Cvek tvrdí, že rolí vědců a kritických badatelů od samého počátku vzestupu moderní vědy, tedy od Galilea Galileiho, který zbořil představu lidí o tom, že se Slunce otáčí kolem Země, není pouze odborné zkoumání, ale také osvěta a proměna společnosti. Bez široké osvěty a odbourání mnoha a mnoha pověr za posledních více než 200 let by dle něj vlastně žádné vědecké vynálezy nemohly ani vzniknout.
„Kdo jiný než vědci a kritičtí badatelé by se tedy měl postavit proti hysterickému šíření pověr, z nichž vyvěrá náboženská a rasová nenávist, a kdo jiný by měl apelovat na veřejnost, aby naslouchala kritickému a ověřujícímu uvažování namířenému proti pověrám?“ vymezuje se Cvek proti kritice, která se na akademiky snesla po zveřejnění jejich výzvy, v níž vyjadřují obavy z prudkého nárůstu xenofobie v naší společnosti a z aktivity extremistických skupin, které dle vědců nemají dostatečnou protiváhu.
Opačný názor zastává Vojtěch Varyš. Komentátorovi MF Dnes se zdá, že vědci svojí aktivitou dále štěpí společnost, která je již tak rozdělená od prezidentských voleb před dvěma lety. Akademici dle něj vytvářejí zdání, že existuje jediný správný postoj; a kdo jej nezastává, je nedostatečně vzdělán, nebo rovnou zločinec, a tudíž je třeba jej – v obou případech – převychovat. Varyš však soudí, že to znamená stejnou neúctu k demokracii a nedostatek respektu k cizím názorům, jaké tvůrci petici přikládají svým oponentům. A právě to prý lidé, kteří se identifikují, nebo jsou identifikováni jakožto „obyčejní“, elitám vyčítají.
„Přiklánět se na tu či onu stranu vždy zavání touhou zalíbit se jedné, nebo druhé skupině. U extremistických postojů oceňovaných „prostým lidem“ se tomu říká populismus, ale existuje to i v obrácené variantě,“ říká Varyš s tím, že tím zároveň nepopírá, že by se intelektuál neměl vyjadřovat k veřejnému dění. „Měl, a to co nejostřeji. Jeho místo ale není mezi signatáři petic, mezi účastníky kampaní,“ myslí si komentátor MF Dnes.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš