stále proměnnou koalici ochotných. Koalice ochotných je toliko platforma, ne spojenectví, proto na ni není možné spoléhat, vybočuje z uzavřené alianční smlouvy. Ad hoc spojenectví trvá také ad hoc, pro jediný případ. Není divu, že jsme tak prožili období zmatení, nebylo jasné, kdo je náš spojenec. Byly to USA i po prezidentských volbách? A kdo v Evropě? Byli jsme svědky mnoha summitů a jednání s námi i bez nás. Tedy obecně shrnuto: mnoho aktivity bez schopnosti vnímat změnu poměrů sil mezi hlavními aktéry světového dramatu.
Jako úspěch byla prezentována „muniční iniciativa“. Nejsem s to ji posoudit, protože neznám všechny důvody pro její vznik a jaký měla a má reálný efekt. To nám jednoho dne sdělí historici.
Ukrajina a hledání míru
Mír na Ukrajině musí vycházet z globální dohody mezi hlavními mocnostmi. Mír na Ukrajině mohou podepsat jen válčící strany, tedy Ukrajina a Rusko. Ukrajina je ve složité situaci, Evropa ji silně podporuje v pokračování bojů, USA jsou vstřícné ke kompromisu, k okamžitému ukončení války. Evropa je s to Ukrajině dodat peníze, munici a zbraně. Evropa financuje chod Ukrajiny jako státu. Nepošle jí na bojovou linii vojáky. Tento stav vyhovuje Rusku a čím déle bude trvat, tím pro něj lépe.
Zeměkoule se všem otáčí tou samou rychlostí, čas mají všichni stejný. Půjde jen o to, kdo a jak jej naplní. USA a Rusko pokročily v jednání. Prezident Trump zve do klubu nejvyspělejších ekonomik G20 znovu Rusko. USA operují při pobřeží Venezuely, aniž by to vzbudilo odpor jiných mocností. USA očividně se souhlasem mocných států považují tento prostor za prostor svého zájmu, zájmu znovu získat ropná zařízení, která jim bývalý prezident Venezuely Hugo Chávez zestátnil. V logice vývoje USA na oplátku respektují jiné státní a národní zájmy jiných mocností včetně Ruska.
Mír v dějinách lidstva, aby byl udržitelný, musí vycházet z rovnováhy sil a zájmů. Proto cesta k míru na Ukrajině jde přes USA. Evropa nehraje klíčovou roli.
Role a výsledky české diplomacie
Anketa
Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?
94%
4%
hlasovalo: 10954 lidí
Nasazením nejvyšších představitelů (hlav států) jiných států byli osvobozeni státní příslušníci například USA, Francie, Švýcarska a Japonska. Naše ministerstvo zahraničních věcí neudělalo, kromě formálních kroků, nic, aby byl Jan Darmovzal osvobozen. Rodiče Jana Darmovzala měli jen dva 5minutové telefonní rozhovory. Janu Darmovzalovi, našemu občanovi, nebyla umožněna ani návštěva našeho konzula. To je ostuda české diplomacie. Věci může pomoci jen osobní nasazení prezidenta republiky Petra Pavla, jednoznačná podpora vlády a nového ministra zahraničních věcí.
Politika Jana Lipavského vedla dále ke zhoršení našich vztahů k sousedům. Opět jen ve jménu vytváření ministrova obrazu na vnitropolitické scéně.
Psali jsme:
Symboly, společenská nálada a zahraniční politika doma
Válka je pokračování politiky jinými prostředky. Její příčiny jsou politické a její řešení je také možné jen politicky. I kapitulace je politické rozhodnutí, natož mírová smlouva. Válka především vyčerpává Ukrajinu, a také Rusko. Bojová fronta se nehýbe a lidé denně – na frontě i v zázemí – umírají. Únava z tématu je také u nás doma. Volební výsledky jsou toho dokladem. Lidé chtějí konec války. Proto vidíme změny, i symbolické. Nálada u nás se neodlišuje od nálady v jiných státech EU. Nedomnívám se, že by nový styl politiky měl mít ohrožující dopad na mezinárodní vztahy.
Psali jsme:
Vztahy se Slovenskem a výhled české diplomacie
Vždycky jsem podporoval spolupráci v rámci V4. Byl jsem odpůrcem našeho poučování Slováků a Maďarů, co mají správně dělat. To skončilo. Naše vztahy jsou příliš historicky provázané, že ani nějaké časově omezené výkyvy je nemohou ohrozit. Do budoucna je žádoucí se svými sousedy vycházet mimořádně dobře, ať je u moci Petr, nebo Pavel.
| Cyril Svoboda je právník, vysokoškolský pedagog a dlouholetý politik. V minulosti působil jako ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády, byl předsedou KDU-ČSL a místopředsedou Poslanecké sněmovny. Dlouhodobě se věnuje zahraniční politice, mezinárodním vztahům a ústavním otázkám. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že Jan Lipavský neodvedl jako ministr zahraničí dobrou práci?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
